Dva dny za různými památkami - Hrad Kost

Hrad Kost

Hrad Kost nemusím ani moc představovat! Kdo by neznal středověký, gotický hrad Kost? Snad každý, kdo se zajímá jen trochu o památky! Nachází se v Českém ráji, nedaleko údolí Plakánek a postavil jej někdy okolo r. 1349 Beneš z Vartemberka. Je zajímavý tím, že nestojí jako většina hradů na kopci, ale na pískovcovém ostrohu.

Hrad vystřídal spoustu majitelů, jedni z posledních byli Lobkovicové, na krátko pak Albrecht z Valdštejna, další byli Černínové z Chudenic a posledními do roku 1948, než byl hrad zkonfiskován, byli různí členové větve rodu Netolických. V roce 1992 přešel hrad v restituci na rod Kinských (syn Giovanni).

Já jsem byla na hradě Kost už jako malá asi desetiletá holčina, pak jsem měla dlouhou pauzu a podívala jsem se tam až v mých skoro třiceti letech. Byla jsem tam ještě jednou, ale to si za boha nemohu vzpomenout, kdy to bylo! A od té doby ne!!!! A protože hrad Kost se mně nějak moc vepsal do duše, a dost mě upoutal, asi i proto, že jsem jej navštívila už jako malé dítko, koupila jsem si na výstavě ve Františkových lázních kdysi dávno obraz hradu Kost. Je velký, krásný, malovaný olejem, a visí mně už hezkou řádku let nad gaučem v obývacím pokoji. Zkrátka mám ho stále před očima a tak se není čemu divit, že jsem zatoužila se k němu ještě jednou znovu podívat! A syn mně toto moje dávné přání splnil.

Domluvili jsme se a jeden víkend jsme vyrazili na dvoudenní výlet s tím, že obrazíme všechny památky, které jsem chtěla vidět a ještě něco navíc, s čím mě chtěl zase překvapit syn.

Asi jsem s tímhle úvodem měla začít na začátku mých prvních popisů z cesty, ale ono je to vlastně jedno. V každém článku píši o něčem jiném, kde jsme byli a co jsme viděli...

Moc jsem si vychutnávala návštěvu hradu Kost, sedla jsem si naproti němu ve venkovní restauraci a popíjela pomalu černé pivko. Moje oči bloudily po hradních obrysech a vstřebávaly do sebe přítomnost dané chvíle. Syn si zatím zaběhl prohlédnout naproti hradu jeskyňku – skalní byt Barušky, kde měly žít koncem 19. století dvě vdovy. V r. 1892 je v jejich obydlí navštívil spisovatel Karel Václav Rais, a napsal o tom povídku „Ve skále“. Mně se tam tedy do toho skalního bytu jít už nechtělo. Nemohla jsem se nabažit pohledu na můj milovaný hrad a tak jsem seděla dál, dokud se syn nevrátil. Když přišel, nasedli jsme do vozu a jeli dál k jednomu zajímavému místu.

Nachází se asi l – 2 km od hradu Kost u křižovatky silnic směrem na Branžež. Na vyvýšeném vrcholku v lese stojí pomník rakouských a pruských hrdinů na bitvu v r. 1866, která se udála poblíž hradu.

V bitvě se tehdy střetl prapor a pěší pluk rakouské armády s praporem pěší pruské divize. Několik Prusů a Rakušanů v bitvě přišlo o život a byly na místě pochovány. Ale protože se v oněch místech, kde se bitva udála, přestavovala silnice, byly jejich ostatky přeneseny sem.