Třebíč – zámek, dříve benediktinský klášter, nyní muzeum

Třebíč je naše srdeční záležitost. Kdykoliv se v blízkosti pohybujeme, musíme se zde zastavit a projít se židovskou čtvrtí, která se stále opravuje. Vždy tam najdeme něco nádherného. Proto když jsme se vraceli z jižní Moravy, museli jsme se zde opět zastavit. Tentokrát i proto, že po rekonstrukci otevřeli v budově zámku muzejní expozice.

Zámek se nachází v těsné blízkosti nádherné baziliky sv. Prokopa, na západ od židovské čtvrti. Největší parkoviště je asi u Podklášterního pivovaru Urban a pak cestou Nad zámkem dojít na nádvoří. Hlavní vchod je z ulice 9. května. Tam je však problém se zaparkováním. Další možnost vstupu je ze Žerotínova náměstí. Tam je placené parkoviště.

Již r. 1101 byl založen benediktinský klášter na křižovatce dvou starých obchodních cest – rajhradsko-chýnovské (později brněnsko-jihočeské) a cesty vedoucí z Rakous přes jižní Moravu do Čech. Měl plnit také funkci strážní a obrannou. Přesné místo, kde tento klášter stál, však není známo.

Začátkem 13. století začala stavba trojkřídlého kláštera na místě dnešního zámku. Čtvrtou stranu vytvořil kostel – předchůdce dnešní baziliky sv. Prokopa - vznikl tak Rajský dvůr. Během 13. a 14. století byl střediskem vzdělanosti. Zde fungující benediktinská klášterní škola učila základy gramatiky, logiky, rétoriky, aritmetiky, geometrie, astrologie a hudby. Zde se také ručně psali liturgické a jiné knihy.

Husitské války zhoršily hospodářskou situaci kláštera. Táborité a sirotci klášter obsadili r. 1421 a žili zde až do r. 1426.
V pol. 15. století byl klášter opevněn jako pevnost. Byly postaveny hradby, bašty a čyři věže. Součástí opevnění byly i menší tvrze v blízkém okolí. Když do města vpadli Uhři, klášter nějaký čas odolával, ukrývali se zde i uprchlíci a obránci z města. Přibližně po měsíci obléhání 15. června 1468 však poničený klášter opustili. Ten byl pak vypálen.

Další několik let byl osud kláštera nejasný. R. 1486 o jeho  osudu jednali králové Matyáš Korvín a Vladislav Jagellonský. R. 1492 získal Vilém z Pernštejna plnou moc, aby vyplatil zástavní věřitele třebíčských statků. Klášter tak přešel do světských rukou. Vilém z Pernštejna zastavené statky vykoupil a pustil se do nákladných oprav. Klášter přestavěl na renesanční zámek. Samozřejmě jeho podoba se postupně měnila. V patře byly vybudovány obytné prostory, hlavní budova získala další patro, v severní části byl postaven nový hlavní vstup do areálu zámku. Třípatrový barokní štít, obrácený do ulice 9. května, je z konce 17. století, stejně jako hlavní zámecký – kamenný sál s mramorovou podlahu. Ornamentální rokokové výmalby jsou až z 18. století. Sál i malby byly zrestaurovány v letech 1959–1960 a od té doby slouží např. k slavnostnímu zasedání zastupitelstva, předávání maturitních vysvědčení, koncertům vážné hudby.

Posledním majitelem byl Emanuel hrabě Waldstein-Wartenberg, kterému byl zámek r. 1945 zkonfiskován. Zámek pak spravoval Národní pozemkový fond a od r. 1946 místní národní výbor. Dnes tyto prostory patří Muzeum Vysočiny. V letech 2011 a 2012 byla provedena obrovská rekonstrukce zámku a zámeckého parku, vč. kašny a barokního mostu. Byly otevřeny nové expozice, ale opravy okolí stále probíhají. V dubnu 2017 byla otevřena obnovená zámecká ledárna, dlouhá 38 metrů a široká 8 metrů, kde se uchovával led a potraviny a kde je možno dnes vidět přes 80 vystavených kusů kamenů, které byly postupně nalézány při výkopových pracích v okolí baziliky.

O tom, co si můžete v muzeu prohlédnout si přečtěte na http://www.mesto-trebic.cz/muzeum-vysociny.php

Ve městě jsme již jedli na různých místech, naposledy jsme se zastavili v Podklášterním pivovaře a asi bychom nic dalšího již nehledali. Obsluha byla výborná, pivo ještě lepší.

Opravený zámek se nám líbil. Je to moderně pojaté v historickém objektu, ale perfektně sladěné. V budově zámku je samostatný vchod do informačního střediska.

Z původního kláštera je vidět zdivo ve sklepech a částečně v přízemí západní a východní části zámku. Zachovala se původní vstupní věž na východě, kterou se prochází k zámku ze Žerotínova náměstí. Nějaký čas v ní bylo vězení, dnes tam má sídlo Centrum Adonaj, organizační složka Třebíčské unie křesťanské mládeže.

Třebíč – zámek, dříve benediktinský klášter, nyní muzeum na mapě