TURISTIKU PODPORUJÍ

61 583 turistů a cestovatelů

112 695 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů

1 404 272,- odměny za články

Litoměřice

Nové výlety a tipy z Litoměřic a okolí od zkušených turistů na email

Tipy a novinky

Chaty a chalupy

Mapa Litoměřice

Litoměřice leží na soutoku Labe a Ohře na západním okraji Polabské nížiny. V samotných Litoměřicích žije přibližně 24 tis. obyvatel, ale v celé aglomeraci s navazujícím městy Terezín, Lovosice a Bohušovice nad Ohří žije přibližně 40 tis. obyvatel. Pro úrodnou polohu se Litoměřicím přezdívá jako "Zahrada Čech".

Turistické cíle a oblíbená místa v Litoměřicích (884)

Památky a muzea (118) Přírodní památky (68) Výletní místa (25) Technické zajímavosti (12)

Tipy na výlet (168)

Trasy Litoměřice (42)

> Do přírody > Na kole > S dětmi

> Cyklotrasy > Pěší trasy > VIDEOTRASY

Krušné hory a Podkrušnohoří ›

Moje ›

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří

Tipy na výlet vybrat: vše / nic

↓

Druh vybrat: vše / nic

Do přírody

Na golf

Na hory

Na kole

Se psem

Vinařská turistika

Za gastronomií

Za kulturou

Za sportem

Náročnost vybrat: vše / nic

Pro zdatnější

Romantika

Rodina s dětmi

Délka vybrat: vše / nic

Vycházka - půldenní

Celodenní výlet

Putování (více dnů)

