Osvětim

Kam a jak jedeme?

V nabídce zde se těžkov vybírá, kam vlastně jedeme. Osvětim leží v Polsku a myslím, že není nikdo, kdo by toto místo neznal. První zmínka pocházejí asi z roku 1179, ale toto místo nechvalně proslulo především za II. světové války.

Za čím jedeme?

I když je plno jiných radostnějších míst, my jsme se rozhodli, že toto místo navštívíme cestou zpět z několikadenního pobytu v Krakově. Brali jsme to jako povinnost, možná uctění památky všech, kteří zde prošli nelidským utrpením a nevrátili se odtud. I když člověk má mnoho načteno a shlédl i filmy a dokumenty o tomto místě, není to nic proti tomu, když se zde ocitne. Osvětim jsme navštívili hned ráno. Vzhledem, že jsme zde byli mimo sezónu a nebyl přítomen česků průvodce a také jsme s sebou měli dítě, využili jsme možnosti, že v době od 8,00 do 10,00 hodin je možné tábor navštívit bez průvodce zdarma. Již od rána zde bylo plno výprav, především školou povinných turistů a cizinců. Hned před táborem je parkoviště - za poplatek - vám dá další informace. V pokladně jsme získali lístky, ovšem po předložení pasů všech zúčastněných, a to i dětí. Poté jsme vchodem určeným pro bezplatný vstup prošli. Tam nás čekala bezpečnostní kontrola, kdy jsme museli vyndat mobily, klíče a ostraha prohlížela i kabelky. Není možné zde projít s větším zavazadlem typu velké kabely a nebo batohu. Je dovolen rozměr 20 x 30 cm. Důvod nevím. Poté jsme navštívili samotný areál. Z jednotlivých bloků jsou vytvořeny expozice, které jsou věnovány např. Holanďanům, Polákům, Čechoslovákům.. zde jsou vystaveny fotografie, předměty, informační tabule a nebo zde lze shlédnout dokumentární film. Nechybí ani expozice věnovaná Mengelemu, procházíme i kolem apelpatzu, kde byli popravováni vězni. Nejvíce na mne asi zapůsobila expozice, kde na hromadách jsou "vystaveny" osobní věci lidí, kteří se sem dostali. Hromada brýlí, obrovská hromada bot a dětských botiček, kufrů a zavazadel, nádobí, kartáčů.. vlasů.. zachovalé dětské oblečení... apod. V táboře je i plynová komora a hned vedle pece. S hrůzou si zde člověk uvědomí, jakou hrůzu zde museli lidé prožívat, když na ně otvory zázeli plechovky s plynem Cyklon B, o tom vypovídají i škrábance na zdech...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po návštěvě tohoto místa člověk nemá náladu na nic, natož na jídlo.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tato místa se nenavštěvují často, ale myslím, že min. jednou za život by toto místo člověk měl navštívit, aby si uvědomil, jak dobře se nám žije a jak mnohdy řešíme hlouposti. Rozhodně i dětem by se tato místa měla od určitého věku "ukazovat"

Ostatní informace

Při vustupu s průvodcem, každý účastník dostane sluchátka a v jeho zvolené řeči mu průvodce cestou vše popisuje. Jsou zde i informační tabule v polštině, angličtině.. 
Je zde zákaz fotografovat a ono snad není v tuto chvíli potřeba si pořizovat snímky, alespoň u mne to tak bylo.

Autor: Martina71

Další články autora: 71

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli