Pochod Úterského havrana Kryštofa

Kam a jak jedeme?

Pochod havrana Kryštofa

Neříkám, že bylo nebylo, ale stalo se. V pátek 6. 5. a v sobotu 7. 5. 2011 jsme byli v Úterý. Není to ani malinká napodobenina slavné scénky Holzmana a Janžurové. Skutečně jsme byli v Úterý. Malé městečko 6 km od Konstantinových Lázní hostilo turisty, kteří chtěli vidět jak vlastně to Úterý vypadá. A pokud dojeli až tam, tak rozhodně nebyli zklamáni. Nevím jak ostatní, ale my jsme byli nadšeni. V malé hospůdce jsme se občerstvili a ubytování v tělocvičně školy mělo své kouzlo. Ranní vstávání, přesun na start, registrace a už jsme byli připraveni vyrazit. Místní obyvatelé se zájmem sledovali rojení batůžkářů. Po několika stech metrech jsme se setkali s Úterským potokem. Údolí potoka a krajina kolem nám jenom potvrdila informace o kráse tamní KRAJINY. Pochodníci prošli kolem malých chatek, menšího srubu, kde bylo u potoka mýdlo pro rychlou hygienu. Několikrát bylo nutné přejít potok. Všichni jsme byli nadšeni z perfektně provedených lávek. Díky vám pořadatelé. Na jedné z vyhlídek s názvem Sepuska jsme měli možnost vidět krásná panoramata šumavských hvozdů, vesničku Vidžín i kněžský klášter, kde se prý vyrábějí a na trhu prodávají džemy a ovčí sýry s možností zakoupení přímo na místě. Tudy naše trasa nevedla, ale snad příští rok tam budeme mít možnost zavítat. Od vyhlídky nás ukazatel vedl přes ves Ostřetín jejíž původ je kolem roku 1185. Ta tehdy patřila pražskému řádu Johanitů. Odtud stále po havraním značení ke zřícenině kostela sv. Blažeje těsně u Branišovského velkého rybníka. Krásnými lesy jsme pak došli do Vidžína, kde byla samoobslužná 2. kontrola. Na terase místní hospůdky pak možnost občerstvení a výborné klobásky přímo z udírny. Pak už jen sejít k altánku, kde vyvěral léčivý sirnatý Reitenbergův pramen. Dále pak po půlhodině chůze kolem kaple a malé kapličky zpět do cíle. Tady pak pořadatelé pro turisty připravili diplom, jablíčko, horalku, turistické známky a keramického havrana. Proč se nezmiňuji o turistických značkách? To proto, že trasa pochodu byla překrásně značena a černý havran Kryštof nám neustále ukazoval cestu a každou změnu trasy. Opravdu krajina kolem Úterý a celé organizační zabezpečení pochodu skutečně stojí za výlet. A tak všechny, kteří tu již byli a i ty, kteří neví co je to být v pátek a v sobotu v Úterý zveme na další pochod havrana Kryštofa. Kdo se rozhodne sem zajet nebo zajít neprohloupí. TK BLAMIŠ.

Za čím jedeme?

Za krásným údolím Úterského potoka, za nádherným pohledem z vyhlídky na šumavské hvozdy a také za dobrou náladou na trase. Za zmínku stojí také zřícenina kostela sv. Blažeje, kde bylo veleznámé poutní místo

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovali jsme se v tělocvičně místní školy na žíněnkách a ve vlastních Spacích pytlích. Občerstvení v místní hospůdce a těsně před startem jsme zakoupili potraviny a něco k pití v místním koloniálu. Na trase pak z vlastních zásob a před cílem na terase hospůdky ve Vidžíně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Téměř panenská krajina kolem Úterského potoka, nádherné značení trasy, pěkně provedené lávky pro přechod potoka a přátelští lidé na trase.

Ostatní informace

Za delší zastávku rozhodně stojí zřícenina kostela sv. Blažeje, vyhlídka Sepuska a ves Vidžín.