Turistické cíle vybrat: vše / nic

↓

Doprava vybrat: vše / nic

Autobusová zastávka

ŽST

Letiště

Žel. stanice

Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic

Vesnice

Městečko

Město

Osada

Samota

Městská část

Hlavní město

Přístav

Místní část

Náměstí

Ulice

Městys

Ostatní vybrat: vše / nic

Bivak

Hraniční přechod

Infocentrum

Nordic walking point

Ostatní

Turistická známka

WebKamera

Zajímavost

Památky a muzea vybrat: vše / nic

Hrad

Zámek

Zřícenina

Trosky

Kaple

Klášter

Pomník

Kříž

Chata

Muzeum

Bouda

Kostel

Památník

Měšťanský dům

Salaš, koliba

Letohrad

Farma

Hřebčín

Zámeček

Tvrz

Skanzen

Hradiště

Rotunda

Statek

Dům, budova

Chrám

Hřbitov

Hradby

Lapidárium

Kašna

Socha

Boží muka

Hrádek

Panský dvůr

Rychta

Pevnost, opevnění

Radnice

Drobné památky

Mešita

Synagoga

Příroda vybrat: vše / nic

Hora

Kopec

Štít

Vrchol

Jezero

Potok

Pleso

Rybník

Vodopád

Propast

Minerální pramen

Jeskyně

Krasový útvar

Údolí

Skalní útvar

Jezírko

Řeka

Říčka

Pohoří

Údolí, dolina

Kaňon

Sedlo

Travertíny

Planina

Hřeben

Louka

Pramen

Kámen

Zahrada

Rašeliniště

Slatě

Památný strom

Přírodní park

Ostrov

Sopka

Pobřeží

Poušť

Park

Rokle

Přírodní památka

Vodní nádrž

Studánka

Soutěska

Tůň

Pláž

Poloostrov

Bažina, mokřady

Sport a rekreace vybrat: vše / nic

Lázně

Rekreační oblast

Koňská stezka

Aquapark

Letovisko

Koupaliště

Ledovec

Ski areál

Golf

Půjčovna lodí

Cyklo bar - hospůdka

Cyklo shop - servis

Potápění

Zábava, atrakce

Půjčovna kol

Vinařský cíl

Technické zajímavosti vybrat: vše / nic

Důl, štola, šachta

Elektrárna

Jez

Lanovka

Mlýn

Most

Přehrada

Rozhledna

Technická památka

Zvonice

Výletní místa a parky vybrat: vše / nic

CHKO

Chodník, naučná stezka

Národní park

Odpočinkové místo

Orientační bod

Poutní místo

Rezervace

Rozcestí

Turistická trasa

Turistické destinace

Vyhlídka

Výletní místo

ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic

Arboretum

Botanická zahrada

ZOO

Trasy vybrat: vše / nic

↓

Typ vybrat: vše / nic

Autem

Balónem

Běžecká trasa

Běžky

Cyklotrasa

Golf

In line brusle

Pěší trasa

Po vodě

Ski areál

Náročnost vybrat: vše / nic

Malá náročnost

Střední náročnost

Velká náročnost

Cestopisy vybrat: vše / nic

Tipy a novinky vybrat: vše / nic

Rady a tipy vybrat: vše / nic

↓

Doprava

Jídlo a ubytování

Ostatní

Peníze a ceny

Práce a život

Zdraví a bezpečnost

Moje dovolená vybrat: vše / nic

↓

Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic

Jaro

Léto

Podzim

Zima

Délka dovolené vybrat: vše / nic

Méně než 1 týden (do 6 dní)

1 týden (7-9 dní)

Delší než 1 týden (10-12 dní)

2 týdny a více (13 a více dní)

S kým vybrat: vše / nic

Rodina s dětmi do 5-ti let

Rodina s dětmi do 10-ti let

Rodina s dětmi 10-18 let

S partnerem

S přáteli

Typ vybrat: vše / nic

Pobyt

Aktivní dovolená

Poznávací dovolená

Eurovíkend

Plavba

Prodloužený víkend

Zaměření vybrat: vše / nic

K moři

Na lyže

Za zábavou a poznáním

Do přírody

Na hory

Cyklo

Se psem

Na vodu

Aerobic

Golf

Wellness

Potápění

Za kulturou

Zábavné parky

Aquaparky

Gastronomie

Jak jsme jeli vybrat: vše / nic

Autem

Autobusem

Letadlem

Lodí

Jinak

Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic

Dům / rekreační objekt

Kemp

Apartmán

Hotel / Penzion

Stravování na dovolené vybrat: vše / nic

Vlastní

Snídaně

Večeře

Polopenze

Plná penze

All Inclusive

Ultra all inclusive

Fotogalerie vybrat: vše / nic

zobrazit výsledky

Změnit oblast

Vyhledat oblast:

Výlet: obec Bílka – Milešovka 5 km

Tipy na výlet • Vycházka - půldenní • Do přírody

Kaple sv. Václava na bílecké návsi

Stále jdeme na Milešovku

Výhledy cestou nahoru

Bufet - tč. zavřený

Otevřené posezení u bufetu

Interiér chaty Milešovka

Zozhledna

U vstupu do meteorologické stanice

Jdeme na rozhlednu

Na vyhlídkovém ochozu

Na vyhlídkové plošině

Nepřístupný ochoz s anténami

Pohled na turistickou chatu Milešovka shora

Pohled na část venkovního posezení

Jdeme dolů

14. sousoší naposledy - ale s dalekým výhledem

Milešovka ze silnice cestou z Lovosic

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (29 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Když už jsme v Českém středohoří, tak samozřejmě musíme vyrazit i na jeho nejvyšší horu na Milešovku (837 m.n.m.)

Za čím jedeme?

Ta je známá také jako naše největrnější místo. Bezvětří je zde průměrně jen osm dní v roce. Počasí se zde sleduje v meteorologické observatoři, která byla vybudována r. 1904. Její součástí byla a stále je 19 metrů vysoká rozhledna.

Podle nejstarších archeologických nálezů (kamenné sekery) zde člověk byl již v období neolitu (cca 5600–4200 př. n. l). Našli se zde i bronzové předměty a keramika z mladší a pozdní doby bronzové (cca 1300–750 př. n. l.) a střepy ze starší doby hradištní (cca 650–800) – tj. z období života Slovanů. Keltové horu využívali pravděpodobně jako signální bod nebo kultovní místo. Nezjistilo se zde však nic o tom, že by se zde někdy lidé usadili trvale – nenašlo se žádné opevnění, ani základy pravěkého sídliště.

Nejstarší písemná zmínka o hoře je z r. 1521 ve výpisu majetku Václava Kostomlatského z Vřesovic. Milešovku si oblíbil i učený jezuita Bohuslav Balbín, který na ni vystoupal několikrát. Dokonce o ní píše ve svém díle Rozmanitosti z historie Království českého. Nazval ji královnou Českého středohoří. Zachytil zde i lidovou předpověď počasí místních lidí: "Pokud je vrchol Milešovky zahalen mraky, přijde s jistotou déšť. Naopak jsou-li mraky nad ostatními kopci a nad Milešovkou nikoliv, pršet nebude". Zajímavé je, že se tím místní řídí i v současné době.

