Francie - Provence - Marseille
Stejně jako v roce 2015, tak i na podzim 2016 nevyšlo tolik toužené Toskánsko. Jako náplast na bebino se na poslední chvíli za pár peněz objednala podzimní ryzí vesničková Provence. I tuto trasu stačila nejmenovaná CK dva dny před odjezdem změnit a poslala program, který jsem již z velké části znala z předešlé cesty. Přesto jsme s kamarádkou vyrazily. Výlet byl velmi vykutálený. Během tří dnů jsme si dosyta užily prudkého deště (nejen v krajině levandulí, ale i z otvorů klimatizace v interiéru děravého autobusu***), slunečních paprsků, teplého moře a také vůní jídel, mýdel i parfémů. Nechyběly proudy vína a dobrá nálada.
Dostavník nás z Jižní Moravy přemístil noční Evropou k bráně Provence - do Marseille - druhého největšího a zároveň nejstaršího města ve Francii… města mnoha tváří.
Historie tohoto významného obchodního přístavu je obšírná. Počátky jsou spojeny s Řeky (600 l. př. n.l.), kteří tu začali zakládat kolonie. Díky nim se zde také začala pěstovat vinná réva, olivy, fíky atd. Později se město dostalo pod římskou nadvládu. Po rozpadu oblast ovládli Vizigoti, pak Frankové. Po celou dobu však zůstávala Marseille v pozici jednoho z nejdůležitějších francouzských přístavů. Soupeřila o post velmoci námořní. Do konce 15. stol. byla nezávislou na Francii, později k ní byla připojena. Počátkem 18. stol. Marseille zasáhla morová rána. S tímto městem je spojena i národní hymna Francie. Vznikla z bojové písně (Marseillaisy), která byla zpívána marseillskými dobrovolníky, jež byli v době revoluce vypraveni do Paříže. V 19. stol. nastal velký rozvoj města. Ve 2. sv. válce byla Marseille vybombardována. Hned po válce však začala nová výstavba. V současnosti zde žije cca 1 000 000 obyvatel.
Naše návštěva byla kratičká, zdaleka jsme nestačili kulturní a historická bohatství tohoto místa prohlédnout.
Zaparkovali jsme přímo v srdci města - v malebném Starém přístavu (Vieux-Port), který střežily dvě masivní pevnosti - Saint Nicolas a Saint-Jean. Součástí programu měla být návštěva pevnosti d´If na Frioulských ostrovech. Žádný výlet se však nekonal, protože foukal silný vítr, který znemožňoval plavbu i kotvení lodi.
O podívanou na ostrovy jsme ale zcela nepřišli.
Vieux-Port stál za prohlídku. Průvodkyně nás upozornila, abychom se z bezpečnostních důvodů pohybovali pouze v bezprostřední blízkosti přístavu a dávali si i tady velký pozor na své osobní věci. Kosmopolitní město je prý považováno za jedno z nejnebezpečnějších ve Francii. Nepřipadalo mi vůbec divoké a nespoutané… spíš tiché a ospalé… asi proto, že neklaplo počasí. Těžké šedivé mraky halily oblohu a zvěstovaly déšť. Přístav byl téměř prázdný. Komu by se v takovém zakaboněnu chtělo vycházet do ulic?
Průvodkyně nás zavedla do tržnice plné ovoce, zeleniny a hlavně čerstvých ryb a mořských příšerek. Prodávali je lidé různých kultur, převládali černoši a Arabové. Muslimové tvoří asi 45% celkového počtu imigrantů. Na rozdíl od měst jiných, kde jsou pro přistěhovalce vyhrazena především předměstí, jsou zdejší přistěhovalci roztroušeni i přímo ve městě.
Průvodkyně nám doporučila okusit rybí polévku bujabézu (bouillabaissu). Právě z Marseille tato specialita pochází. Obsahuje několik druhů ryb a korýšů, také rajčata, cibuli a česnek, olivový olej, šafrán, bobkový list, fenykl a tymián, také trošku pomerančové kůry. Navrhla též ochutnat místní alkoholický nápoj pastis. Anýzovku jsem vyzkoušela v létě na Korsice a docela ráda jsem si ji zde odpustila.
Zlacená socha Panenky Marie s děťátkem, korunující zvonici Notre-dame de la Garde, nejvýraznější památku Marseille, nás doprovázela po celou dobu vycházky kolem nábřeží ve starém přístavu. Průvodkyně zajistila turistický vláček, který naši skupinu přiblížil k novobyzantskému kostelu, tyčícímu se na nejvyšším kopci ve městě.
Z výšky 162 m.n.m. jsme si z venkovních prostor baziliky užili parádních výhledů na obrovské Marseille a již zmíněné Frioulské ostrovy - především ostrov Château d'If - sloužící v minulosti jako pevnost. Ostrov se stal inspirací pro Dumasův román Hrabě Monte Christo. Edmond Dantès, hlavní hrdina, zde byl v Dumasově díle uvězněn.
Na samém začátku a před vstupem do chrámu nás "zarazili" vojáci, kteří tuto svatyni střežili se samopaly v rukou.
Majestátní bazilika Panny Marie Strážné nás uchvátila. Více než zrestaurované mozaiky a nástěnné malby, nás v interiéru katedrály z 19. stol. zaujaly na zdech pověšené makety lodí, věnované památce zdejších námořníků.
Dostali jsme rozchod. S kamarádkou jsme se vrátily zpět do přístavu na promenádu, lemovanou kavárničkami a restauracemi. Nasávaly jsme vůně kávy a jídel, linoucí se z venkovních posezení. V obchůdcích s mýdly, jimiž je Marseille proslulá, jsme zakoupily dárečky pro své blízké.
V přístavu jsme objevily lávku nad silnicí, po které jsme se dostaly do opevnění Fort Saint-Jean. Pevnost má velmi starý původ, ale její současná podoba se ustálila až v 17. stol. Vstupu předcházela důkladná prohlídka. Kamarádku, na rozdíl ode mne, ostraha vysvlékla téměř donaha. Pípala a pípala. Pak to pánové vzdali a pustili ji. Až posléze mi došlo, že přístroje hlídačů patrně reagovaly na můj robustní kapesní skládací nůž uložený hluboko v batohu.
Promenádovaly jsme se po ohromných prostranstvích a užívaly si panoramatických výhledů na město, moře, přístav, katedrálu a další skvosty. Historickému komplexu ostře kontrastovala moderní stavba MuCEM (Musée des Civilisations de l'Europe et de la Méditerranée, dílo architekta R. Ricciottiho) s dvojitou fasádou a velmi zajímavým designem. Dostaly jsme se tam dalším chodníkem, nacházejícím se vysoko nad vodou. Hlavní budova se skleněnými okny byla obalena síťovinou z černého betonu. Touto netradiční podívanou jsme zakončily návštěvu Marseille. Připojily jsme se ke skupině a společně odjeli odpočnout do periferie.
Netušili jsme, jaký adrenalin nás následujícího dne čeká. ***
Poděkování Libušce, za skvělou společnost.
FOTOALBUM FRANCIE
Články související:
Moustiers-Ste-Marie, Villecroze, Lac de Sainte-Croix, Grand canyon du Verdon