Avignon, procházka starým městem, první část.
Avignon se stal naší první zastávkou při cestě jižní Francií. Bydleli jsme tady devět dní v hotelu Salamandr ve východní části města. Klasický hotel to sice nebyl, bydlí se tu i celoročně a setkali jsme se tady s lidmi ze všech koutů světa. Navíc i cena za pobyt byla na francouzské poměry velmi příznivá. Kromě výletů do širokého okolí jsme dosti času věnovali městu samotnému. Samozřejmostí byla návštěva papežského paláce, o kterém je ale jiné povídání. O historii města už toho bylo napsáno hodně a tak se hned vydáme za jeho poznáváním. Vybrali jsme si SZ stranu starého města, známý avignonský most a chtěli jsme se podívat na město i přes řeku.
Ulicí de Montavet jsme prošli na Boulevard Limbert, který je součástí silničního okruhu kolem starého města. První pohled na hradby je velkolepý. Jsou poměrně vysoké a obklopují celé staré město. Bránou Thiers jsme prošli do stejnojmenné ulice a pokračovali ke středu. Je to jedna z nejživějších ulic města. Dá se také projít souběžnými, starými uličkami, v nichž se zastavil čas. Čím více se přibližujeme středu, přibývá obchůdků, kaváren a restaurací. Následná tři náměstíčka Place Pie, Place Jerusalem a Place Carnot mají v oblibě především místní obyvatelé. Procházíme kolem kostela sv. Petra a po Rue Favart se dostáváme na ulici Republiky. O něco dál, v uličce Rue St. Agricol je kostel Saint Agricol. Následuje několik úzkých uliček, kterými procházíme k pokladně při vstupu na most.
Tady je turistů o mnoho více a tak se seznamujeme s historií mostu. Ten měl původně 22 oblouků, ale i to, co zbylo, stojí za zhlédnutí. Z mostu se otevírají pohledy na řeku, město a skálu pod zahradou papežského paláce. Most má i svoji kapličku Saint Nicholas. Zajímavý objekt s výhledem na řeku prochází dav návštěvníků. Čekáme na odchod dvou zájezdů, abychom mohli pořídit pár slušných fotek. Od mostu pokračujeme po nábřeží na most Edouarda Daladiéra. Řeka Rhóna tu protéká dvěma rameny a je zde i lodní přístav. Za mostem se po schodišti dostáváme na stezku, po které jdeme proti proudu řeky. Na hladině je několik větších ploch kvetoucích lakušníků. O který druh se jedná, nelze díky vzdálenosti blíže určit.
Pokračujeme podél řeky a výhledy na druhý břeh jsou doslova pohádkové. Skála, most i město samotné jsou prostě jedinečné. Vrátit jsme se chtěli nedalekým přívozem, ale nápis na tabulce oznamuje, že od dvanácti do tří je přece čas na oběd. Nezbývá, než se vrátit na most. Slunce hřeje jako o závod a tak bereme s povděkem posezení v restauraci při kempu. Litrovka chladné vody je vypitá a tak se vracíme do města. Jen tak se touláme uličkami, sem tam někde posedíme a stále něco nového objevujeme. Nedaleko městské radnice je moc hezký kolotoč. Občas nakoukneme do některého z otevřených dvorků nebo do krámku s něčím zvláštním. Nabíráme směr a vracíme se do našeho dočasného domova. Vítá nás černoušek v kulichu se starým kolem, se kterým se vídáme každý den. Tak rychle pod sprchu, něco uvařit a přemýšlet o náplni dalšího dne.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Avignon
Půjčovna autPříspěvky z okolí Avignon, procházka starým městem, první část.