Turisté si vrchol oblíbili na přelomu 18. a 19. století. Souviselo to i s rozvojem lázeňství v Teplicích. R. 1810 zde byl Johann Wolfgang Goethe, mezi lety 1819–1839 sem pravidelně chodil i pruský král Fridrich Vilém III., r. 1836 sem vystoupil Karel Hynek Mácha. Jaroslav Vrchlický po výstupu na horu napsal báseň Na Milešovce. Tak slavná je to hora. Tehdy se však kočárem dostali jen do Bořislavi. Pak už museli pěšky. Silnice do Bílky byla vybudována až r. 1836. Bohatí lázeňští hosté se nechali na speciálně upravených sedačkách na vrchol vynést. Pro obyvatele Bílky to byl další zdroj přivýdělku.

R. 1820 zřídil na vrcholu Milešovky hostinský Anton Weber provizorní hostinec, o 5 let později zde přibylo i několik přístřešků, kde mohli turisté přespat, aby mohli ráno sledovat východ slunce. V té době byly upraveny i cesty na vrchol z Bílky a z Velemína. Prostory na vrcholu se dále upravovaly se zaměřením na turisty. Byl zde i obchod - prodávala se zde bižuterie, české sklo, minerály z okolí a další upomínkové předměty. Hospoda se rozšířila, upravilo se prostranství, kde se nechalo tancovat. Postavila se zde i kaplička. V té době zde byla postavena čtyřmetrová kamenná rozhledna, kterou až do konce 19. století využívali turisté i zeměměřiči. Když Weber zemřel, střídali se zde různí nájemci. Vše však fungovalo dál. Když v únoru r. 1905 budova vyhořela, postavila zde ledeburská lesní správa novou hospodu.

Na zač. 2. světové války byl vstup na věž uzavřen. Observatoř se později stala majetkem Československé akademie věd. Restaurace sloužila turistům do r. 1969, kdy ji převzala armáda. Jak se něco dostalo do rukou armádě, znamenalo to konec. Kromě observatoře zde bylo vše zničeno. Vegetace přerůstala přes vrchol, takže bez rozhledny nebyl ani ten nádherný výhled.

Naštěstí dobří lidé založili r. 1996 Obecně prospěšnou společnost Milešovka, která začala s úpravou zdevastovaného vrcholu. Od 24. května 1998 směli turisté i na nižší vyhlídkový ochoz. Turistům provizorně sloužil skromný kamenný bufet. Až r. 2011 se konečně uzavřela dohoda s armádou o využití objektu – dnes chaty Milešovka, kde 7. 3. 2013 byla otevřena restaurace, infocentrum a kde bylo později možnost si zajistit i ubytování.

Na vrchol se nechá jít snad ze všech světových stran. My jsme vyrazili z obce Bílka. Nám toto místo bylo sympatické, také proto, že to bylo na vrchol skoro nejblíž. Velké parkoviště je ještě před obcí, pravděpodobně proto, aby obyvatelé byli ochráněni před nájezdem turistů. V sezóně je možná zpoplatněné, i když se o tom nikde nic nepíše. Je tu však jedna dřevěná bouda, která k tomu účelu může sloužit, pokud neslouží jako občerstvení. Dnes, jeden pátek v červnu je vše zavřené a stojí tu jedno auto.

Nahoru je to zhruba 2,5 km, samozřejmě do kopce – musí se vystoupat cca 370 metrů a pak ještě 109 schodů na věž. Červeně značenou turistickou cestu lemuji sochy – ve třech směrech z obce jich je celkem 14 a vznikly v návaznosti na vybudování moderní kaple sv. Václava na bílecké návsi r. 2000. Nějak však tomuto umění nerozumím. Ještě tak socha, znázorňující kříž, mi něco řekla. Ostatní jsem nepochopila. Největší záhadou pro mne bylo 14. sousoší, které je tvořeno pěti kamennými bloky. Na třech je napsáno MÍSTNÍ ZVLÁŠTNOSTI a na dalších dvou je řada čísel. Samozřejmě jsem ostatní neviděla a ani jsem po tom netoužila. Možná to byla chyba. Třeba by se mi to zalíbilo.

