Opava, město muzeí

Kam a jak jedeme?

Naším cílem je slezská „metropole“ Opava, kterou můžeme za „město muzeí“ označit plným právem už jen proto, že zdejší Slezské zemské muzeum bývá občas označováno za pomyslnou bránu do Slezska a současně je nejstarším veřejným muzeem na území České republiky. A to už přece jenom něco znamená. V katastru Opavy však rozhodně není jedinou významnou institucí tohoto typu, a proto se sem vydáváme automobilem, abychom měli na všechny zdejší atrakce dost času a nebyli nijak vázáni na jízdní řády autobusů. Vlakem je – alespoň pro nás šumperské - Opava téměř nedostupná (pokud ovšem za nedostupnost můžeme považovat vzdálenost 188 kilometrů a 2:46 hod. ve vlaku), což je při vzdálenosti obou měst (po silnici 90 km) tak trošku smutné.

Za čím jedeme?

Začínáme ve Slezském zemském muzeu, kde si můžeme prohlédnout vše, co má správné vlastivědné muzeum nabídnout; tedy rozsah od živé i neživé přírody přes jednotlivé historické etapy až po dějiny umění a vojenství. Expozice muzea, jehož historie sahá až do roku 1814, je zaměřena nejen na oblast Slezska, ale i severní a severovýchodní Moravy. Muzeum má údajně ve svých sbírkách téměř 2,5 milionu předmětů a je tak třetím největším muzeem v ČR. Je ovšem pravda, že muzeum provozuje kromě historické budovy v centru Opavy dalších pět budov a areálů, většinou se nacházejících mimo město. Historicky však opavské muzeum vzniklo ze zdejšího gymnázia a původně se nazývalo Zemské muzeum pro Rakouské Slezsko, později – a výstižněji - Opavské gymnazijní muzeum. Následně vznikají další muzea a právě „roztažnost“ jednoho z nich, tedy Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla vyvolala potřebu výstavby reprezentativní výstavní budovy. Tou byla dodnes využívaná budova, postavená v letech 1893 až 1895 podle návrhu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera. No a v roce 1921 se tato instituce mění v Slezské zemské muzeum. Za války (březen 1945) historická výstavní budova vyhořela a zničena byla také většina muzejních sbírek. Její obnova byla zahájena hned po osvobození a vznikly i další muzejní objekty.

Pozoruhodná historická výstavní budova se nachází na adrese Komenského 10, otevřeno je zde denně od 9,00 do 19,00 hod. a základní vstupné je 50,- Kč (kumulované s krátkodobými výstavami je za 60,-).

Další naší zastávkou je opavský Dům umění, který sídlí v areálu bývalého dominikánského kláštera. Na ten byl sice svého času vydán demoliční výměr, ale koncem 60. let minulého století se jej podařilo zachránit a v roce 1974 byl Dům umění slavnostně otevřen. Později se pak k němu přidala také Základní umělecká škola a vinárna. Zajímavě pojatá přestavba je dílem architekta Leopolda Plavce, který zde zkombinoval pohledový beton s velkoplošnými skly v hliníkových rámech a modernistickou vstupní částí. Přes nutnou poplatnost době byly v galerii k vidění zajímavé výstavy již v době předlistopadové, a tato tradice zůstala zachována dodnes.

Součástí domu umění je také někdejší klášterní kostel sv. Václava, který byl rekonstruován v letech 2005 až 2006. Zajímavě zakonzervovanou stavbu následoval celý muzejní areál v letech 2010 až 2011 (obě podoby navrhlo duo architektů Daniel Špička a Mikoláš Hulec). Vznikl zajímavě řešený vstup a do podoby výstavního komplexu byl zakomponován i zbytek rajského dvora, zničeného po II. světové válce. Vznikl tak velkoryse pojatý prostor, který doplnil vlastní prostor Domu umění. Dobrým nápadem byla také nová podlaha, napodobující staré keramické dlaždice. Před muzeem se - jako bonus - nachází Gebauerova socha Běžící dívka.

