Poštovní štola u Zlatých Hor, Jeseník a Křížový vrch

Kam a jak jedeme?

Každý, kdo má Jeseníky opravdu rád a trošku lépe je zná, velmi dobře ví, že kromě nádherné horské přírody nabízí svým návštěvníkům spoustu dalších atrakcí všeho druhu. I když ta příroda, samozřejmě, jednoznačně vede, najdeme zde také velmi zajímavé doklady důlního dobývání drahých kovů i různých nerostů, přitažlivá poutní místa, města považovaná za brány Jeseníků i léčebnou sílu pramenů a čerstvého vzduchu. A právě o tom všem bude tento tip na výlet …   

Za čím jedeme?

Náš výletní program začíná v těsné blízkosti příhraničního městečka Zlaté Hory. Právě zde se nachází pozoruhodné místo známé jako Poštovní štola. Někdejší měděný důl je známý již od počátku 16. století (písemně od roku 1513) a svého času se zde těžil i pyrit nebo voda používaná k výrobě vitriolu, tedy kyseliny sírové. Veřejnosti je štola přístupná od roku 2015.

Prohlídka štoly trvá přibližně 1,5 hodiny a je natolik zajímavá, že se rozhodně nemusí stydět ani ve srovnání s důlním podzemím kutnohorským. Jen se zde asi o něco častěji bouchnete do hlavy, naštěstí kryté ochrannou helmou. Podíváme se asi 50 metrů pod zem, ale nejhlubší místo celého systému se nachází nějakých 400 m pod povrchem. Cestou uvidíme mj. ručně sekané chodby a komíny, dřevěné vodotěžní zařízení, modrou „alofánovou“ výzdobu nebo podzemní jezírko.     

Po ukončení prohlídky se přesuneme do města Jeseník. Zde se na chvíli zastavíme v IC Katovna. To sídlí v barokně – rokokovém měšťanském domě, o kterém se traduje, že zde svého času bydlel jesenický kat. A odsud se vydáme - po modré TZ - Smetanovými sady kolem říčky Bělé, několika pramenů a Obethova pomníku Vincenze Priessnitze vzhůru na Křížový vrch. Ten se nachází v nadmořské výšce 689 m a při výstupu nám dělala společnost křížová cesta, podél které modrá TZ nově vede. Odbočku k – v roce 2022 krásně opravenému - Vousáčovi, přes který původně TZ vedla, jsme si ovšem odpustit nemohli.

Současná křížová cesta pochází z roku 2012 a tvoří ji čtrnáct dřevěných křížů s kapličkami s pašijovým obrázkem. Cesta vychází od jesenického Anglického pramene a končí u kaple sv. Anny na Křížovém vrchu. Tato zděná kaple byla dokončena v roce 1847, kdy definitivně nahradila dřevěnou kapličku ze 17. století. Dnes se ovšem kaple tak trošku smutně krčí vedle několikrát rozšiřovaného objektu restaurace s hotelem. Duchovno zde sice prohrává na body s konzumem, ale o krásné výhledy na Jeseník a hory v jeho okolí rozhodně nepřijdete.

Na závěr nás čeká ještě lehké stoupání po modré TZ k rozcestníku Křížový vrch, od kterého pak po červené TZ – a kolem Dianina a Řeckého pramene – sestoupíme zpět do Jeseníku. Zde si ještě v rychlosti prohlédneme několik zajímavých vil a projdeme historické centrum města. A tím náš výlet končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Za hlavní občerstvovací stanici jsme tentokrát zvolili venkovní posezení restaurace na Křížovém vrchu. Porce vydatné, obsluha příjemná a rychlá, ceny na dnešní dobu relativně přijatelné (i když na smažák za 228 Kč si hned tak asi nezvykneme). Chuťově smažené vepřové medailonky s bramborami ve slupce výrazně porazily kančí guláš.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: V podstatě všechno. Na Poštovní štolu jsme se těšili již několik let … a ona naše očekávání naplnila měrou vrchovatou (navíc to zde rozhodně není o nějakých „omezeních osobní svobody“ a zákazech, ale o snaze návštěvníkům hodně ukázat a prozradit – a fotografovat se podle slov průvodců přímo musí). Cesta na Křížový vrch je pak příjemnou a nikterak náročnou záležitostí (výškovému rozdílu přes 200 m ale neutečeme) a pohyb i pobyt v jesenické přírodě vždy potěší (setkání s úžasnou psí dvojicí Bruno a Emil pak bylo více než milým bonusem).

Nelíbilo: Snad jen počet „turistů“, kteří se na Křížový vrch dopravili za pomoci aut nebo motocyklů, místy přílišná vlhkost terénu při sestupu do Jeseníku a turistické vizitky za patnáct.

Ostatní informace

O beznákladový výlet se sice rozhodně nejedná, ale rychle mizejících peněz jsme v žádném případě nelitovali a krásnou jarní sobotu (22.4. to letos konečně přišlo!!!) jsme si skutečně užili. Jedná se o výlet, který je svým programem velmi pestrý a který můžeme opravdu všem jen a jen doporučit.

Kromě nákladů na dopravu jsme utráceli hlavně za vstupné (to do Poštovní štoly přijde na 200 Kč) a gastronomii (v restauraci na Křížovém vrchu se pod 300 Kč na osobu asi dostane málokdo). K tomu nějaká ta turistická vizitka (téměř všude zde musíte počítat s „vysokohorskou přirážkou“, která běžných 12 Kč zvedne na 15) a další drobné výdaje …

U prohlídky Poštovní štoly musíte počítat nejen s nějakou tou ránou do ochranné přilby, ale hlavně s hlubokými předklony (také jsme v naší 22-členné prohlídkové skupině patřili k té menší části, která opravdu poctivě prošmejdila vše povolené) a občasnou vodou nahoře i dole. Slabší povahy pak mohou uronit slzu nad představou, že zde mnozí lidé „bouchali dvanáctky“ takřka celý svůj život, tedy od 6 do 36 let (to většinou zemřeli). Navíc téměř ve tmě a smradu svící z ovčího loje, kterým tak načichli, že je hospodští ani nechtěli pouštět do svých podniků. To si pak člověk musí dát panáka, aby mohl pokračovat v poslechu alba skupiny Kabát „Dole v dole“ … 

A jako závěrečné PS ještě krátká poznámka: Díky tomu, že jsem si „chviličku“ neaktualizoval mapy v mobilu, zjistil jsem až na místě, že modrá TZ vede jinudy než „obvykle“ (nové značení kopírující křížovou cestu je však kvalitní a nepřehlédnutelné). Docela by mě ovšem zajímalo, jestli je skutečně výškový rozdíl mezi vyhlídkou na Křížovém vrchu a jeho vrcholem 27 m (tak hovoří Mapy.cz a připouštím, že naše nesouhlasné zdání může klamat).