Škvorec – historie, Starý a Nový zámek

Pomalu míříme z Úval do Plzně, takže na jih. Jen kousek jižním směrem je Škvorec. Zastávku jsme ani neplánovali, ale když jsme viděli tak hezky opravené budovy zámků, museli jsme se aspoň na chvíli zastavit.

První písemná zmínka je z r 1279, kdy zde královský komoří Domaslav přestavěl původní tvrz na hrad. Ten byl ve 14. století rozšířen na čtyřkřídlý hrad s palácem a kaplí. V letech 1532 - 50 ho Zikmund ze Smiřic přestavěl na renesanční zámek.
Od r. 1623 zámek a vlastně celé panství vlastnili Lichtenštejnové. Jenže během třicetileté války – r. 1639 Švédové zámek vyrabovali a zapálili. Na mnoha místech se propadly stropy. I když byl později hořejší palác zastřešen, nebyl hrad dál opravován.
Tehdejší skoro zříceninu opravila až Marie Terezie, kněžna Savojská roz. Lichtenštejnská, která byla známá pro svoji dobročinnost. Zakládala školy, chudobince i špitály. V severní části zámku žila až do své smrti r. 1772. Během svého života dala v polích postavit sochu sv. Donáta, patrona a ochránce úrody, a nedaleko na místě původního rozbořeného kostela také barokní kostel sv. Anny (1759-1767). Dnes je v jeho blízkosti hřbitov.

Část Starého zámku byla v 19. století zbourána. Zbytky původního zámku s kamenným mostem a okolím byly upraveny r. 1964. R. 1994 obec zámek odprodala soukromému majiteli, který začal s rekonstrukcí střechy. Opravu nedokončil, krovy i podlaha se propadly. Od r. 2008 vlastní zámek nový majitel, který začal ihned s rekonstrukcí. Tento Starý zámek v současné době už vypadá velice dobře. Je však veřejnosti nepřístupný.

Po r. 1791 byl téměř naproti Starému zámku, resp. v prostoru mezi Starým zámkem a kostelem sv. Anny postaven barokní jednopatrový Nový zámek s nepravidelným půdorysem. Sloužil pro správu Lichtenštejnského majetku. Okolo postavené obytné a hospodářské objekty vytvořili se zámkem prostorné zámecké nádvoří, na které se vchází barokní bránou.
Po první pozemkové reformě byl vyčleněn zbytkový statek, na kterém hospodařila rodina Urbanových až do r. 1952, kdy byl zestátněn. Pak zde sídlilo místní JZD. R. 1993 ho Urbanovi ve velmi špatném stavu získali zpět. Provádí jeho rekonstrukci. V objektu jsou byty, soukromá základní škola Purkrabka a nebytové prostory pro zemědělskou i další podnikatelskou činnost. K Novému zámku patří i barokní špýchar, který je za zámkem. Nechá se k němu odbočit za zámkem – před kostelem sv. Anny vpravo. My jsme ho při naší návštěvě nenašli, takže nevíme, zda už je také tak hezky opravený.

V prostoru mezi oběma zámky je barokní socha sv. Prokopa z r. 1735

Další opravená historická budova – pivovar je za Tyršovou ulicí. Stál zde již r. 1510. V 17. století byl Lichtenštejny přestavěn na zámecký pivovar a v 19. století dokonce na parostojní pivovar, který vařil tehdy vyhlášený granátový ležák. R. 1924 byl zrušen a až do r. 1986 využíván jen jako sladovna. V letech 2005 – 2008 byl objekt zrekonstruován a nachází se v něm 56 bytů.

My jsme se zde dlouho nezdrželi, neměli jsme tedy potřebu tady občerstvení shánět.Teď koukám na mapu - vypadá to, že na náměstí nějaká možnost by být mohla.

Památky se povedlo hezky opravit. Dokonce v parčíku mezi oběma zámky jsou hezky udělané informační tabule.

Zaparkovat se zdarma nechá v blízkosti parčíku se sochou sv. Prokopa, takže vlastně v blízkosti obou zámků. Oficiální parkoviště je v centru v blízkosti Masarykova náměstí. Jen nevím, zda není placené.
Tam je také rozcestník turistických tras. Po červené se nechá vyrazit na sever do přírodního parku Škvorecká obora – Králičina. Tam se nechá napojit na načnou stezku a po ní dojít do Úval (7 km) nebo pokračovat dál po červené a dojít do Úval přes přírodní park Klánovice (14 km). Z Úval, kde je mimo jiné i rozhledna, se nechá dojít zpátky do Škvorce po červené a pak po žluté je to cca 4 km.

Možností je však daleko víc. Po žluté na jih a následně po zelené se nechá dojít např. k rozhledně Skalka (cca 11 km). Tahle oblast je protkána turistickými trasami i cyklotrasami, takže každý si tady může vybrat tu svoji délku, či obtížnost.