Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 6. den – moderní budova terminálu MHD, rozkvétající sakury, odjezd

Ráno vstáváme v 8, ať to tady v klidu trochu uklidíme, stačíme si připravit nejen snídani, ale i svačinu s sebou. A samozřejmě vše ostatní ještě spakovat, vč. zbylých piv pivovaru Klenot. Sem jsme vezli jídlo, domů pivo, takže to na váhu je skoro stejné, dokonce možná horší.

Včera celý den pršelo, pršelo i v noci. Ráno je naštěstí už jen mokro. V pátek jsme sem šli pěšky, dnes jdeme na nádraží opět pěšky. Když přecházíme přes Labe, stačili jsme si všimnout, jak jindy voda poměrně čistá, je dnes pěkně hnědá. Asi i té vody je opět víc.

Teď sice neprší, ale zvedl se silný vítr a fouká proti nám. Docela to brzdí. Jdeme dřív, máme docela čas, tak to bereme přes moderní budovu terminálu MHD (Současná architektura), která byla dokončena r. 2008. Prostor je rozčleněn na dvě základní zóny – s červenými nápisy je to hala a zastávky pro MHD a integrovanou regionální dopravu, modré nápisy má hala a zastávky pro meziměstskou a mezinárodní dopravu. Nástupiště jsou zakryta ocelovou konstrukcí, na které jsou zavěšeny skleněné lunety a membránové plachty, které propouští denní světlo. Dovnitř jsme se podívat nešli, raději jdeme už na nádraží, ale celý areál vypadá úžasně.

Procházíme Sladkovského ulicí a nevěříme vlastním očím. Tady rozkvétají stromy, teď v lednu. Tak to je neskutečné zimní období. O vánocích povodně, na začátku ledna kvetoucí stromy. Nejspíš to jsou sakury, i když kvítka jsou jen slabounce narůžovělá. Ale nic lepšího nás nenapadá. Třeba mi místní poradí.

Vše jsme zvládli perfektně, ještě chvilku na nádraží na vlak čekáme. Tak to mám raději, než přiběhnout na poslední chvíli.

Opět přestupujeme v Pardubicích a v Praze. Vždy máme cca 0,5 hodiny na přestup, vlaky jezdí na čas. V Praze jsme stačili zjistit, že Fantova kavárna stále není otevřena pro veřejnost. Tak snad se tam dostaneme někdy příště. Dokonce vlak v Praze je na nástupišti přistavený již asi 20 minut před odjezdem. Máme sice místenku, ale i tak se nám to hodí. Dáváme svačinu a otevíráme jedno z piv, co vezeme s sebou. Vystupujeme opět u nás na zastávce a říkáme si, jak to bylo fajn naplánovat si odjezd až na 3. ledna. Vlaky byly volné, cestovalo se pohodlně.

Přesně v 15.00 přicházíme domů. Topení jsme měli trochu ztlumené, než se to vyhřálo, máme vybaleno a jsme spokojení, ale z náročných 6 dnů docela příjemně unavení. Naštěstí už nemusíme do práce, můžeme zítra odpočívat.

Ota už samozřejmě plánuje, že se musíme v Hradci zastavit někdy v létě, až pokvetou květiny v parcích. To musí být nádhera. Ale tentokrát zase bylo fajn, že stromy nemají listy a že řada domů byla proto lépe vidět. I když s focením i tak byl někdy problém, ulice jsou úzké, domy veliké.

Na závěr musím konstatovat, že město je nádherné, znalec architektury musí být nadšený. To je Ota. Já zase tomu až tolik nerozumím, ale musím uznat, že většina domů nadchla i mne. A až na malé výjimky je tam vše krásně opravené. Je radost se tam procházet. A mohli bychom se tam procházet i několik dalších dnů, protože těch možností je tam skutečně celá řada. Trasy okruhů jsou v brožuře, kterou jsme získali už dřív, teď jsme ji tam neviděli. Ale neptali jsme se po ní. Možná je vydávají na požádání. Je jen škoda, že ty okruhy nejsou uvedené v mapy. cz. Tak by se k nim dostala daleko větší skupina lidí.