Návštěva Vízmberského panství 2008

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody

spodní rybník

vodní odrazy

zámek a park

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Na šumperské radnici hodiny odbily poledne a pošmourný listopadový den se přehoupnul do své druhé poloviny. Cestou na nádraží se s Janou dohadujeme nad dalším dnešním cílem - váháme mezi skanzenem v Rapotíně a zámeckým parkem a lázněmi ve Velkých Losinách. Nakonec manželce navrhuju návštěvu Panství Vízmberského, které jsem měl tu čest poznat letos na jaře, kdy jsem podnikl dálkový pochoďáček z Branné přes skály Pasáku, svahy Černé stráně a výhledová skaliska Třech kamenů až do zmiňovaného místa ...

Že jste o tomto panství na Moravě nikdy neslyšeli a jeho název Vám nic neříká ?!? Pak tedy vězte, že Vízmberským panstvím se označovalo území několika osad a vesnic v údolí Desné severovýchodně od Velkých Losin, kde byl rodem Žerotínů v Loučné nad Desnou na začátku 17.století zbudován rozlehlý a výstavný renesanční zámek a ten se stal centrem nového panství ...

Jak už jsem prve psal, dnešní počasí je vpravdě "dušičkové" - je zataženo s nízkou oblačností a mraky nacucané deštěm se otírají i o ty nejmenší kopce v podhůří. I když se nacházíme v údolí pod hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku, díky počasí bohužel nevidíme z oken vlaku ani jeden jediný jeho významnější "vršíček" ! Ve vlaku soukromé železnice je navíc teplo a po dobrém obědě, který jsme si předtím dali v Šumperku, by to chtělo nejlépe šlofíčka. Ale pozor, cesta do Loučné netrvá dlouho a tak nezbývá, než přemoci zívání a připravit se na výstup - stanice Loučná nad Desnou je tu coby dup ...

Za čím jedeme?

Z nádražíčka procházíme podél bouřlivé říčky Desné, uvězněné tady v obci v betonovém korytě, až přicházíme k malebnému rybníku s ostrůvkem. Na jeho hladině se nezrcadlí jen okolní stromoví a hejno divokých kachen, ale též blízké Návrší s romantickou stavbou dnes už notně zdevastovaného zámku a přilehlého parku.

S Janou se přetahujeme o její digitál - ( moje Praktika se chuděrka nachází v opravně ) - a fotíme malebná zákoutí okolo spodního rybníka. ( Ten vrchní rybník nahoře v parku je vypuštěný ). Pak okolo zbytku umělé jeskyně i s "vodopádem" vystoupáme pěšinkou do areálu parku. Cestičky a chodníčky si můžeme jen domýšlet, protože vše rozryto až do kamenitého podloží - zdá se, že se začíná blýskat na "Dobré Časy" a zámecký park je na začátku veliké rekonstrukce !! To bohužel neplatí o romantické budově velikého zámku, který jeví známky značné zdevastovanosti a na jeho odpadávajících fasádách si zatím zednická lžíce současného řemeslníka ani neškrkla !! ( Nedávno jsme na TV viděli jeden díl seriálu Památky na prodej, kde byl případnému podnikavému majiteli nabízen i objekt tohoto rozsáhlého zámku. Zdá se, že moc veliký zájem o něj zatím není ...) Když procházíme okolo jednoho traktu, slyšíme z interiérů zvuk tříštícího se a rozbíjeného skla. Ne, to tady neřádí vítr, ale parta mladých vandalů, kteří z nudy a z jiných ubohých, jen jim známých pohnutek, rozbíjejí zbytky zasklených oken !! Když strašlivě zařvu, celá ta banda se dává kamsi zadem na útěk z areálu zámku ...

