Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Cesta autem na Slovensko nám kupodivu ubíhala lépe než jsme předpokládali. I když za Žilinou to začalo trochu skřípat, dobře jsme se z toho dostali a při sjezdu z dálnice u Popradu jsme měli proti plánu dosti slušný časový náskok. Na silnici číslo 66 na Kežmarok skoro nic nejezdilo a pak už přišlo na řadu hledání nějakého zajímavého místa. To se nabídlo skoro samo asi po pěti minutách jízdy za Kežmarokem, když se nám objevilo přímo před očima. Zámek jako z pohádky přece nemůžeme vynechat. V nedaleké Spišské Belé obracíme a po chvilce již vystupujeme na parkovišti u kostela ve Strážkách.
Osada Strážky je známá od 12. století a jak to tak bylo ve středověku celkem běžné, dostává se darem krále Karla Roberta do rukou šlechty. V osudu mnoha míst je vždy nějaká událost, která vyvolává změnu. Ve Strážkách k ní došlo v roce 1556, kdy císař Ferdinand I věnoval osadu rodině Horváth – Stansith. Příslušník tohoto rodu, Gregor ( 1558 – 1597), začal se stavbou renesančního zámku. Než dostal zámek současnou podobu, uběhlo několik století. První bylo postaveno západní křídlo a následně připojeno křídlo jižní. V další etapě se stavělo křídlo severní, kterým se dnes vchází na zámecké nádvoří. Počátkem 18. století zámek vyhořel. Při obnově po požáru bylo postavené poslední východní křídlo a v této podobě zůstal do současnosti. Tolik hodně stručně z bohaté minulosti místa.
Mezi zámkem a kostelem probíhá hlavní silnice, což je jediná vada tohoto areálu. Naši prohlídku místa začínáme kostelem sv. Anny. Ten tu stojí od poloviny 14. století a je to prostě nádhera a to především jeho vnitřek. Malby na stěnách jsou z první poloviny 16. století. Hlavní oltář byl zhotoven po roce 1500. V triumfálním oblouku je umístěna Kalvárie z dílny Mistra Pavla z Levoče. Nedaleko kostela je o něco mladší renesanční zvonice. Z informační tabule se návštěvník dozví, že byla postavena po roce 1580 a její sgrafita jsou v oblasti Spiše ojedinělá. V nápise pod římsou je rok jeho vzniku 1629. Obě památky jsou vedeny jako národní Kulturní památky.
Přecházíme silnici a jsme před zámkem. Jeho cena je ve slohové čistotě. Na první pohled vypadá spíše jako opevněný hrad. Při křídlech jsou dvě věže a dvě kulaté bašty. Křídla jsou patrová a druhá patra jsou falešná. Okolo zámeckého nádvoří jsou arkády. V přízemí otevřené v patře zasklené. Pozornost jistě upoutá studna, kterou lze užívat. Zámek je v majetku Slovenské národní galerie a je veřejnosti přístupný. Prim mezi zpřístupněnými místnostmi jistě má zámecká knihovna. Zámecký park byl v anglickém stylu založen v 19. století. Rozkládá se mezi zámkem a řekou Poprad. Některé stromy mají jistě hodně přes sto let. Park je poměrně hezky upraven. Zajímavostí je bronzová plastika muže a ženy a hrobové místo nedaleko zámku. Lze doporučit podívat se na zámek ze všech stran.
Na zámeckém nádvoří zve k posezení kavárna. Nás čekala večeře v penzionu Šilon ve Ždiaru, kde jsme byli také ubytováni.
Strážky nám při cestách na Slovensko tak nějak unikaly. Byla to naše první návštěva a musím říci, že se nám tady moc líbilo.
Zámek je veřejnosti v sezóně přístupný. Jak to bude v dalším roce s otevírací dobou a výši vstupného najdete na webových stránkách zámku. Do kostela lze také nahlédnout a park je volně přístupný.