Chaty a chalupy
Mapa - Klatovy
Za orchidejemi na Pučanku.
Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Horažďovicko – sušické vápence jsou územím, kde se občas turista setkává se vzácnými rostlinami. Mezi nimi je v poměrně slušné míře zastoupena čeleď orchidaceae. Jednou z lokalit, kde roste více druhů orchidejí, by měla být hora Pučanka ( 617 m. n. m.). Najdeme ji na pravém břehu řeky Otavy, jižně nad obcí Hejnou. Od severu se jeví jako výrazný vrchol dominující celému okolí. Úzký hřeben Hory je protažen směr sever – JZ, v délce přibližně 1, 5 km. V některých místech se velmi zužuje a její příkré svahy jsou na několika místech skalnaté. Byla zde vyhlášena, již v roce 1948, přírodní rezervace na ploše 25 ha. Zda to pro tuto lokalitu byla výhra či počátek jejího konce se můžeme dozvědět možná právě nyní. Původní bukový porost je stále menší a v druhotném lese jsou hlavními dřevinami smrk a borovice. To samozřejmě znamená konec pro mnoho druhů v bylinném patru teplomilné květeny. Záměrem této cesty je podívat se na vzácnou okrotici červenou, která v současné době kvete. V místech, kde tato orchidej roste, kvetlo někdy před dvaceti lety kolem 120 silných rostlin a v okolí rostly desítky dalších nekvetoucích rostlin. A protože kromě orchidejí by zde měli růst zimostrázek alpinský, lilie zlatohlávek či lýkovec jedovatý a mnoho dalších, více než zajímavých druhů rostlin, je dobré se podívat, jak se jim tady žije.
Za čím jedeme?
Cesta začíná na nádraží ve Velkých Hydčicích. Motoráček spěchá dále k Horažďovicím a cílové hora je na obzoru vidět již od nádraží. Silnice do Hejné pomalu zdolává výškový rozdíl. Po levé straně za vsí je kamenný křížek, snad za nešťastnou Radvanku, která je pomalu ale jistě přeměňována ve stavební materiál v nedalekém závodě Hasit. Se stoupající výškou se mění pohledy především k severu, kde se ukazuje hora Slavník ( 627 m.n.m.). Ves Hejná je zřejmě v akci asfalt do všech uliček a tak jen pohled na zajímavý pomník padlým a rychle na jižní konec obce ke kostelu sv. Filipa a Jakuba, který tu stojí již od 2. poloviny 12. století. Naučná stezka, která je vedena vzhůru svahem je nového data a díky její údržbě je stoupání snadnější. Je na ní vybudováno posezení s výhledem na ves a údolí řeky Otavy. Odtud se jde, již po sotva znatelné stezce, na severní okraj hory a po hřebeni na vrchol Pučanky. Počty rostlin, které zde rostly po tisících se nyní vejdou do desítek kusů. Vítězí prostě ten silnější. Největší prostor pro sebe zabrala netýkavka malokvětá, něco méně tolita lékařská a přímo děsivým poznatkem jsou skupinky kopřiv, které začínají svoji invazi. Stezka pokračuje ke konci hřebene. Tady je svah z větší části pokryt bukovým listím a kde že je naše milá okrotice červená. Stále nic, ale naděje přece umírá naposledy. Nedaleko výrazné skalní špice jsou první tři kvetoucí rostliny. O kousek dál další čtyři a to je bohužel všechno. K tomu jen několik málo slabých nekvetoucích jedinců sem tam po svahu. Cesta zpět do vsi a po loukách do Velkých Hydčic je provázená rozčarováním z tak výrazné a zcela zbytečné změny kdysi krásné Pučanky.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
O víkendech bude nutné mít pití a jídlo v batohu. Jinak je otevřena hospoda ve Velkých Hydčicích a také stánek ve zdejším vodáckém kempu. S ubytováním zde nejsou potíže a stan lze postavit přímo na břehu Otavy.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Tento odstavec bych nejraději vynechal. Bohužel současná ochrana přírody v naší zemi má na přírodu opačný dopad než by měla mít. Rezervace a chráněná území jsou vyhlašována jako na běžícím pásu. Ti, co vše připravují, jsou co se vědomostí týče jistě na dobré úrovni a většina z nich je přesvědčena, že dělá svoji práci dobře. Co se týče teorie jsou skutečně dobří, ale nikdy nenajdou a nepochopí jakým způsobem přírodě naslouchat a odpovídat na její potřeby. A v tom je kámen úrazu. V malém to vidíme zde na Pučence a ve velkém na nedaleké Šumavě. Ale zpět k této cestě. Hora je to nádherná. Výhledy se zde najdou do všech světových stran. Jen těch k jihu je méně. Bohužel, velmi výrazný je úbytek rostlin v této rezervaci. Jen malé počty z cesty: lýkovce dva kusy, lilie zlatohlávek žádná, zimostrázek, pár dohasínajících keříčků. Zvonek broskvolistý a náprstník velkokvětý, které se jen tak nedají jsou také na ústupu. A z orchidejí, jen ještě sem tam kruštíky, a to je tak všechno.
Ostatní informace
Celá cesta je dlouhá asi 6 km a vše je na mapě KČT č. 68 Pootaví. Výškový rozdíl je kolem 150 metrů. Je nutné mít nějaký dobrý přípravek proti hmyzu. Hora přímo oplývá klíšťaty, z této vycházky jsem si přinesl celkem čtyři a to jsem se snažil, co nejméně chodit mimo stezky. Nejbližší železniční stanicí jsou Velké Hydčice na trati č. 185 z Horažďovic předměstí do Klatov.
Přidat do oblibených uživatelů
Nezamyslice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Za orchidejemi na Pučanku.
