Příčovy – historie a zřícenina unikátního větrného mlýna
Tipy na výlet • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jedeme z Plzně na Moravu – téměř nejkratším směrem a chceme navštívit zajímavosti v blízkosti této trasy. A právě jen kousek od Příčov se jedna nachází.
Za čím jedeme?
Obec Příčovy leží cca 3 km na jihozápad od Sedlčan. První písemná zmínka o obci je z r. 1365. Z té doby jsou totiž dopisy, ze kterých je patrno, že bratři z Rožmberka věnovali roční plat ze svého majetku v obcích Dublovice a Příčovy faráři z kostela v Dublovicích. Od 80. let 14. století do 30. let 15. století byla obec ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Pak se majitelé panství střídali.
R. 1712 koupil Příčovy Ferdinand Ignác Schönpflug z Gamsenbergu, který zde vytvořil centrum svého šlechtického majetku. V blízkosti rybníků vybudoval nový poplužní dvůr a barokní zámek s kaplí a se špýcharem. V zámku bydlel, první mše se v kapli sloužila 23. 8. 1716. Ale ani on panství dlouho nevlastnil a jeho majitelé se opět střídali. Až v srpnu 1805 ho koupil František Josef Maxmilián z Lobkovic, majiteli nedalekého panství Vysoký Chlumec. Zpočátku na něm hospodařili sami, později ho pronajímali. Posledním vlastníkem zámku se špýcharem a pozemkem o rozloze 9 ha byl Antonín Hamerský. Jeho potomkům byl majetek vrácen. Současný majitel zámecký areál zakoupil r. 2009. Není však přístupný veřejnosti. Zámek je dvoupatrová budova s dvojitou „mansardovou“ střechou. Uvnitř je vysoká barokní kaple sv. Vojtěcha,která zaujímá dvě podlaží. Vchází se do ní ze silnice na západní straně zámku. Dříve nad kaplí bývala čtyřhranná věžička se dvěma zvony a s jehlancovou stříškou. Kaple byla r. 1932 opravena.
My jsme se přímo v obci nestavěli. Jen jsme jí projeli. Naším cílem byla hlavně zřícenina větrného mlýna, která se nachází na vršku Chlumky (400 m. n. m.) jen kousek na západ od obce. Podle písemných záznamů zde již v 16. století stával mlýn, který měl dvě kola. Podle archeologických průzkumů stávající zřícenina vypadá na stavbu z 1. poloviny 18. století – předpokládá se, že ho mohl postavil Ferdinand Ignác Schönpflug z Gamsenbergu, který postavil zámek i několik hospodářských budov. Mlýn se využíval až do konce 18. století. Podle odborníků to byl obrovský válcový věžový větrný mlýn holandského typu – ve zděné stavbě byla pravděpodobně dřevěná konstrukce. R. 1995 obecní úřad v Příčovech ruinu opravil a zabezpečil proti dalšímu chátrání. Financovali i výzkum této památky. Do Příčov dokonce přijeli i odborníci z Holandska, kteří potvrdili, že mlýn je největší stavba tohoto typu v Evropě. Na základě tohoto zjištění se obec Příčovy stala členem Mezinárodního sdružení pro větrné mlýny (TIMS). Stavba je vysoká 10 metrů, její severovýchodní strana se kdysi zřítila. Vnější průměr válce je 13,5 metru, zeď je při zemi 1,2 metru silná. Tyto pozůstatky větrného mlýna jsou ojedinělou technickou památkou v České republice.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
U zříceniny mlýna je pouze lavička, kde se můžete posadit a při pohledu do okolí se najíst z vlastních zásob. Odvážní, spíš drzí jedinci si uprostřed ruiny udělali i ohníček. Ale s tím nějak nemohu souhlasit. Určitě se však nechá najíst v nedalekých Sedlčanech.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Ruinu jsem viděla na obrázku, ale skutečnost předčila očekávání. Jen je škoda, že pro ty, kteří o stavbě nemají ani tušení, není někde na silnici vyznačená odbočka. Dokonce mi na místě chyběla i tabule se základními informacemi. Je to škoda, protože je to vskutku unikátní podívaná.
Ostatní informace
U mlýna se nechá poměrně dobře zaparkovat.
Okolo mlýna vede cyklotrasa č. 8133 – dostanete se po ní ze Sedlčan např. do Kamýku nad Vltavou.
V okolí se nechá udělat i pěší výlet. Po červené se dostanete k rybníku Musík a když budete pokračovat dál po žluté přes vyhlídkové místo Libešov, tak se dostanete k vodní tvrzi Křepenice. Je sice pro veřejnost uzavřená, ale zdá se, že stavba je to zajímavá a je zdaleka vidět.
Určitě zajímavá musí být procházka okolo vodní nádrže Slapy z Nalžovického Podhájí. Je tam řada vyhlídek na naučné stezce Drbákov – Albertovy skály. Tam nás to láká, ale to zase někdy jindy.