Sedmistovky Českého středohoří IV.

Kam a jak jedeme?

Výstup na poslední vrchol z mého plánu zdolat všechny sedmistovkové vrcholy Českého středohoří. Jde o čtvrtý nejvyšší vrchol.

Sedlo je výrazná solitérní hora se dvěma vrcholy. Dříve také Jelečský vrch nebo Levínské Sedlo. Má neobvyklý tvar s téměř 1 km dlouhým vrcholovým hřebenem.

Za čím jedeme?

Vycházím z Horního Vysokého po zeleném turistickém značení. Cesta odbočuje do lesa a začíná stoupat k odbočce na skalní vyhlídku s velkým dřevěným křížem a výhledem na Horní Vysoké a chatovou osadu. O kousek dál je další vyhlídka tentokrát směrem na Levín. Za zákrutem cesty se ukazuje mezi stromy neobvyklá stavba. Je to rodinná hrobka majitele liběšického panství, kterou zde nechal postavit v roce 1881. Přes louky přicházím k Srdovské hájovně, kde se otevírá další hezký výhled do blízkého okolí, na Ronov,Vlhošť a rozhlednu u Náčkovic. Turistický ukazatel oznamuje, že na vrchol to je jen kousek. Mírné stoupání lesem k dalšímu turistickému rozcestí Pod vrcholem. A teď to přišlo. Na vrchol necelý kilometr, ale převýšení 160 metrů. Pěšina ve skalnatém terénu se dere přímo nahoru. Dalo to docela zabrat.

Vycházím na vrcholovou plošinu s ohništěm a zbytkem kamenného zdiva, pozůstatek nějaké dřívější stavby. Od stromu s vrcholovou tabulkou KČT vede pěšina okolo křížového kamene na nádhernou skalní vyhlídku. Člověk se zde musí posadit a vychutnávat tu nádhernou vyhlídku do blízké i velmi vzdálené krajiny. Na Úštěk s rybníkem Chmelař, na města Litoměřice a Lovosice, na Labe, Bezděz a Hazmburk, na vrchy Říp, Ronov a mnoho dalších. Prostě nádhera.

O oblíbenosti tohoto místa svědčí i zápisy ve vrcholové knížce. Ta je zde od roku 2003 již třetí a na začátku uvádí, že zde do září 2010 bylo 16 000 turistů. Nerad jsem pokračoval dál. Pěšina kopíruje táhlý úzký skalnatý hřeben porostlý stromy s mnoha bizardními skalními útvary. Z pěšiny vybíhají cestičky na další vyhlídková místa. Stezka se klikatí mezi skalními věžemi roztodivných tvarů, přechází úzké skalní police. Připomíná vysokohorskou hřebenovku. Přichází k nižšímu severnímu vrcholu Sedla. Na skalní věži je osazen dřevěný kříž. Lze k němu vylézt za pomocí rukou. Opět se otevírá pěkný výhled. Stezka na konci vrcholového hřebene velice prudce schází v malých serpentinách na lesní silničku. Dost to tu klouže a při dešti to tu bude velice nebezpečné. Sestup byl ještě horší a náročnější než výstup. Kolena dostaly pořádně zabrat.

Po lesní silničce vede nově červeně značená Zlatá stezka zemí hradů. Po delší době zase pohodová cesta. Míjím pěknou Studánku s lavičkou a o kousek dál dva Křížové kameny. Na nenápadné odbočce uhýbám na zříceninu hradu Litýš. Z hradu se dochovaly zbytky hradeb a hluboký hradní příkop. Hrad Litýš a nedaleký hrad Panna byly postaveny v letech 1421 až 1422 Zikmundem z Vartenberka jako protiváha proti Žižkovu hradu Kalich. Mezi těmito hrady pak docházelo k bojům o ovládnutí Třebušínské kotliny.

Vracím se zpět na cestu a pokračuji značenou cestou do Třebušína. První zasloužené občerstvení. Protože mám dost času, tak se ještě vydávám na nedalekou Trojhoru, která láká svým rozeklaným skalním hřebenem.

Žlutě značená cesta severním svahem obchází vrchol a na západní straně pak odbočuje cestička na vrchol / na mapě je to zakresleno jinak/. Tabulka na stromě upozorňuje, že štít Trojhory je obtížně schůdný. Tak uvidíme. Cestička se mění v pěšinu, která strmě stoupá po skalách. Místy jsou jen náznaky cesty, která stoupá strmě vzhůru do skalního sedýlka k větrem vytvarované borovici a pak dál na rozeklaný vrchol skály. Značená cesta vede dál po velmi Ostrém a rozeklaném hřebínku na druhý vrchol. Přechod je velmi náročný a je tedy vhodný pro zdatnější. Na druhém vrcholu, který je blíž k Třebušínu, je osazen vrcholový bod s vrcholovou knížkou. Z obou vrcholů je hezký výhled. Začalo se zatahovat a tak rychle dolů. Od vrcholové značky vedla dolů pěšina, která se pak v lese napojila na starou okružní cestu. Touto cestou je na vrchol snadný a bezproblémový výstup. Za deště jsem se vracel do Třebušína.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení pouze v Třebušíně v hospůdce nebo krámku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Náročné výstupy na kopce, o to krásnější rozhledy

Ostatní informace

Když porovnám výstupy na sedmistovkové vrcholy Českého středohoří tak nejméně náročný byl výstup na Kleč a nejnáročnější na Sedlo. Nejkrásnější rozhledy jsou ze Sedla, u ostatních vrcholů jsou výhledy značně omezené vzrostlými stromy. Nejvíce navštěvované vrcholy jsou Hradišťany, Sedlo a Kletečná, nejméně Kleč a Ostrý.