Vodním autobusem po Benátské laguně

Kam a jak jedeme?

Většina návštěvníků navštíví Benátky a na ostrovy v laguně zapomene, nebo prostě nemá čas. V benátské laguně se ale nachází několik zajímavých ostrovů, které stojí za návštěvu a jsou nejlépe dostupné vaporettem. Jsou to ostrovy Torcello, Murano a Burano.

Po povinné prohlídce Benátek, kam jsme se dopravili autobusem, jsme sedli na vaporetto, vodní autobus a vydali jsme se na ostrovy v laguně. Ostrovy jsou menší, rozptýlené po laguně, autentičtější a mnohem méně hektické. Výlet po laguně nám zabral jeden den, ale už jenom plavba na vodním autobuse je zážitkem. Zajímavé je také, že přímo na laguně je vyznačena cesta pro lodě pomocí jakýchsi kolíků, na kterých je dokonce osvětlení.

Za čím jedeme?

Po prohlídce centra Benátek jsme se vydali vodním busem na ostrov Torcello. Dnes je to klidný, jen málo osídlený ostrov v laguně, ale může se pochlubit nejstarším nepřetržitým osídlením v Benátské laguně a krásnou katedrálou Santa Maria Assunta a kostelem Santa Fosca. Torcello leží na hlavní námořní cestě mezi Ravennou a Altinem a je osídlen už od 6. století. Od roku 638 zde bylo dokonce sídlo biskupa. Na ostrově se také našly zbytky starověkých pecí na výrobu skla. Dnes je jen těžko představitelné, že v 10. století na ostrově žilo 10 000 lidí a ostrov byl významnější než Venezia. Na ostrově byl velmi rozvinutý obchod hlavně se dřevem a solí, ale postupné zanášení laguny nánosy z řeky Sile a její přeměna v bažinu, ukončila dobu vzestupu Torcella a z důvodu ztížené plavby na ostrov a stále častějším výskytem malárie se lidé v průběhu 12. století odstěhovali na okolní ostrovy. Většina staveb, které kdysi stály na ostrově zmizeli prakticky beze stopy, protože stavební materiál byl vzácný, a prakticky ihned byl recyklován.

Na ostrově se zachovalo několik staveb ze zlaté éry ostrova. Na ostrově je Museo Torcello, založené v roce 1870, které se skládá ze dvou gotických budov, Palazza del Consliglio a Palazza dell Archivio, bývalá sídla místní vlády. Vedle muzea je také kamenný trůn, patrně biskupský, zvaný Atilla. Nalevo od muzea je katedrála Santa Maria Assunta, postavená v roce 639. V roce 1008 byla kompletně přestavěna. V interiéru je krásná mozaiková výzoba, ale ta byla těžce poškozena při restaurovaní v 19. století a autor obnovy byl za to dokonce souzen. Bazilika je třílodní, lodi oddělují sloupy ze zeleného řeckého mramoru. Na vnitřní straně fasády je velká mozaika Posledního soudu od neznámého autora, ve 12. století restaurovaná řeckým mozaikářem. Podlahy katedrály jsou pokryty elegantní geometrickou mozaikovou dlažbou, pod kterou je ještě starší dlažba z 9. století.

Hned vedle katedrály stojí kostel Santa Fosca, který byl postaven jako martyrium světce z Ravenny, jehož ostatky sem byly přeneseny v 10. století. Současný benátsko-byzantský kostel se datuje mezi 11. a 12. století. Tato cihlová stavba má tvar řeckého kříže a krytou sloupovou předsíň v průčelí. Interiér je mnohem skromnější než u katedrály a není zde tak bohatá výzdoba.

U katedrály stojí vysoká zvonice, ze které je krásný výhled na ostrov a lagunu.

Další zastávkou na naší cestě je malebný ostrov Burano, který je až na konci laguny, nejdále od Benátek. Ostrov je velmi malebný, je zastavěný domky s různobarevnými fasádami a mohutnými komíny, nad kterými dominuje zvonice katedrály San Martino, původně z 11. století. Katedrála prošla četnými přestavbami a mnohem zajímavější je samotný ostrov, než katedrála. Burano je známé zejména svými krajkami a v bývalém Palazzo del Podestá najdeme muzeum krajek.

