Výšlap kolem tajemných rozvalin hradu Zvěřince
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Z hradu Zvěřince, nalézajícího se se v lesích Českého Meránu, zbyly již jen trosky. Přesto stojí za to, jej vidět, už pro historické okolnosti. Dost možná zde dlíval u svého přítele Václava ze Zvěřince Mistr Jan Hus, který i v okolí kázal. O pár set let později hrad navštěvoval Karel Hynek Mácha.
Za čím jedeme?
Hrad Zvěřinec.
Zakladatelem hradu byl zřejmě Martin nebo také Mareš ze Zvěřince. Založil i farní kostel v nedaleké Jesenici.
Martin držel hrad po dobu delší než třicet roků. Ve znaku měl tzv. polotrojříčí vedené pokosem. Jeho dědici byli snad jeho synové. V r. 1396 měli spor s jesenickým farářem Buzkem ohledně neplacení desátku. Spor se táhl dva roky. Pak oba bratři pozvali faráře a všechny zúčastněné „na hrad Zvěřinec ke čtyřhrannému stolu před velkou světnicí“, kde mělo jednání probíhat. Tato zpráva je zároveň jediná, která popisuje architekturu hradu. Nám dnes zbývají ke zkoumání skrovné zbytky.
Bratři Bohuslav a Mikuláš postupně ze Zvěřince odešli. Nejdříve Mikuláš do Hořic u Chýnova a později i Bohuš do severních Čech.
Novým majitelem hradu i zboží se stal Václav ze Zvěřince, snad syn jednoho z bratří. 2. září 1415 pečetil stížný list české šlechty na protest proti upálení Mistra Jana Husa. To je první zpráva o novém majiteli a zároveň na třicet let poslední.
Mistr Jan Hus pobýval dva roky mimo Prahu. V té době, bohužel písemně nedoložené, snad pobýval u svého příznivce, rytíře Václava ze Zvěřince. Čas, který mohl na Zvěřinci strávit, je vymezena červencem a listopadem r. 1413.
Jedinými důkazy jsou lípy a kameny na Sedlecku a Sedlčansku pojmenované po Husovi. I jeho dobrý přítel, mistr Jan z Rejštejna, který s ním jel do Kostnice na jednom voze, farářoval v té době v Petrovicích a Vrchotových Janovicích. Důkazem by také mohlo být, že ke stížnému listu se připojil nebývale velký počet šlechticů z našeho kraje.
Nevíme, jak se hradu dotkly husitské války. Po husitských válkách byl zřejmě majitelem hradu Zvěřince Arnošt z Leskovce, ale zabrali mu jej neprávem Táborští. Jak spor dopadl opět nevíme, ale někdy po r. 1442 získali zvěřinecké zboží Růtové z Dírného. Roku 1539 je už hrad Zvěřinec uváděn jako pustý.
Jak a kdy zanikl není známo. Mohlo se to stát za občanských válek za Jiřího Poděbradského, jak píše Vlasák nebo v pozdější době pro poškození z válek. Ale také z toho prostého důvodu, že posádka hradu měla nouzi o vodu, protože hrad neměl studnu. V druhé polovině 16. století patřilo zboží Měděncům z Ratibořic, kteří už sídlili v Úlehli pod Zvěřincem.
Dispozice hradu byla dvojdílná. Jádro zaujalo skalnatý vrchol převýšený oproti předhradí. Ve středu jádra na centrální skalce se nacházela nejspíše dřevěná stavba, asi obytná věž. Skalku obíhala částečně zděná hradba. Na severní straně nebyla potřeba, protože je tam téměř kolmá skalní stěna. Vstup do jádra bránila druhá brána. Vlevo od této brány byla k hradbě přiložena budova, snad palác. Tady bychom měli hledat r. 1398 zmiňovanou velkou světnici, můžeme si jí představit jako hodovní síň.
Největším problémem hradu, a nejen Zvěřince, byl nedostatek vody. Příkop je na východě uzavřen valem, tzn., mohla se v něm zadržovat dešťová voda. Když navštívil před sto lety Zvěřinec historik a znalec hradů August Sedláček, existovaly ještě směrem k Zadním Boudám zbytky vodního hospodářství. Asi 50 metrů pod hradem našel zbytky dvou rybníčků, u nich stavení z kamene a sesutou studnu. Odtud zřejmě vodu dopravovali na hrad.
Zvěřinec se proslavil také návštěvami Karla Hynka Máchy. Máchův otec pocházel z Měšetic a Karel Hynek zde trávíval prázdniny. Díky jeho vrstevníkovi A. N. Vlasákovi víme o prvním výletu party studentů na hrad Zvěřinec v roce 1829. Na zříceninu se pak Mácha vracel i sám a několikrát zde přespal.
26. července 1936, v době stého výročí básníkovy smrti, mu byla slavnostně odhalena deska na centrální skalce hradu. Byla pořízena nákladem Turistického spolku v Sedlci. Z okolí přišly davy lidí, kromě toho přijelo šest aut a čtyři žebřiňáky. Slavnostní projev J. Spirhanzla přečetl Dr. Černý. Na desce je text: Zde dlíval a sny své spřádal, K. H. Mácha, pěvec „Máje“, student z Měšetic.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jídlo i pití z vlastních zásob.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Byl pěkný a docela teplý prosincový den, jako stvořený k pěšímu výletu.
Ostatní informace
Neplatilo se nic.