Hlavní činností Domu umění i jeho provozovatele, tedy Opavské kulturní organizace, je snaha vytvořit bohatou nabídku současného umění, a to nejen díky Kabinetu architektury nebo Kabinetu fotografie, ale také různých výstav významných moderních umělců, tematických výstav nebo přehlídek ateliérů vysokých uměleckých škol. V době naší návštěvy (únor 2016) zde probíhala - v rámci roku Karla IV. - výstava „Magičtí Lucemburkové“, za kterou se platilo 80,- Kč. Běžné vstupné je však poloviční, a pokud chceme vstoupit pouzedo prostor kostela sv. Václava, zaplatíme 20,- Kč. Bonusem je pak skutečnost, že zakoupená vstupenka je dále platná pro jednorázový volný vstup do expozice Cesta města v opavském Obecním domě, a to max. 10 dnů po jejím zakoupení. Komentované prohlídky kostela sv. Václava a dominikánského kláštera přijdou na 50,- Kč. Adresa Domu umění je Pekařská 12 a otevřeno je zde denně kromě pondělí, a to od 10,00 do 18,00 hod.

Zmíněný Obecní dům, na jehož expozici „Cesta města“ je běžné vstupné 40,- Kč, jsme navštívili vzápětí. Byla to vlastně povinnost, protože zde v té době probíhala výstava „Opavský pivovar: Od zrození k současnosti“. Ta mapuje dějiny pivovarnictví v Opavě od středověku po začátek 21. století (pivovar zanikl v roce 2010). Samotný Obecní dům, tedy budovu bývalé banky, která zde fungovala v letech 1918 až 2005, najdeme na Ostrožné ulici (č. 46) a dnes tady sídlí kulturní a společenské centrum se společenským sálem, galerií, muzejní expozice, kavárnou a Art klubem. Jedná se o neobarokní budovu s prvky neoklasicismu, postavenou na místě domu bankéře Krappea v letech 1914 až 1918 podle projektu vídeňského architekta Rudolfa Eislera (v přízemí byly umístěny 3 byty, v prvním patře bankovní sál s pracovnami, trezor a archiv a ve druhém patře byt pana ředitele, který měl terasu a neuvěřitelných 355 m2). Na průčelí Obecního domu můžeme obdivovat sousoší boha obchodu Merkura a bohyně úrody Ceres od neznámého autora. Součástí zdejší expozice je pak mj. model historického města k roku 1800 nebo exponáty z depozitářů Slezského zemského muzea, Národního památkového ústavu nebo Státního okresního archívu. Zajít sem můžeme denně kromě pondělí, a to od 10,00 do 18,00 hod.

Za zmínku stojí také fakt, že budova Obecního domu byla silně poškozena během II. světové války a vůbec jí nepřidala ani rekonstrukce v 60. až 80. letech minulého století. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé přestavby z roku 2009, díky které byl objektu navrácen vzhled z I. čtvrtiny 20. století, včetně štukové výzdoby, historického vstupního vestibulu, monumentální schodišťové haly a vitrážových oken. Pozoruhodný je také reprezentativní Sál Purkmistrů, jehož součástí jsou kopie portrétů nejvýznamnějších opavských purkmistrůz let 1750 až 1945. Tato unikátní kolekce vznikala od roku 1899 a jejími autory jsou Rudolf Templer, Adolf Zdrazil a Helmut Krommer. Stylová kavárna je pro změnu vyzdobena fotografiemi zajímavých architektonických zákoutí Opavy. Samotná expozice Cesta města se nachází na ploše 500 m2 v I. patře a komplexně mapuje historii města od prvního osídlení až do konce 20. století. Nechybí ani tzv. Klenotnice města. V Galerii Obecního domu (II. patro) se konajívýstavy, zaměřené na soudobé opavské autory.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Opava je natolik velkým městem, že zájemce o ubytovací a stravovací služby určitě nezůstane nevyslyšen.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Osobně mě dost mrzela absence místnosti se středověkými skulpturami, která byla v Zemském muzeu k vidění před jeho rekonstrukcí. Potěšily naopak některé exponáty na Cestě města, zejména skulptury Krista a sv. Marka nebo historické knihy, včetně seznamu opavských právovárečných domů z roku 1738. Celkově však pozitiva převažují a opavské muzejní expozice rozhodně za návštěvu stojí. Navíc zde „hrozí“ setkání s opravdu příjemnými a vstřícnými pracovníky. A důležitý je jistě i fakt, že kromě šoupálka dlouhoprstého, kterého máme i v Šumperku, zde můžeme vidět také jeho druha s prsty krátkými.

Ostatní informace

Veškeré údaje o cenách vstupného i otevíracích dobách jsou součástí předchozího textu.