Zavodiste Dvorska

Kam a jak jedeme?

Dvorska (nemecky Maxdorf) je bývalá obec, dnes mestská ctvrt a katastrální území o rozloze 223,48 ha, tvorící od 24. listopadu 1990 soucást brnenské mestské cásti Brno-Turany. Rozkládají se pri potoce Dunávka na samém jihovýchode mestské cásti i Brna, a zachovaly si charakter malé vesnice. Zástavba ctvrti se skládá ze trí odddelených cástí: vetší západní cásti, zahrnující ulice Vlckova, Výsluní a cást Zapletalovy; malé jednoulicové severovýchodní cásti, zahrnující oddelenou cást Zapletalovy ulice; a areálu zdejšího zemedelského družstva. Mezi západní a severovýchodní cástí ctvrti se severozápadne od zdejší silnice, nachází na potoce Dunávce zdejší rybník. Do katastru ctvrti zasahuje okrajová cást areálu letište Brno-Turany. Ve ctvrti pusobí TJ Brno Dvorska, provozující jezdecký klub. Ta každorocne porádá Brnenské dostihy, jež se konají na zdejším dostihovém závodišti, rozkládajícím se na severu katastru ctvrti.

Za čím jedeme?

Dvorska byla dríve známá jako Maxmiliansdorf, nebo cesky Maxmiliánov; Maxdorf nebo cesky Maxov ci Marxov. Byla založena roku 1787 na míste zrušeného vrchnostenského dvora Dvorisko. Roku 1770 postavil v sousedství této pozdejší vsi olomoucký biskup Maximiliána hr. Hamiltona nový dvur s ovcínem. Na pozemcích dotycného dvora, který byl pozdeji rozparcelován, se dnes nachází blok domu mezi dnešními ulicemi Vlckovou, Výsluní a Zapletalovou. Pozdeji osada získala ceské jméno Dvorská, znamenající „dvorská osada patrící ke dvoru“. Po roce 1825 byla uprostred puvodní vsi postavena zdená obecní kaplicka.Okolo roku 1900 zacala vznikat zástavba dnešní Vlckovy ulice. V období První republiky vznikla rada domu podél silnice do sousedních Turan a východne od puvodní vsi oddelená zástavba se školou (dnes materská škola) podél silnice do Kobylnic. Po roce 1945 došlo ke stagnaci vsi; nejprve v dusledku odsunu zdejších Nemcu, pozdeji kvuli stavební uzávere v rámci výstavby nedalekého turanského letište. V 60. letech 20. století došlo k úprave katastrální hranice se Šlapanicemi. K Brnu byla obec Dvorska pripojena 26. listopadu 1971. Poté byla v rámci Brna soucástí mestského obvodu Brno X-Turany, územe shodného s dnešní mestskou cástí Brno-Turany. Po jeho zrušení roku 1975 se Dvorska stala soucástí mestského obvodu Brno IV. Od roku 1990 náleží Dvorska k moderní samosprávné mestské cásti Brno-Turany. Od roku 1995 dochází k rozširování zástavby ctvrti podél jižní strany silnice do Turan.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

jelikož to máme kousek od domu tak jsme se najedli doma.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ackoliv je Brno druhým nejvetším mestem v Ceské republice a nejvetším mestem na Morave, je novodobá historie brnenských dostihu relativne stále ješte mladá. Na nynejším brnenském dostihovém závodišti se konaly první dostihy teprve v roce 1997, což znamená, že tradice brnenských dostihu zacíná psát druhou desítku let svého trvání. Brnenské dostihové závodište bylo vybudováno na míste, kde se predtím nalézaly jen pole a louky. V roce prvních dostihu, tedy v již zmíneném roce 1997, merila rovinová dostihová dráha pouhých devet set metru a k porádání steeplechase byly k dispozici jen ctyri skoky. Nicméne duležitý základ pro to, aby se i Brno priradilo k mestum, kde se porádají dostihy, byl položen. Behem prvních trech let existence brnenského dostihové závodište se dostihy konaly v techto ponekud skromných podmínkách. Potom však bylo provedeno rozšírení, díky nemuž se technické parametry brnenského dostihového závodište výrazne zkvalitnily. Dostihová rovinová dráha prodloužena na rovných dvanáct set metru, písková dráha pak merí ješte o dve ste metru víc. Její délka je tedy ctrnáct set metru. Puvodní pocet ctyr skoku se pri rekonstrukci zvýšil na soucasný pocet deseti skoku. Tyto skoky byly puvodne umelé, ted jsou nahrazeny prírodními, které jsou široké patnáct metru. V soucasnosti se ješte dalších deset skoku buduje, a to by melo do budoucna podstatnou merou prispet ke zvýšení atraktivity steeplechase porádaných na brnenském dostihovém závodišti. Propustnost dráhy pri rovinových dostizích je dvanáct koní, pri steeplechase umožnuje propustnost dráhy úcast šestnácti koní. Rovinová dráha i dráha pro steeplechase jsou umele zavlažovány, celková délka zavlažovacího zarízení má úctyhodné ctyri kilometry. Návštevníci brnenských dostihových dnu mají k dispozici VIP tribunu o kapacite dve ste padesáti diváku, a dále nezastrešené tribuny o celkové kapacite tisíc dve ste diváku. Zvýšený komfort ustájení závodních koní pri dostihovém dni by mely prinést nove budované stájové boxy, kterých by melo být celkem padesát.

Ostatní informace

V soucasné dobe je dostihové závodište Brno-Dvorska zarazeno do kategorie C a porádají se na nem dostihy tretí až páté kategorie. V roce 2008 se na brnenském dostihovém závodišti uskutecnily celkem tri dostihové dny. Na jejich programu bylo pet dostihu rovinových a tri dostihy steeplechase. Program každého dostihového dne byl navíc doplnen dostihem poníku a dostihem neregistrovaných koní. V rámci tretího, podzimního dostihového dne, který byl usporádán dne 4. 10. 2008, se jako hlavní dostih uskutecnila i po dlouhých sto ctyriceti a jednom roce obnovená dostihová cena mesta Brna, která se jela pod názvem Pohár statutárního mesta-Brnenská podzimní steeplechase na ctyri tisíce sto metru jako dostih tretí kategorie.

Na míste dnešní dostihové dráhy byly puvodne jen louky a pole. První dostihy se zde konaly v roce 1997. Rovinová dráha tehdy merila pouze 900 metru a prostor pro steeplechase mel jen 4 skoky. V techto podmínkách se dostihy behaly 3 roky. Následne byla dráha rozšírena na 1200m (písek 1400m) a pridáno dalších 6 skoku (puvodne umelé, nyní rostlé).

Charakteristika dráhy:

Délka rovinové dráhy: 1 200 m

Délka pískové dráhy: 1 400 m

Pocet skoku: 10

Šírka skoku: 15m

Kategorie závodište: C

Kategorie dostihu: III - V

Propustnost dráhy: rovina 12 koní, steeplechase 16 koní