Rozhledna na Krásenském vrchu.

Kam a jak jedeme?

Silnice z Karlových Varů do Bečova nad Teplou patří mezi ty, které se nezapomínají. Jedeme po ní až na křižovatku před Bečovem a odtud po silnice 208 opouštíme údolí řeky Teplé. Po delším stoupání vyjíždíme z lesů a před námi se objevuje větší pláň. Konečným cílem je nedaleké městečko Krásno a jeho okolí. Pro upřesnění, Krásno se nachází přibližně 3 kilometry jižně od známějšího Horního Slavkova. Ve městě žije něco kolem 700 obyvatel a první písemná zmínka je z roku 1330. Město je rozložené v široké pánvi z větší části kolem silnice. Protéká tudy i potok Stoka a najde se tady i několik zajímavých památek. S historií hornictví v této oblasti se lze seznámit v hornickém muzeu v severní části města. Kromě muzea tu je ještě bývalý důl Vilém. Tím, pro nás největším lákadlem je ale rozhledna na Krásenském vrchu ( 777 m.n.m.).

 

Za čím jedeme?

Z několika míst pro parkování jme si vybrali místo nedaleko radnice. Z města jdeme po silnici, kterou jsme přijeli. Moc šťastná volba to není, jezdí toho tady poměrně dost. Po krátkém stoupání jdeme kolem hřbitova až na nedaleké malé parkoviště. Tady odbočujeme ze silnice vpravo a polní cestou procházíme pod návrší s lesíkem. Přicházíme k potoku, o kterém se z informační tabule dozvídáme, že se jedná o Dlouhou stoku. Ta byla vybudována mezi roky 1531 až 1536. Cesta stoupá kolem lesa. Procházíme kolem porostů rostlin, ve kterém vládnou vrbovka úzkolistá a bodlák nící. Míjíme několik shluků hub, zřejmě se jedná o některý druh ryzce. Mírné stoupání končí a před námi se objevuje travnatá pláň. Na opačné straně se vypíná rozhledna orámovaná pásem stromů. Tak to je skutečně krasavice.

Začínáme u informační tabule a je to čtení hodně zajímavé. Rozhledna se stavěla podle návrhu místních a to sochaře Willy Russe a architekta Fritze Hoffmanna. Se stavbou se začalo v roce 1933 a byla dokončena v roce 1935. Na stavbě pracovali především místní nezaměstnaní a jejich denní mzda byla 15 až 20,- Kč. ( kilo chleba tehdy stálo 2,- Kč). Celkové náklady byly 47768,- Kč. Rozhledna má vnější spirálovité schodiště. Je vysoká 25 metrů. Průměr základny má 11 metrů. Síla zdiva ve spodní část je 2,5 metrů. Objem zdiva 850 m3 a jeho váha 18700 tun. Na vrchol vede 120 schodů a po jejich zdolání se objeví pohled do všech světových stran. Na východě je vidět Tepelská vrchovina, na západě velká část Slavkovského lesa a Chebská pánev. Sever patří Krušným horám a městečku. Na SV se vypínají Doupovské hory. Dá se říci, že rozhledna je jednou z dominant Slavkovského lesa. Samotná rozhledna je vlastně jedinečná. Při sestupu objevujeme zvonek, který si kvete ve schodišti. Musím přiznat, že mně zamotal hlavu a o jaký druh se jedná přemýšlím dodnes. Od rozhledny se vracíme do města po žluté značce. Zbývá si prohlédnout místní památky. Je tady hezká klasicistní radnice, novorománský kostel a několik drobných sakrálních památek. Najdou se i starší stavebně zajímavé domy.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Záměr najíst se ve městě se neuskutečnil. Všechno bylo zavřené a tak jsme museli zajít do obchodu pro rohlík a salám. Jak je to tady s ubytováním mně není známo.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásenská rozhledna je prostě nádherná. Klid a dobrá viditelnost byly bonusem. Je to jedno z nejhezčích míst CHKO Slavkovský les. Nám se tady moc líbilo.

 

Ostatní informace

Je to menší vycházka s celkovou délkou 2 až 3 kilometry. Převýšení je necelých 100 metrů. Z města lze doporučit žlutě značenou cestu. Jinak jsme za celou dobu potkali jeden manželský pár a neviditelného krkavce. Ještě k doplnění, rozhledna po druhé světové válce chátrala a dokonce zmizela z katastrálních knih. Oprava v roce 1980 moc nepomohla a až následná rekonstrukce v roce 1996 ji vrátila veřejnosti. Poslední menší údržbou prošla stavba v roce 2008. Jak vyplývá z informací, muselo se napravovat i řádění vandalů.