Jen kousek před lesem je vlevo odbočka k nákladní lanovce, kterou postavili ve 30. letech pro zajištění provozu na vrcholku hory. Využívá se stále pro zásobování chaty. I pitná voda se tam musí dostat. Zatím tam zdroj vody není.

Na okraji lesa je zastřešené odpočívadlo i s mapou a informační tabulí, kde nás překvapily přidělané věšáčky s textem Půjč si nás a pak nás vrať – s razítkem chaty Milešovka. Jak jsme později zjistili, byl to pokus, jak usnadnit turistům výstup. Jenže turistické hůlky tam prý dlouho nevydrželi. Byly prý umístěny i při modré cestě z Černčic (možná i z jiných směrů). I tam to zeje prázdnotou. Nápad to byl dobrý, ale pro naše nenechavé ruce to holt není. Není nad to si nosit vlastní hůlky.

Ve smíšeném lese začíná cesta pěkně stoupat. Není to sice tak moc prudké, ale stačí to. Cestou je odpočívadlo i lavičky, lze si tedy sednout a odpočinout to, ale zase to není tak daleko.

Měli jsme štěstí, chata na vrcholu byla otevřená. Údajně má být otevřená od pátku do neděle. V sezoně je snad otevřený i bufet, vypadalo to, že občas funguje. Přesnější informace jsou snad na http://www.milesovka.cz/. Na vrcholu je řada informačních tabulí o historii meteorologické observatoře a okolní přírodě. Také je zde trigonometrický bod České státní trigonometrické sítě, kterou vybudoval v letech 1862 - 1898 Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni. Podkladem k tomu byly trigonometrické body, které byly zaměřeny v letech 1821 - 1864 za Rakousko-Uherska.

Tím, že je možný výstup z různých stran, tak nahoře pár lidí bylo, tedy hlavně jedna větší veselá společnost. Nahoře je však velké množství různě rozstroušených posezení, takže i když se sejde víc lidí, tak každý má tak trochu svého soukromí k relaxaci. Aspoň tak tomu bylo v době naší návštěvy. V sezoně je tam asi lidí víc.

Po občerstvení jsme vystoupali na rozhlednu, kam se vstupuje přes vchod do budovy meteorologické stanice. Tam je stálá služba, za příznivého počasí otevřou rozhlednu. Doporučují však, chovat se tiše, protože v budově může spát noční služba. Cestou na věž je možno si prohlédnout muzeum - stálou expozici, která se týká meteorologie. Turisté se dostanou na spodní ochoz, kde je ještě upravená vyhlídková plošina. Na vrchní plošině věže jsou telekomunikační a meteorologické stožáry. Tam už se nesmí.

Nějaké popisky nahoře jsou, ale jsou trochu nesrozumitelné. Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovali. Z 10 metrů vysokého ochozu je vidět celé České středohoří, Krušné hory, Říp, Doupovské hory, za dobré viditelnosti Ještěd v Jizerských horách, Sněžku v Krkonoších, Bezděz, Brdy, za výjimečné viditelnosti i Šumava a snad prý i Alpy.

Cesta zpátky už utekka docela rychle. Turistické hůlky žádné nepřibyly, to jediné auto už odjelo, žádné nepřibylo.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V závislosti na dnu v týdnu a ročním období se nechá občerstvit na vrcholu. Je však dobré na to nespoléhat a vzít svačinu raději s sebou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pohled z vrcholu je skutečně úžasný, a to i když není úplně nejlepší viditelnost. Tady je skutečně vidět, jak je ta naše krajina nádherná, zvlněná.

Ostatní informace

Jaké jsou všechny možnosti výstupu:

- po červené z Bílky 2,4 km s převýšením 360 m

- po červené z Milešova 2,8 km s převýšením 450 m

- po modré z Černčic 2,2 km s převýšením 332 m

- po modré z Velemína 4,8 km s převýšením 535 m

- po žluté a následně po modré od průsmyku Paškapole 3,7 km s převýšením 370 m

Např. z Velemína se nechá udělat i větší okruh – po modré nahoru a zpátky po červené do Milešova a po zelené do Velemína. Celkem to vyjde na 11,5 km s převýšením 535 m.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.554, 13.932)

Poslední aktualizace: 3.11.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet