Spišské Podhradie
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Cestou z Prešova samozřejmě nemůžeme vynechat Spišské Podhradie a okolní památky.
Za čím jedeme?
Spišské Podhradie bylo hospodářským zázemím nedalekého Spišského hradu, které bylo centrem královské moci na Spiši, a Spišské Kapituly, která byla centrem církevní moci a církevního školství na Spiši. V blízkosti se nachází ještě nádherný kostel v Žehře.
Město leží v údolí na východním Slovensku, kousek jižním směrem od hlavní silnice Prešov – Levoča. Pokud pojedete autem, musíte tam odbočit přímo z hlavní silnice (ne z dálnice). Je možno tam dojet i vlakem.
Ve 12. století to bylo skutečně podhradí Spišského hradu. Od 13. století se vyvíjí již jako samostatné městečko, které nebylo na hradu závislé. První cech, který zde vznikl, byl v r. 1385 cech pláteníků, v průběhu staletí vznikaly a působily další cechy. R. 1677 jich zde bylo šestnáct - mezi nimi např. puškařský, pivovarnický a pod.. Spolu s výrobou se rozvíjel i obchod. Od r. 1456 asi až do r. 1956 mělo trhové právo, To znamenalo, že každý čtvrtek mohly být ve městě trhy. Od 15. století má svůj městský znak.
V 19. století začala těžba a zpracování hlíny v městské cihelně a těžba travertinu na nedalekém kopci Dreveníku. Od r. 1894 má město železniční spojení do Spišských Vlachů a tím získalo spojení na košicko-bohumínskou železnici. Na poč. 20. století zde byl parní mlýn, pila a továrna na svářecí stroje.
Žilo zde velké množství Němců a Židů, kteří měli své školy a chrámy.
Ve městě je zachována řada památek, převážně na Mariánském náměstí a v jeho blízkém okolí. Tam je i infocentrum.
Dominantou je římskokatolický Kostel Narození Panny Marie z doby po r. 1258, který byl v letech 1462 - 1497 goticky přestavěn. Další přestavba byla po požáru r. 1794. Je zachována původní gotická vstupní brána do areálu.
V centru náměstí je stará renesanční radnice z r. 1546 se zachovaným renesančním portálem a znakem města a barokní Mariánský sloup z r. 1726. Náměstí lemují barokní kostel a klášter Milosrdných bratří, který vznikl ze středověkého špitálu ve 14. století. Za rohem je klasicistní evangelický kostel, vystavěný v letech 1799 - 1808. Ještě o kousek dál je židovská synagoga z r. 1905. Je to jediná zachovaná synagoga na střední Spiši. Na náměstí a v přilehlých ulicích se zachovalo několik renesančních a barokních domů.
Dne 11. prosince 1993 bylo město jako součást celku s názvem Levoča, Spišský hrad a okolní památky zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Na oběd jsme zašli do restaurace U kastelána na Palešově náměstí (sousedí s Mariánským náměstím), kde jsme se velmi dobře najedli. Je tam i možnost ubytování.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Nejvíc nám vadilo, že v infocentru nedodržují otevírací dobu. Zašli jsme se tam podívat dokonce 2x, ale vždy bylo zavřeno bez udání důvodu. Těžko říct, zda se jednalo o vyjímečnou situaci nebo zda je to běžná praxe.
Ostatní informace
Městem prochází naučná stezka Sivá brada – Drevenik. Její celková délka je 14,5 km a je na ní 8 zastávek. Nechá se však rozdělit. Zhruba 3 km to je od nádraží přes Spišskou Kapitulu a Křížovou horu k Sivé bradě. Zpátky se musí stejnou cestou.
Nebo se nechá pokračovat dalších skoro 1,5 km po žluté na Spišskou salaš. I když je pod Křížovou horou, nenechá se udělat okruh dál na Křížovou horu (aspoň se to podle mapy zdá). Cestou zpátky jsou však dvě neznačené cesty, kterými by se to nechalo při troše odvahy nebo s GPSkou zkrátit. Nebo se vrátit jen malinký kousek na vedlejší silnici a dát se po ní vpravo. Ta vede přímo do Spišské Kapituly. Je to zhruba 1 km.
Od nádraží na druhou stranu je to něco přes 1 km na parkoviště ke Spišskému hradu, odkud je to jen kousek do kopečka na hrad. Můžete však pokračovat po naučné stezce dál a udělat okruh ještě zhruba 5 km dlouhý okolo skalního města, přes Žehru a přes zámek v Hodkovicích zase zpátky na parkoviště pod hradem.
Projití naučné stezky může být určitě zajímavé, ale když jsme tam byli my, byla příšerná vedra (až 35 stupňů) a to se nám skutečně nikam jít nechtělo. Navíc to každou chvilku vypadalo, že přijde bouřka.