Arménie - klášter Geghard

Klášter Geghard se nachází asi 30 kilometrů na východ od Jerevanu. Pod klášterem končí silnice parkovištěm, na kterém prodávají místní lidé domácí pečivo, sušené ovoce a různé suvenýry. Geghardský klášter totiž vzhledem ke své malé vzdálenosti od Jerevanu je velmi frekventovaný. Zvláště v neděli sem přijíždí řada věřících na bohoslužby, obětovat beránka anebo pro štěstí přivázat kapesník na keře kolem kláštera.

My si jako „základní tábor“ vybíráme místo za klášterem, kousek od kouzelné jeskyně a můstku přes potok. Zde odkládáme batohy a postupně se vydáváme na prohlídku jeskyně a klášterního komplexu. Ten, kdo právě hlídá věci a svačí, může pozorovat keře a stromky v okolí, na které místní uvazují kousky látky. Když si něco člověk přeje a přiváže na keř kousek látky, splní se mu to. Všude kolem jsou uvázány desítky, stovky nebo možná tisíce kapesníčků, hadříků či kousků látek.

Geghard (Ajrivankh) je klášter v údolí Azat, asi 7 km od Garni. Geghardský klášter zahrnuje množství kostelů a hrobek, přičemž většina z nich je vytesána přímo do skály. Tyto podávají představu o vrcholu arménské středověké architektury. Komplex středověkých budov je situován v nádherné krajině a je obklopen skalnatými štíty. Klášter Geghard byl podle legendy založen ve 4. století jako jeskynní klášter, kamenné budovy náleží až do pozdějšího období. Hlavní chrám, zasvěcený Panně Marii, byl postaven ve 13. století a přiléhá těsně ke skále, ve které jsou další dva jeskynní chrámy a hrob zakladatele kláštera. Lze si jen těžko představit, že oba skalní kostely začali lidé vytesávat shora, to znamená nejdříve otvor, kterým dnes dopadá světlo. Následovalo postupné rozšiřování, až vytesali dávní kameníci celý prostor chrámu. Ze skalního masivu jsou vytesány sloupy i klenba. Teprve když bylo dílo hotovo, prorazili z boku průchody.

Podle legendy zde byla kdysi uchovávána část kopí, kterým byl jedním z římských vojáků probodnut na kříži Ježíš. Podle tohoto trnu se také tento skalní klášter jmenuje. Kostel je zřejmě nejstarší stavba, je jednoduše zdobený s krásnými dřevěnými vstupními dveřmi. V pozdějších dobách byla před kostel přistavena vstupní síň či menší sloupová hala, která je větší než samotný kostel. Hala má prolomenou klenbu s íránskými motivy uprostřed. Otvorem v klenbě je celý prostor osvětlen. Tato místnost navazuje na další dvě haly, které jsou kompletně vytesané do skály včetně sloupů a otvorů ve vrcholcích kleneb. V první hale je svatý pramen s živou vodou a s bazénkem. Říká se, že kdo se této vody dotkne, zůstane déle mlád. Vybaveni informací o tomto jevu, jsme to samozřejmě i my vyzkoušeli. Zda to funguje, napíši v některém z dalších zápisků z putování. V případě, že to nefunguje, a zestárnu předčasně, neschopen psát, tak pověřuji jednoho z mých společníků, aby to dali světu vědět.

Součástí kláštera je ještě třetí skalní síň, do které je samostatný vstup zvenku a ze které je malým okénkem umožněn průhled do ostatních hal. Klášter, přestože dnes je plný turistů, stále žije a kromě křtů se zde provádí obětní rituály, při kterých se porazí ovce či kuřata a jejich maso se dává chudým lidem v blízkých komunitách. Chrám sv. Řehoře má navíc vynikající akustiku a často zde proto je možno slyšet zpívající sbor popů. Na seznam UNESCO byla lokalita zapsána roku 2000.

Na jednom místě se zastavuji a poslouchám vyprávění představeného kláštera. Dovídám se, že Armény po staletí provázelo hlavně utrpení. Jedna po druhé tudy táhly plenící armády Peršanů a Římanů, Řeků a kavkazských Iberů, Arabů a Seldžuků, Mameluků a Mongolů. Nejtěžších let se pak Arméni dočkali při tureckých pogromech v letech 1915 až 1916. Žádný bůh, který kdy byl v této zemi vyznáván, nebyl k místním lidem milosrdný. Arménská církev a její kláštery se ale staly i v těch nejtěžších dobách oporou národního sebeuvědomění. Možná právě proto si církev uchovala tak silný vliv dodnes. Plným právem mohl katholikos Narses Velkomyslný prohlásit: "Kláštery jsou sloupy země, pevnosti proti nepříteli, zářící hvězdy."

Umělecké provedení kláštera, šerosvit a vůně dávnověku uvnitř něho vytvářejí překrásnou atmosféru, že se nám ani nechce toto místo opouštět.

Při putování po Arménii jsem ještě navštívil tato místa a viděl následující:

chrám Garni: https://www.turistika.cz/cestopisy/armenie-chram-garni

poutní místo Eschmiadzin: https://www.turistika.cz/cestopisy/armenie-eschmiadzin

městečko Areni: https://www.turistika.cz/cestopisy/armenie-areni

vesnice Antarut: https://www.turistika.cz/cestopisy/armenie-antarut

doprava v Arménii: https://www.turistika.cz/cestopisy/doprava-v-armenii

jezero a město Sevan: https://www.turistika.cz/cestopisy/armenie-jezero-a-mesto-sevan

zajímavé tržiště v hlavním městě: https://www.turistika.cz/mista/armenie-trziste-vernissage

tunel z řeky Arpa do jezera sevan: https://www.turistika.cz/mista/armenie-tunel-z-reky-arpa-do-jezera-sevan

klášter Noravank: https://www.turistika.cz/mista/armenie-klaster-noravank

hlavní město Arménie: https://www.turistika.cz/mista/jerevan-hlavni-mesto-armenie

koňak Ararat: https://www.turistika.cz/mista/armenie-jerevan-konak-ararat

město Dilijan: https://www.turistika.cz/mista/armenie-mesto-dilijan

klášter Haghartsin: https://www.turistika.cz/mista/armenie-klaster-haghartsin

další zajímavé kláštery: https://www.turistika.cz/mista/klastery-v-armenii

lázně v Arménii: https://www.turistika.cz/cestopisy/lazne-v-armenii

kaňon říčky Azat: https://www.turistika.cz/cestopisy/armenie-kanon-ricky-azat

město Jermuk: https://www.turistika.cz/cestopisy/mesto-jermuk-lyzovani-v-armenii

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/