Nejkulaťoulinkatější kroužení historickým jádrem Šumperka

Kam a jak jedeme?

Pro někoho možná není severomoravský Šumperk typickou ukázkou pravého středověkého města, ale zdání občas klame. Někdejší Mährisch Schönberg je totiž i pro odborníky velkou vzácností, minimálně z pohledu na tvar, obrys či půdorys původního „starého města". Ten totiž byl ve středověku téměř vždy čtvercový, obdélníkový nebo elipsoidní, ale Šumperk patří k těm vzácným výjimkám, kdy se jedná o kruh (kdo nevěří, ať tam běží nebo alespoň zalistuje v první knize Dějin českého výtvarného umění či nahlédne do satelitních map). Z výše uvedeného je také zřejmá oprávněnost použití výrazu „kroužení“ v názvu tohoto článku (to první strašidelné slovo jsem do titulku přidal proto, že je také hodně kulaté a někteří o něm dokonce tvrdí, že je rovněž naším slovem nejdelším – my znalci ovšem víme, že tím je slovíčko nejneobhospodařovatelnější …).

Běžný turista, který do Šumperka zavítá po silnici nebo železnici (aviatici a jiné poletuchy jsou na tom v pohledu na onen kruh, pochopitelně, podstatně lépe) si toho možná ani nevšimne (jednotlivé ulice jsou v i v „kulatém městě“ vůči sobě téměř pravoúhlé), ale my – domorodí – víme své. Pojďme si tedy šumperskou městskou památkovou zónou zakroužit společně a zvolme opačný způsob než ten, který jsme „kdysi dávno“ určili gramofonové jehle na černé vinylové placce.

Za čím jedeme?

První „kolečko“ zahájíme na centrálním náměstí Míru, které je na rozdíl od původního „altstadtu“ (jako vznik Šumperka bývají střídavě uváděny roky 1269 a 1276, což umožňuje častější oslavy kulatin) čtvercové. V jeho středu se nachází radnice z roku 1911, která je vysloveně kontroverzní budovou. Dosti zvláštní bylo už výběrové řízení, kdy "vítězný" Bergerův projekt skončil až na pátém místě. I v současné době se radnice někomu líbí a někdo jí vysloveně pohrdá. V současné době jí navíc vůbec nepomohla poslední rekonstrukce, kdy nová fasáda je nejen (mírně řečeno) velmi nerovná a současně dosti flekatá. Jednalo se zřejmě o danajský dar, který městu zanechal na rozloučenou bývalý starosta (v posledních volbách byl občany města odejit z postu starosty i senátora).

Vedle radnice se tyčí pěkný barokní morový sloup z roku 1719, okolní domy jsou většinou historické, ale středověké základy i renesanční jádra jsou dobře ukryty pod mnohými úpravami a klasicistními fasádami. Za krátkou zmínku stojí alespoň ten, ve kterém se v dobách totalitních nacházela podzemní taneční vinárna (původně šlo ovšem o pivnici „U Pánbíčka“, pro místní ale většinou „U Boha“), kde probíhaly na světelné podlaze šumperské Saturday Night Fever. Po sametové revoluci se z náměstí odstěhovali cikání a do vinárny „vstoupila“ vietnamská tržnice …

Druhý okruh nás zanese o několik výškových metrů níže a vévodit mu budou převážně stavby sakrální. Konkrétně dva kostely, z nichž jeden je děkanským farním kostelem, druhý odsvěceným kostelem, který byl původně svatostánkem klášterním. V obou případech se jedná o stavby barokní, které ve svém „nitru“ skrývají i nějakou tu stopu středověkou. Farní kostel je zasvěcen sv. Janu Křtitelovi a byl postaven po požáru města v roce 1669. Jeho součástí však zůstává jádro z 13. století, které musíme hledat zejména ve spodní části chrámové věže. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl původně součástí dominikánského kláštera, dnes slouží převážně k pořádání koncertů a divadelních představení nebo předávání maturitních vysvědčení. I jeho dějiny určilo 13. století a rok 1669 a oba kostely spojuje také jméno uničovského malíře Ignáce Oderlického, který si zde „zafreskoval“.

Nejkratší cesta mezi oběma kostely vede Zámeckou uličkou, která je také vůbec nejužší ulicí v Šumperku. A mezi oběma svatostánky se nachází další dvě významné šumperské památky. Jednou je zdejší zámek, druhou tzv. Geschaderův dům. Zámek, který ovšem býval původně středověkým hradem, vznikl na přelomu 15. a 16. století. Později ho v několika etapách potkaly klasicistní úpravy a ještě později také změna na „učňák“. Školství slouží tento – dnes již poměrně nevzhledný - objekt i v současnosti.

Geschaderův dům je naopak památkou rekonstruovanou a přímo výstavní. Původně součást kláštera dominikánů, později měšťanský dům, dnes sídlo muzejní expozice čarodějnických procesů. Jeho současná podoba s mansardovou střechou a arkádovým  průčelím je pozdně barokní a pochází z roku 1780.

Součástí této části Šumperka jsou také zajímavé pozdně barokní či rokokové sochy. U farního kostela jsou to Scherhauffovy čtyři evangelisté, u kostela klášterního pak Heinzův sv. Jan Nepomucký, který je považován za nejkvalitnější sochařskou práci na území města. Morový sloup již zmíněn byl, romantické Mariiny schody ještě ne. Toto půvabné schodiště, které nechal vybudovat šumperský měšťan Ignác Saidl, „prochází“ městskými hradbami pod farním kostelem.

A městské hradby si jistě také zaslouží svůj odstaveček. Už jen proto, že původně obklopovaly celé město a i dnes si mohou návštěvníci města jejich zbytky prohlédnout. Asi nejznámější je torzo středověké městské fortifikace z konce 15. století, které se nachází v těsné blízkosti ulice Na Hradbách. Další části hradebního pásu najdeme pod oběma kostely, tedy nad ulicí Okružní a ulicí Slovanskou. Původně byly součástmi kamenných hradeb také městské brány a obranné barbakány (Stará brána nad dnešní Langrovou ulicí byla stržena až  v roce 1860, tzv. barbakánová brána ještě o tři roky později). Hradby byly až 5 metrů vysoké a 1,5 metru silné a zvenku je obklopoval 10 metrů široký vodní příkop.

No a všechno ostatní už je vlastně „Asie“, tedy neznámý kraj za hradbami …

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností stravovacích i ubytovacích je v Šumperku dost a dost. Na druhou stranu je třeba přiznat, že v „altstadtu“ je to v tomto směru trošku slabší a setkáme se zde hlavně s různými kavárničkami.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pokud se povzneseme nad fakt, že zejména budovy radnice a zámku mnohé nenadchnou, tak se zde může jen a pouze líbit. My místní se navíc můžeme pyšnit oním unikátním „kruhem“ …

Ostatní informace

Radnice je přístupná v úředních hodinách, farní kostel při bohoslužbách a příležitostně a do interiérů historických domů se většinou nedostaneme. Klasicky zpoplatněna je pouze expozice v Geschaderově domě, v klášterním kostele je vstupné dobrovolné. A většinu času jsme stejně na čerstvém vzduchu. Vždyť je také Šumperk nazýván „Bránou Jeseníků“ …