Rozhledna Krásenský vrch v podzimním hávu

Kam a jak jedeme?

Rozhlednu na Krásenském vrchu najdeme v okrese Sokolov, nedaleko Horního Slavkova. Ze silnice R6 u Sokolova sjedeme na exitu 136 na Loket a dále pokračujeme po silnici 209 do Horního Slavkova a dále do Krásna. Auto lze zaparkovat v Krásnu a pokračovat po žluté turistické značce, nebo pokračovat na Bečov nad Teplou, kde je cca 500 metrů za obcí malé parkoviště a odtamtud je to k rozhledně už jen kousek.

Za čím jedeme?

Rozhledna na Krásenském vrchu (777m.n.m.) patří rozhodně k těm nejkrásnějším rozhlednám u nás. Přitom podmínky jejího vzniku rozhodně tomuto nepřály. Byla postavena v dobách velké hospodářské krize a na jejím vzhledu mají největší zásluhu místní sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoffmann. Zadání bylo prosté, postavit vyhlídkovou věž z velice omezených finančních prostředků, přesto aby významně přispěla k rozvoji turizmu.

Pánové se s tímto zadáním vypořádali naprosto mistrně. Navrhli kruhovou stavbu s venkovním spirálovitě zatočeným schodištěm, které začíná na základně o průměru 11 metrů a ve výše 25 metrů končí vyhlídkovou plošinou o průměru 4,2 metru. U základu je síla zdiva 2,5 metrů a postupně se zužuje. Tato robustní, geniálně jednoduchá a přitom architektonicky nádherná konstrukce umožnila při výstavbě plně využít místních zdrojů a nekvalifikované pracovní síly a tím dát práci mnoha nezaměstnaným z okolí. V té době nezaměstnanost dosahovala 25% a pro mnoho místních rodin, byť se dělalo za velice nízkou mzdu, to znamenalo konec hladovění.

Stavba byla zahájena v srpnu 1933, a ke stavbě byli použity neopracované kameny z Krásenského vrchu a jeho okolí. Materiál snadno dostupný a odpadli i náklady na jeho Dopravu. Ke stavbě se používalo pouze primitivních prostředků, denní mzda byla 10 – 15 Kč, přesto již v říjnu byly práce přerušeny pro vyčerpání finančních prostředků. V červnu následujícího roku byly práce obnoveny a 3.října 1934 byla vyhlídková věž dokončena. Slavnostní otevření proběhlo 23.června 1935.

Po druhé světové válce rozhledna chátrá a i přes opravy v roce 1980 hrozil její zánik, dokonce byla vyjmuta s pozemkových knih. Zásadní rekonstrukcí pak prodělala v roce 1996. Při další opravě v roce 2008 byly opětovně do balustrády vyhlídkové plošiny nainstalovány keramické tabulky se zakresleným okolím včetně názvů dle návrhu krásenského rodáka Josefa Brandla.

V dnešních dnech je okolí asi nejkrásnější v celém roce. Stromy v blízkém i dalekém okolí jsou nádherně zbarveny do všech odstínů zelené, žluté a červené a tomuto stavebnímu skvostu vytvářejí nádhernou kulisu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se v Bečově nad Teplou v zámecké restauraci a rozhodně to nebyla dobrá volba. Gulášová polévka a cibulačka byly absolutně bez chuti a pstruh na bylinkách s bylinkovým máslem byl naprosto tragický. To že už při servírování jídla nám jednu porci přílohy z části vysypali do talíře toho druhého, s poznámkou že si to nějak přendáme, hovoří za vše. Rozhodně všem kdo se chtějí dobře najíst, doporučuji tento podnik v těsném sousedství zámku obejít velkým obloukem a zamířit jinam. Nemáme vyzkoušeno, ale horší to opravdu může být jen těžko.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tato rozhledna rozhodně patří k těm nejkrásnějším, co se v naší vlasti nacházejí. Je mistrnou ukázkou důmyslnosti a krásy v jednoduchých nápadech a mohla by být velkou inspirací i pro dnešní politiky na kterékoliv úrovni. Místo megalomanských projektů za evropské dotace, které jsou pouze o utracení peněz, se opravdu zamyslet nad tím jak pomoci svému regionu, jak rozvojem lokality tak už v době realizace podporou místního podnikání a zaměstnanosti.

Ostatní informace

Volně přístupno celoročně, pokud to klimatické podmínky dovolí.

Možno zakoupit turistickou známku číslo 91, tedy ne na rozhledně, ale v Krásně a to buď v pokladně hornického muzea, které rozhodně stojí za návštěvu, nebo v hornické hospodě Zdař Bůh.