Poslední zastávkou na cestě po laguně je malé souostroví Murano, známé především sklářskou výrobou, které je vzdálené necelé 2 km od Benátek. Nejstarší doklady sklářské výroby na ostrově jsou ze 7. století. Tavící pece byly na ostrov přeneseny v roce 1291. Skláři měli zvlášní privilegia, aby se uchránilo tajemství benátské techniky foukání skla, ale aké nesměli opustit město. Ve své době bylo Muráno největším producentem skla v Evropě. V současné době je sice sklářství v útlumu, ale stále je hlavním způsobem obživy místních lidí. Starobylé sklářské dílny vlastní světoznámé firmy a benátské sklo má ochrannou známku. Pro muránské sklo je typická veselá barevnost, bohatá zdobnost, nejznámější je technika Millefiori, která je používaná i k výrobě oblíbené skleněné bižuterie. Na Muranu se také vyrábí světoznámé barevné benátské lustry. Dokonce v ulicích Murana jsou velké skelněné plastiky, vyrobené v místních dílnách.

Do 19. století bylo na ostrově také mnoho sadů a zahrad, které později ustoupili zástavbě. Na Muránu stojí řada městských domů a paláců převážně středověkého původu (z 15. století), ve kterých jsou dnes Obchody a sklářské dílny. Hlavní tepnou je Gran kanal, kolem kterého je nejčilejší život, ten nás také dovede k nejvýznamnější stavbě ostrova k bazilice Santi Maria Assunta e Donato, kostel byl postaven v roce 999, v letech 1125 -1141 byl přestavěn a poté znovu v letech 1866-1873. Fasáda chrámu je románská, postavená z cihel a je velmi působivá. Do katedrály jsme se bohužel nepodívali, byla zavřená. Vedle chrámu stojí mohutná románská kampanila. Za prohlídku stojí také Muzeum skla, sídlící v Palazo Giustiniani. V některé z dílen se můžete podívat na to, jak se vyrábí foukané sklo, většinou je prohlídka dílniček bezplatná. Zajímavé jsou i moderní skleněné plastiky v ulicích, které zajímavě kontrastují se starými, sešlými domy. Další zajímavou stavbou a dominantou ostrova je kostel San Pietro Martire, postavený v letech 1336-1417 a přestavěný v roce 1474. Vedle kostela stojí vysoká kampanila.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovali jsme se v Mestre, průmyslovém předměstí Benátek, v penzionu jsme si uvařili, v místních pekárnách jsme si koupili pečivo, sendvič, vodu a v jedné z místních kavárniček jsme si dali kávu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na Benátkách i okolních ostrovech jsou nejhorší davy lidí, kdykoliv v roce, snad jen ráno kolem páté jsou ulice prázdné. Na ostrovech na laguně tolik lidí není, ale rozhodně i tady potkáte skupinky Japonců a podobně. Problém může být také otevírací doba kostelů, my jsme například měli smůlu u katedrály na Muranu, ta byla zavřená. Je dobré si otvírací doby dopředu zjistit, někdy je to ale obtížné a údaje nesedí.

Nepřekvapilo mě také, že stavby na ostrovech v laguně trpí všemi obvyklými benátskými bolístkami , tj. oprýskané zdi, všudypřítomná vlhkost, místy i hnilobný zápach z kanálů, drolící se zdivo.

Tohle všechno však tvoří zvláštní magické kouzlo jakési dekandentí nálady, jako vystřižené z Mannova románu Smrt v Benátkách. A právě pro tohle kouzlo znovu a ráda Benátky a lagunu navštívím, i přes všechny davy lidí....

Ostatní informace

Do většiny benátských kostelů se platí vstupné, do muzeí samozřejmě taky. Pokud chcete navštívit více kostelů, vyplatí si pořídit Chorus pass nebo Venice pass, kde jsou volné vstupy do hlavních památek a do 15 kostelů sdružených v Chorus pass, součástí je také jízdenka na vaporetto (vice na www: www.hellovenezia.com)