Pět dnů v Jeseníkách - III. den - výlet k Vysokému vodopádu

Kam a jak jedeme?

Ráno vstáváme před pátou. Protože při každé návštěvě Jeseníků musíme navštívit aspoň jeden vodopád, je tomu tak i tentokrát. Chceme se podívat k Vysokému vodopádu a kaskádám Studeného potoka. Ze zastávky před hotelem Pod sedlem v Koutech nad Desnou odjíždáme v 6 hodin. Ráno je po večerní bouřce trochu chladněji, tak jak to v horách bývá - rychlé zvraty počasí jsou normální. Během dvou hodin bylo zase šílené horko. Autobusem přijíždíme serpentinami přes Červenohorské sedlo do Domašova, vystupujeme u zastávky u pošty. Odtud během pěti minut jede spoj k rozcestníku na Vysoký vodopád v Bělé pod Pradědem.

Po silničce vpravo kolem hotelu Eduard, pak lesem mírně stoupáme 3,5 km až k odpočívadlu pod Vysokým vodopádem. Jdeme kolem množství zajímavých kaskád na Studeném potoce - přítoku říčky Bělé, 3 km SZ od vrcholu Pradědu v nadm. výšce 1007 metrů.

Kdysi býval Vysoký vodopád 45 metrů vysoký, ale vlivem povodně roku 1880 byl rozrušen na mnoho kaskád a proudů. Stále je uváděn nejvyšším vodopádem Hrubého Jeseníku. Oblast Vysokého vodopádu na ploše 15 ti ha byla vyhlášena chráněnou přírodní památkou - leží v zóně klidu. Obklopuje ho smrkový, místy pralesovitý les, na velkých skalách zde rostou pozoruhodné mechorosty s kapradinami. Skály jsou i hnízdištěm sokola stěhovavého, krkavce velkého a ořešníka kropenatého. Až úplně nahoru k vodopádu šel jen Franta, měl lepší boty a mokrá cesta tudy byla strmější, dál vedla značka po mokrých kluzkých kamenech a plotnách. Já jsem se vrátila asi z poloviny úseku dolů k odpočívadlu.

Přicházeli i další turisté, také všichni něměli dobrou obuv, čast jich to také vzdala. Když se Franta vrátil, stejnou cestou po modré se vracíme zpět. Pak si ještě fotíme nějaké zajímavé kaskády, kořeny stromů. Nebe je jasně modré, vedro přes 30 stupňů. Franta udělal ještě odskok do vysoké stráně vpravo k nějakým skalám - no jinak by to ani nešlo.

Za čím jedeme?

Pak už scházíme lesní cestičkou k hotelu Eduard, kde si dáváme nějaké pití a polévku. Mají tu pro hotelové hosty i bazén, kozlíky a nějaké dětské atrakce. Odpočineme si zde a jdeme dolů k zastávce, jedeme na návštěvu města Jeseníku. Naposledy jsme zde byli před 6 lety. V centru se jdeme naobědvat do jídelny hotelu Praděd, pak procházíme městem až k bývalé tvrzi, kde je dnes muzeum.

Po odpočinku na lavičce se vracíme k restauraci v Pradědu v suterénu. Zde je trochu chladněji, dáme si tu nějaké pití s kávou. Pak jdeme nakoupit do nedalekého Albertu a lékárny. Vracíme se přes náměstí a zbytek času do odjezdu autobusu trávíme v místní zahrádce před nádražím u limonády s ledem a citronem. Je zde příjemný chládek. V 18 hodin jedeme autobusem do Koutů. Řidič vyrazil jak Fittipaldi velkými serpentýnami se řítil dolů, až se nám tajil dech. Z autobusu byly hezké výhledy do krajiny a propasti pod námi. Vystoupili jsme v Koutech, opět na zastávce u hotelu Pod sedlem a přiznám se, že jsem si po takové cestě oddychla. Tento den nám vyšel opět nádherný.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Poobědvali jsme v jídelně hotelu Praděd v Jeseníku, dobře zde vaří.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vodopád, i když jsem viděla jen jeho kaskády je podle Frantových fotek zajímavý. Cesta po modré značce k odpočívadlu pod ním je pohodlná, pak už to bylo jen pro zdatné. Město Jeseník máme rádi, ale odpoledne už bylo moc velké vedro na procházení.

Ostatní informace

K Vysokému vodopádu nacházejícím se v CHKO Jeseníky - je přístup po modré turistické značce z Bělé pod Pradědem. Okolí je vyhlášenou přírodní rezervací, na ploše 141 ha v nadmořské výšce 850 metrů. Je zde možno potkat rysa ostrovida.