Venzone aneb procházka mezi středověkými hradbami

Kam a jak jedeme?

Venzone je místem neskutečně zajímavým i krásným, má svou nezaměnitelnou atmosféru a jeho návštěvu lze každému jen a jen doporučit. Jinou větou snad tento článek o opevněném italském městečku, mnohým turistům zcela neznámém, snad ani začít nelze. Více než dvoutisícové Venzone se nachází - obklopeno vrcholky Jullských Alp - v provincii Udine a svým návštěvníkům nabízí skutečnou středověkou podobu s takovým množstvím pamětihodností, že by se za něj nemusela stydět ani mnohá metropole. A přes ničivé zemětřesení, které tuto oblast zasáhlo v roce 1976, se stále jedná o stavby, které pamatují opravdu hodně …

Pojďme se tedy projít mezi městskými hradbami, protože jen při pomalé chůzi dokážeme skutečně docenit to neskutečné množství uměleckých a architektonických detailů, které středověké městečko Venzone nabízí a které připomínají různé historické epochy i události. A místní obyvatelé nám radí, abychom zahájili svou procházku u jižního vstupu, a poté zamířili k bývalé severní městské bráně.

Za čím jedeme?

Do městečka vstoupíme pod obloukem středověké brány Porta di Sotto, jejíž současná podoba ovšem pochází až z roku 1835. Hned za ní se na pravé straně nachází dům Marcurele, což je nejstarší stavba v obci, postavená již v 11. století. Na oknech také dodnes vidíme románské sloupky. Zajímavých objektů je zde ale více, zmínit musíme alespoň Palazzo degli Scaligeri ze 14. století anebo Palazzo Zinutti, který byl postaven na přelomu 16. a 17. století a zdobí jej elegantní balkón s kovaným zábradlím a barokní dveře.

Poté již dojdeme k hlavní městské katedrále sv. Ondřeje, pocházející ze 14. století. Krásná románsko - gotická stavba je dnes současně považována za symbol obnovy města po ničivém zemětřesení z roku 1976. Tehdy byla katedrála, vysvěcená v roce 1338, vlastně z původních kamenných kvádrů postavena znovu. Jedná se o svatostánek na půdorysu latinského kříže, s velkou příčnou lodí, třemi apsidami a dvěma věžemi. Pokud si všimnete jen jedné z nich, nevadí. Určitě nebudete jediní.

V interiéru se kupodivu dochovala také část původní freskové výzdoby, ale vidět zde můžeme i Pietu z 15. století, o století mladší křtitelnici nebo varhany, pocházející z roku 1792. Před katedrálou pak najdeme rotundovou kapli sv. Michaela Archanděla, postavenou v roce 1200. V její kryptě se v současné nachází velmi zajímavá stálá muzejní expozice, věnovaná venzonským mumiím.

Od katedrály pokračujeme přes staré město - a kolem domu Casa Calderari ze 14. století – až na náměstí Piazza Municipio, na kterém nás okamžitě upoutá zdejší Palazzo Comunale, tedy Radnice. Jedná se o gotický palác, postavený okolo roku 1400 a přestavěný o sto let později. Radnici zdobí mj. erby místních šlechtických rodů a benátský lev. Přízemí budovy tvoří otevřená lodžie s částečně dochovanou freskovou výzdobou a dřevěným stropem.

Kromě Radnice se na náměstí nachází také Palazzo Radiussi, šlechtické sídlo z 15. století se sdruženými okny v benátském gotickém slohu a portálem ze 17. století. Budeme-li pokračovat směrem severním, brzy dojdeme k Palazzo Orgnani Martina, což je šlechtický palác z 18. století, ve kterém dnes sídlí zdejší muzeum. Na opačné straně ulice Via Mistruzzi můžeme obdivovat další část již zmíněného paláce Radiussi, zejména renesanční lodžií a gotická okna.

Poté odbočíme doleva a podél hradeb se vydáme ke krásnému paláci Palazzo Pozzo, pocházejícímu ze 17. století. Vzápětí nás čeká bývalý augustiniánský klášter, který byl postaven v 15. století. Jeho zajímavá lodžie však vznikla až o dvě století později. Pokračujeme po ulici Alberton Via del Colle a brzy dorazíme ke zřícenině gotického kostela sv. Jana Křtitele. Ten byl postaven v průběhu 14. století a zničilo ho až zemětřesení z roku 1976. Stát zůstalo vlastně jen hlavní průčelí s portálem, který zdobí figurální i rostlinné motivy. Vpravo od kostela si můžeme prohlédnout stejnojmennou západní městdkou bránu, která však vznikla teprve v roce 1920.

Následně se již vydáme zpět k radničnímu náměstí, odkud pokračujeme k jediné – v původní podobě dochované – městské bráně. Jedná se o východní Porta San Genesio, pocházející z počátku 14. století. S ní dodnes sousedí obranná věž i přístupový dřevěný mostek přes hradební příkop. A komu by to bylo pořád málo, může se vydat na procházku kolem 1.300 metrů dlouhých hradeb nebo podniknout další průzkumnou výpravu v uličkách starého města.

Návštěva Venzone je většinou součástí většího výletního celku. Městečko leží pod vrcholky Julských Alp, nedaleko se nachází další symbol obnovy města po ničivém zemětřesení z roku 1976, tedy Gemona del Friuli a vede tudy Pontebbana, tedy nejkrásnější část dálkové cyklostezky, spojující rakouské Alpy s italským možem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na nedostatek nejrůznějších restaurací, kaváren, barů a podobných občerstvovacích stanic si návštěvník Venzone nijak stěžovat nemůže. Stejně tak je pestrá i nabídka zdejších pekařů a uzenářů. A v letních měsících přijde jistě vhod také výborná italská zmrzlina.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám tady opravdu naprosto všechno. Venzone je krásné živé městečko s neuvěřitelným množstvím pamětihodností. Navíc se musíme sklonit v úctě a obdivu před tím, co dokázali Italové udělat při obnově tohoto středověkého skvostu, silně poškozeného zemětřesením v roce 1976. Do rubriky nelíbilo tak můžeme zapsat jen absolutní nedostatek času, který jsme zde v rámci denního programu dostali. V tomto městečku se dá velmi příjemným způsobem trávit celý den a uspokojí potřebu snad každého svého návštěvníka. Náš čas zde však byl vyměřen pouze v desítkách mínut …

Ostatní informace

Nebudeme-li počítat nutné náklady na Dopravu, je vše ostatní záležitostí ryze dobrovolnou. Něco většinou stojí nějaké to jídlo s pitím a o pár euro většinou zchudneme také při nákupu různých suvenýrů nebo kosmetiky, nabízené zde např. v rámci levandulových slavností. Katedrála je přístupná volně, zpoplatněn je ovšem podzemní pobyt mezi mumiemi nebo návštěva muzejních výstav.