Přicházíme s Janou k místu, kde je do zámeckých budov "vetknut" funkční a opravený kostel. On to vlastně není v pravém smyslu kostelík, ale jen veliká a upravená zámecká kaple sv.Cyrila a Metoděje. Poblíž hezkých litinových soch usedáme na lavičku a já Janě při cigárku odvykládám některá fakta o zámku, která jsem vyčetl z turistických průvodců a jiných zdrojů :

Rod Žerotínů vystavěl zdejší zámek na začátku 17.století, ale už r.1770 zámek prodali Velehradskému klášteru - proto se už nedivíme jménu zámecké kaple. Před koncem 18.století se zámek přioděl do barokního kabátku a po zrušení kláštera na Velehradě zdejší panství získali Mitrovští z Nezamyšle. Úplně posledními majiteli pak byli novodobí šlechtici Kleinové - titul získali za své podnikání na železnici - a ti ho vlastnili až do konce 2.světové války. Za nich - hlavně ve 40. a 80. letech "století páry" - se interiéry zámku dost předělávaly. Po osvobození r.1945 se tento zámek dostal pod správu památkových úřadů a splakal nad svým údělem - většina sbírek z cest po světě, které zde bratři Kleinové nashromáždili, byla převezena do zámku ve Velkých Losinách a zámecké pokoje, chodby a další prostory se na dlouhá léta staly domovem nepřizpůsobivých dítek a mládeže. ( Těmto ústavům se za mojích mladých let říkalo " Polepšovny" a byli jsme nuceným přesunem do takových míst - po našich lumpárnách - rodiči velmi často strašeni ... )

V 50.letech min.století sice na zámku proběhla rekostrukce, dnes už ale není znát a zámek dál nemá majitele a chátrá a chátrá ... Snad se najde někdo rozumný s dostatkem peněz a za pomoci fondů z EU se podaří tento 4 - křídlý objekt se dvěma cibulovitými věžemi zachránit a využít jeho interiéry nejen komerčním způsobem, ale i tak, aby přilákaly širokou turistickou veřejnost ...

Rozsáhlý anglický zámecký park prošel mnoha úpravami už za Mitrovských a stal se jedním z nejvýznamnějších na severní Moravě. Za rodu Kleinů vv parku přibyla zákoutí vyzdobená litinovými plastikami svatých - ty byly odlity v dnes už zaniklých železárnách v Sobotíně. V parku můžeme vidět četné vzácné stromy, nějak jsme ale při své návštěvě nepostřehli údajně 600 let starou lípu - při mé Jarní návštěvě se tu zrovna nějaký veliký strom kácel a tak nevím, jestli to nebyla zrovna ona ... V minulosti stály v parku při zámku též skleníky a oranžérie.

( Teď udělám skok časem do současnosti : asi před rokem jsem projížděl kolem a z oken busu jsem viděl, že zámecký park už je po rekonstrukci. Teď nedávno jsem četl článek, že ta proběhla za velkých finančních nákladů od konce roku 2008 - 2010 a v parku přibyla budova nové oranžérie !! Bohužel - tato radostná zpráva platí jen o areálu parku, zámek dál mění nové majitele, kteří si ho podávají jako horký brambor ... a nic se neděje ...

S Janou se vracíme ke spodnímu rybníku. Začíná pršet, ale Jana fotí a fotí a já schovaný a klepoucí se zimou pod blízkými stromy proklínám okamžik, kdy jsem tuto ženu naučil fotit !!! Naštěstí ji to v zesilujícím dešti přestává bavit a tak se běžíme schovat do blízké hospody naproti vchodu do zámku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dáváme si tu za levný peníz na zahřátí kávu a limo. Jestli se tu i vaří, to nevíme, jsme tu skoro sami a my jsme ještě syti z oběda v Šumperku ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zámek a rozsáhlý park je velmi hezkým a romantickým místem. Teď, když zahrada prošla rekonstrukcí, určitě se stala ještě hezčí a my si sem opět někdy zajedeme. Škoda jen zámku, 100 x škoda ..!!!