Sedlčany – historie a střed města
Kam a jak jedeme?
Jedeme na Moravu, nespěcháme, je zima a prší a tak místo vycházek do přírody zastavujeme v zajímavých městech a věnujeme volný čas jejich prohlídce. A právě Sedlčany nás k této zastávce přímo vybízejí.
Za čím jedeme?
Sedlčany leží v jižní části Středočeského kraje. Ve městě se stékají potoky Mastník a Sedlecký. V současné době je to třetí největší město okresu Příbram.
Již ve 12. století byly střediskem tehdejší oblasti Střední Povltaví. První písemná zpráva je z r. 1294. Od počátku 14. století ves vlastnili Rožmberkové. V 15. století získala řadu privilegií, do městského znaku se dostala rožmberská pětilistá růže. V 16. století se město proslavilo výrobou kvalitního sukna a vařením piva, prodejem obilí, soli a sladu. R. 1580 město získal Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, známý stavitel rybníků. Chtěl rychle zbohatnout, proto od projíždějících kupců začal vybírat vysoké mýtné. Získal tím však pravý opak, kupci se městu začali vyhýbat. Došlo tak ke sporu Krčína s měšťany. Po jeho smrti město připadlo Lobkovicům, kteří tak postupně získali velkou část okolního kraje. K dalšímu rozvoji města však došlo až po r. 1894, kdy byla vybudována železniční trať z Olbramovic do Sedlčan. R. 1922 sem přijel na návštěvu i prezident T. G. Masaryk.
2. světová válka byla pro občany města největší tragédií. Vznikl zde nacistický vojenský výcvikový prostor – od května do července 1943 bylo obyvatelstvo Sedlčanska a okolí (Sedlecka a Voticka) vystěhováno.
Dominantou města a nejstarší stavbou je raně gotický farní kostel sv. Martina. V minulosti sloužil jako děkanský chrám sedlčanského děkanství. Z původního románského kostela, který byl postaven r. 1294, se zachovala část zdiva lodi a spodní část věže s románsko-gotickými sdruženými okny. Po r. 1374 ho Rožmberkové rozšířili o gotický presbytář a vybudovali okolo něj hradby s baštami. Do opevněného areálu se vcházelo po padacím mostě, který byl v místech, kde nyní stojí samostatná renesanční zvonice. Ta byla postavena r. 1810 (v její severní zdi je vidět kamenný rám původního padacího mostu přes obranný příkop) a jsou v ní čtyři zvony. Po r. 1860, kdy byly již zbořeny hradby, byl kostel zvětšen o severní pseudogotickou přístavbu a západní předsíň. Uprostřed kostelní lodi je zděná hrobka z r. 1713. Je tam pochováno několik zdejších šlechticů. Interiér kostela je převážně barokní, cínová křtitelnice je z 16. století, barokní oltář je kopií původního oltáře z 18. století, který shořel r. 1934. R. 2015 byla v kostele odkryta unikátní nástěnná malba "Průvod a klanění tří králů" z konce 14. století. Kamenná jehlancová střecha se zubovitým cimbuřím je z pozdější doby. U kostela býval hřbitov, kam se pochovávalo ještě r. 1821. Hradební zdi do současné podoby byly obnoveny v letech 1954 – 1955. U hradby – jižně od kostela – stojí kamenný kříž s letopočtem 1728 – podle pověsti jsou pod ním uloženy kosti husitských bojovníků. Další varianta je, že tam jsou uloženy kosti obětí morové epidemie z let 1680 a 1712. Kostel je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.
S rozvojem města na počátku 20. století – r. 1903 byla na náměstí T. G. Masaryka postavena novorenesanční radnice. Fasáda je ozdobena sgrafity. Na budově jsou umístěny památníky padlých v 1. i ve 2. světové válce. V budově je stále sídlo Městského úřadu, v pravém vchodu je Regionální informační středisko.
Za zmínku ještě stojí na protější straně náměstí Městské muzeum Sedlčany. Vzniklo r. 2002 rekonstrukcí původní staré radnice ze 16. století. V té době to byla honosná renesanční budova s volutovým štítem, zdobená sgrafity. Jenže několikrát vyhořela a její vzhled se po následných opravách a přestavbách měnil. Budova postupně sloužila jako sídlo okresního soudu, hejtmanství, nakonec jako obytný dům s nájemními městskými byty a prodejními prostory v přízemí. Jako památka na tehdejší dobu je ve sklepení původní gotický sloup. V muzeu je stálá expozice, zaměřená na dějiny sedlčanského regionu. Zvláštní místnosti jsou věnovány Jakubu Krčínovi, který město vlastnil, a hudebnímu skladateli Josefu Sukovi, který se narodil v nedalekých Křečovicích a který do Sedlčan rád jezdil.
Proti muzeu – v horní části náměstí je morový sloup z počátku 18. století.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Městem jsme jen projížděli, dlouho jsme se nezdrželi, takže jsme se ani na jídlo nezastavili. V severní části náměstí – za morovým sloupem je hotel a restaurace Florián, tam by se asi nechalo zajít na oběd i přespat. Cenovou relaci však neznám. O víkendu je otevřena restaurace pivovaru Krčín ve východní části města - ve čtvrti Červený Hrádek (z centra to je cca 2 km). Když je hospůdka zavřená, petky s pivem i limonádou prodávají v nedaleké prodejně masa a uzenin. Toho jsme využili my, pivo koupili a doma si pak pochutnali.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
My jsme se hlavně zastavili podívat se na kostel sv. Martina, protože nás hodně zajímají historické budovy. Bohužel dovnitř jsme se mohli podívat jen otevřenými dveřmi. Ale kostel se nám moc líbil. Zaujala nás i radnice – proto jsme se šli podívat i na náměstí.
Ostatní informace
Infocentrum na radnici je otevřeno v pondělí a ve středu od 8.00 do 17.00 hodin, v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 8.00 do 16.00 hodin, o víkendu a asi i ve svátcích od 9.00 do 16.00 hodin.
Městem prochází cyklotrasy (č. 8133, 8136 a 111) i turistické trasy (červená, zelená a modrá), takže je zde skutečně řada možností k pohybu. Mohu doporučit zříceninu větrného mlýna v Příčovech (4 km po červené), zámek Červený hrádek (2,5 km po modré – je však pro veřejnost uzavřen), rozhlednu Drahoušek (7 km po červené – tam se teprve chystáme) nebo areál Vrškamýk (po žluté 15 km – ale tam se nechá dojet i autem). Zajímavé je to i ve Voticích, kde je v sezoně otevřena věž kostela – rozhledna Václavka. Autem to tam je 20 km. Ještě nás to láká do Nalžovického Podhájí (autem 8 km), kde je naučná stezka Drbákov – Albertovy skály s řadou vyhlídek na vodní nádrž Slapy. To zase někdy příště. Zajímavých míst v okolí je určitě daleko víc.