Tajemná a pohádková hora Ostaš.

Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody

Ostaš, pohled k bludišti • Fotografie (82) • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (82 fotografií)

Ostaš, skupina Medvědů

Ostaš, Mohyla smrti

Vstoupit do fotogalerie (82 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Stolová hora Ostaš ( 701 m.n.m.) je výraznou dominantou krajiny v okolí města Police nad Metují. Místo je spojováno s řadou pověstí a mnohé skalní útvary podle nich přišly ke svým jménům. Skalní městečka má hora dvě, Horní a Dolní labyrint, ale setkáme se také s názvem bludiště. Hora Ostaš je místem, které při návštěvě tohoto hezkého koutu naší země není možné vynechat. A tak jednoho vydařeného červnového dne jsou skály na Ostaši cílem našeho výletu. Z místa dočasného bydliště v obci Kleny se musíme doslova vklínit mezi nekonečnou kolonu aut mířících po hlavní silnici č. 33 k Náchodu. Kolona se občas zastavuje a po více jak dvaceti minutách máme za sebou tři kilometry a konečně jsme v Náchodě. Tady odbočujeme na silnici do Hronova. Údolím Metuje míříme k severu a za Policí nad Metují máme naši cílovou horu na dohled. Na křižovatce za obcí Bukovice odbočujeme vlevo, skoro do protisměru a úzkou silničkou po několika minutách přijíždíme na malé parkoviště pod horou Ostaš.

Za čím jedeme?

Modrá značka nás vede jižním svahem ke skalám nad námi. Po krátkém stoupání vstupujeme do lesa a před námi se zvedají první skalní útvary Horního labyrintu. Začíná se psát příběh o cestě pohádkovým skalním městem. Vlevo se zvedá Výří brána a stezka odtud vstupuje do nitra skal. Bludiště je od toho, aby se bloudilo a to se lehce stává při přehlédnutí značky. Objevují se průhledy na jednotlivé skály, do lesa pod skalami a na okénka modré oblohy. Stezka stoupá a bludiště máme za zády. Docházíme na vyhlídku, ze které se díváme na kouzelnou skupinu Medvědů a Raněného sokola. Následuje Zbrojnoš, od něhož pokračujeme mezi menšími skalami k Mohyle smrti. Úžasný výtvor přírody dává připomenout lidskou nicotnost. Nádherné místo, které nutí k zamyšlení a pokoře. Všude kolem panuje jakési posvátné ticho a jen vánek šeptá slůvka o síle přírody. Mohyla má v sobě zcela jistě ukryté kouzlo, kterým člověka dokáže upoutat. Zapomenuté Čertovo auto při pohledech ze stran mění podobu a je v něm i něco pekelného. Zato Žába s poklidem hledí na modrou oblohu. Hledáme další skálu a ani se nedivíme, že opodál stojící Zrádce se nám nechtěl ukázat. Divokost skal přechází na poklidný hřeben, ze kterého se otevírají pohledy do kraje. Krásná, štíhlá Cikánka je poslední skálou před Krtičkovou vyhlídkou.

Z té se díváme na Kočičí skály hluboko pod námi, Broumovské stěny a Javoří hory. V okolí se objevuje několik zástupců zdejší květeny. Rozsáhlé porosty sytě zelených borůvek ( Vaccinium myrtillus) jsou v převaze. Kvetou brusinky ( Vaccinium vitis-idaea ) a na několika místech raší zelenožluté provázky hasivky orličí ( Pteridium aquilina ) Člověku se nechce věřit, že za několik týdnů tu bude až dvoumetrové kapradí. Pokračujeme po hřebeni na frýdlantskou vyhlídku a na vrchol Ostaše. Výhledy se odtud o něco rozšířily a to o Krkonoše, Adršpašsko – teplické skály, Jestřebí hory a mnohé další. Stezka z vrcholu pozvolna klesá lesem, prochází se mezi obrovskými koberci borůvčí a zastavuje nás až shromáždění mužíků. Zřejmě porada, co dělat s některými zlobivými turisty. Procházíme Výří bránou a loučíme se s Horním labyrintem. Stejnou cestou sestupujeme až na rozcestí s červenou, kde odbočujeme vlevo a poté Doprava na zelenou. Jsme na okraji Dolního labyrintu – Kočičích skal. Odtud lze sestoupit do Sluje českých bratří. Tato třicetimetrová puklina je konečnou a následuje náročnější výstup zpátky na rozcestí.

Zelená dále pokračuje do Kočičích skal. Je to o něco náročnější cesta. Několikrát stoupáme a klesáme. Skály v okolí se postupně zvyšují a jsou tvarově rozmanitější. Ležící ještěr či obrys psíka nebo kamenné kvádry jsou v okolí stále častější. Stezka se úží, okolní skály jsou opět o něco vyšší a před námi je kamenná přehrada s jakýmsi otvorem ve spodní části. Musí se na čtyři, prohodit batoh a drát se dopředu. Bylo to s chlupem, manželka je o několik desítek kil lehčí a tak prolezla bez problému. Stezka několikrát mění směr a před námi se objevuje Useknutá hlava. Pár kroků odtud se dostáváme ke konci stezky. Jakoby vyrostl náhle se země se před námi tyčí bělostný Kočičí hrad. Na konci se vstupuje do úzké skuliny, kam jsem vyslal jen moji ženu s foťákem. Průrva končí pod vysokou stěnou, kterou nelze překonat. Rozhlížíme se po hradě. Objevujeme okénko ve tvaru srdce. Na nedaleké skále jsou do sebe zaklíněni zápasníci suma a všude kolem se to hemží tvary, snad z dílny černokněžníka. Nikde ani človíčka, jen poštolka nad námi ruší tajemné ticho těchto skal. Stejnou cestou se vracíme a tak opět na čtyři a prodrat se dírou, ale to už mám vyzkoušené. Vracíme se na parkoviště a moc neradi se loučíme posledním pohledem s pohádkovou horu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Při našem pobytu jsme bydleli v motelu Edison v obci Kleny, kde jsme se i stravovali. Na výletě jsme využili stánek nedaleko parkoviště na jedno kafíčko. Dobře jsme se najedli v jídelně pod náměstím v Polici nad Metují.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Slova na Ostaš prostě nestačí. Tady je rozhodující srdíčko, tyhle skály není možné jen tak projít. Tahle cesta se musí prožít, a vnímat všemi smysly. Jen tak hora dovolí člověku poodhalit její tajemnost a krásu.

Ostatní informace

Hora Ostaš je součástí Broumovské vrchoviny. V horní části je přírodní rezervace Ostaš, v dolní přírodní památka Kočičí skály. Ty prý mají jméno po divokých kočkách, které tady kdysi žily. Skály jsou volně přístupné, vstupné se tady neplatí. V některých místech, především pro nás seniory, je to trochu náročnější. Celá cesta je dlouhá kolem 4 kilometrů s celkovým převýšením okolo 100 metrů. Místo je na mapě KČT č. 26 Broumovsko a to ostatní nechám dopovědět fotografiím.

Poslední aktualizace: 7.9.2015

Tajemná a pohádková hora Ostaš. na mapě