Chaty a chalupy
Mapa Praha a okolí
Tři monumentální kostely podruhé, tentokrát téměř na rozlehlých náměstích (opět Praha, a to Nové Město, Žižkov a Vršovice)
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Náš druhý výlet po trojici monumentálních pražských kostelů je opět zaměřen na chrámy významné, cenné, pozoruhodné … a přitom všem ještě stále ne všeobecně známé a masově navštěvované. I tentokrát navštívíme svatostánky, které patří k největším stavbám svého druhu nejen v Praze, ale jedna velká změna nás přesto čeká. Nejstarší z kostelů pamatuje období gotiky i vlády Karla IV.
I tentokrát jsou pod jejich podobou podepsání tři významní architekti (jejich věhlas je ještě větší než minule a zvýšil se také podíl Čechů) a v platnosti zůstává rovněž fakt, že se jedná o tři kostely trojího zasvěcení, třech architektonických slohů a dosažitelné nejlépe tramvajemi tří nestejných čísel (metro jsme tentokrát vynechali a přidali pohybu „po svých“). Pěšky se dá celá trasa naplánovat tak, aby její vzdálenost nepřekonala 5 km, i když během výletu navštívíme hned tři pražské čtvrti.
Protože si ale každý může zvolit pořadí návštěv i způsob přesunu podle vlastní chuti, přiblížíme si v následujícím textu jen základní informace o jednotlivých svatostáncích. Můžeme si jen prozradit, že my si je prohlédli v uvedeném pořadí, čímž jsme vlastně postupovali z dob „temného“ středověku do poměrně nedávné minulosti ...
Za čím jedeme?
Novoměstský gotický kostel Panny Marie Sněžné (téměř) na Jungmannově náměstí je unikátní už tím, že se jedná o nejvyšší kostelní stavbu v Praze. Byl založen Karlem IV. jako součást karmelitánského kláštera v roce 1347. To, co zde dnes vidíme je přitom pouhý zlomek zamýšlené stavby (ta měla být dlouhá 110 m), protože se vlastně podařilo do roku 1397 vybudovat pouze vysoký chór s klenbou ve výšce 34 m a další stavbu zmařili husité. V roce 1566 se navíc zřítila chrámová klenba a kostel byl „na odpis“. Díky úsilí františkánů a české šlechty byl ale objekt roku 1610 dostavěn do současné podoby.
Kostel je tedy stále jen torzem nedokončeného trojlodního chrámu, je tvořen gotickým kněžištěm a bočními kaplemi. Po roce 1606 získal chrám postupně mj. novou renesanční síťovou klenbu s freskami, vstupní část s renesanční kruchtou nebo kaple na jižní straně presbytáře. Nad portálem je umístěna Foersterova mozaika z roku 1900 a rozetové okno. V interiéru zaujmou zejména Heidelbergovy sochy z roku 1625, raně barokní oltář z let 1649 až 1651, který je se svými 29 m nejvyšším oltářem v Praze, nebo obraz od V.V. Reinera z roku 1727, umístěný na bočním oltáři.
Žižkovský neogotický kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí je dominantou půvabného plácku na úpatí horního Žižkova. Jedná se o stavbu Josefa Mockera a Františka Mikše, která vznikla na přelomu 19. a 20. století, přesněji v letech 1888 až 1903. Protože byl jeho základní kámen položen u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., říkalo se kostelu se 73 m vysokou věží Jubilejní.
Kostel je trojlodní, síňový a v jeho interiéru zaujme mj. křížová klenba ve výšce 16 m, Mikšův neogotický čtyřkřídlý hlavní oltář, osm deskových obrazů K.L. Klusáčka, gotická soška Madony s dítětem nebo barokní benátský lustr. Do kostela se vstupuje po západním nebo severním schodišti. Bohatě zdobený je severní portál, kde reliéf představuje sedící Madonu s Ježíškem, po jejíž pravici klečí sv. Prokop a po levici arch. Josef Mocker, držící v rukou model kostela.
Vršovický funkcionalistický kostel sv. Václava na náměstí Svatopluka Čecha je železobetonovou stavbou pocházející z let 1929 až 1930. Autorem jeho podoby je slavný arch. Josef Gočár, který zde vytvořil dílo, považované odborníky za jednu z nejzdařilejších konstruktivistických (funkcionalistických) staveb v ČR. Gočárův projekt v roce 1928 porazil ve veřejné architektonické soutěži 51 konkurentů. Charakterizuje jej stupňovitá střecha, osvětlení lodi okenními pásy a zejména štíhlá hranolová zvonice o výšce 80 m.
Kostel je trojlodní a jeho interiér působí jednoduše. Kříž na hlavním oltáři i reliéf na oltáři Českých patronů pochází z dílny Čeňka Vosmíka, boční oltář Panny Marie vytvořil Karel Pokorný. V závěru chrámové lodi vidíme velké okno s vitráží Svatý Václav na koni od Josefa Kaplického. Křížovou cestu vytvořil Bedřich Stefan v roce 1929, stejně jako návrh pro Roithovu sochu sv. Václava na průčelí kostela. Ke vstupní otevřené předsíni vede široké schodiště. Zvonici završuje vysoký kříž.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Máme v Praze několik oblíbených restaurací i hotelů, kde jsme spokojeni a naše peněženky „nevykrvácí“, ale občas se nebojíme ani nových poznatků. Většinou to zatím vyšlo …
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Maximální spokojenost v tomto případě panuje zejména ve chvíli, kdy vyjde počasí a interiéry všech tří chrámů jsou zpřístupněny (což se ovšem ne vždy povede). V každém případě ale stojí za delší zdržení i pouhé exteriérové pohledy na tyto monumentální sakrální stavby.
Nelíbilo: ---
Ostatní informace
Na Žižkově je vstup do kostela většinou možný jen po předchozí domluvě a ve Vršovicích jsme zatím neuspěli vůbec. Pokud by nabízená varianta někomu nestačila – a chtěl by si pokazit magickou trojku - může si přidat nějaký další pražský plácek s „nadměrným“ svatostánkem. Možnosti tu jsou a pro domorodce je to navíc záležitost beznákladová…
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Tři monumentální kostely podruhé, tentokrát téměř na rozlehlých náměstích (opět Praha, a to Nové Město, Žižkov a Vršovice)
