Island Skógasafn - muzeum Skógar, Katla Geopark – přírodní rezervace Dyrhólaey
2.1. den
Druhý den pobytu se nám Island předvedl v plné parádě.
Druhý den pobytu se nám Island předvedl v plné parádě.
Golfský proud sice velmi otepluje tuto severskou zemi (v zimě tu bývá max. do -2°C), ale mísení teplých a chladných mořských vod způsobuje oblačnost a vydatné srážky. Vítr je zde všudypřítomný, nepříjemný a při větší rychlosti umí být i nebezpečný. Právě díky prudkému větru zde často neprší shora, ale vodorovně!
Pro místní není déšť, zima ani fičák ničím neobvyklým, pro nás návštěvníky (nevybavené Gore-Texem), zvyklé na něžný český vánek, však tato sibérie byla doslova očistcem. Předem jsme byli varováni, že zdejší počasí bývá velmi nevyzpytatelné, netušili jsme však, že dokáže být až tak zákeřné. Deštníky či pláštěnky byly téměř zbytečné, poznali jsme to na vlastní kůži.
Ráno jsme za prudkého lijavce z kempu naskákali do našeho dostavníku a vydali se směrem na jih. Po levé ruce jsme (v dáli) míjeli Heklu, královnu islandských sopek a také několik farem.
Průvodkyně přehodnotila plánovaný program a snažila se nás co nejvíce schovávat pod střechy.
Nejdříve nás zavedla do etnografického muzea Skógasafn, nacházejícího se 150 km východně od Reykjavíku, v těsné blízkosti obrovského vodopádu Skógafoss. Ke krasavci jsme se vrátili cestou zpět.
Muzeum je sbírkou kulturního dědictví. Dělí se na tři části a nabízí 15 000 předmětů regionálních lidových řemesel - nástrojů používaných k chovu a rybolovu (včetně rybářské lodi), taktéž artefaktů pocházejících z doby vikingů, dále knih, výšivek, obrazů, ošacení atd. Muzeum dopravy, vyprávějící příběh vývoje a technologie dopravních prostředků, jsem jaksi vynechala, stejně tak obchůdek se suvenýry a kavárnu.
Nejvíce času jsem strávila v přestavěných rašeliništích ve skanzenu. Dala se tu nádherně nasát atmosféra života minulých časů v několika etapách. Obydlí byla miniaturní, skromně vybavená, ale velmi útulná. Stejně příjemně působil i dřevěný kostelíček.
Nejvíce času jsem strávila v přestavěných rašeliništích ve skanzenu. Dala se tu nádherně nasát atmosféra života minulých časů v několika etapách. Obydlí byla miniaturní, skromně vybavená, ale velmi útulná. Stejně příjemně působil i dřevěný kostelíček.
Muzeum bylo otevřeno v prosinci 1949. Podnět k založení dal Þórður Tómasson. Na muzeu pracoval až do svých 92 let. Původně sídlilo v Regionální škole Skógar, ale protože věcí přibývalo, postavila se v roce 1955 první muzejní budova. Jakmile muzeum získalo vlastní zařízení, zahájily se práce na úpravách výše popisovaných historických stavení. Příbytky byly přivezeny z různých míst a v prostorách muzea rekonstruovány. Současným ředitelem muzea je bývalý ředitel školy, Sverrir Magnússon.
Upoutaly mne především domky se zelenou travnatou střechou, částečně zapuštěné v zemi a obsypané hlínou. (Vzpomněla jsem si na podobné kytičkotravnaté střechy v Norsku.) Tato izolace příbytků bývávala pro staré generace zcela přirozená a také nutná. Na dřevěnou střechu se pokladla kůra a na ni rozložily dvě vrstvy travních drnů (první trávou ke kůře, aby umožňovala lepší odtékání vody a druhá vrstva trávou nahoru). Střecha odolávala povětrnostním vlivům a do domečku nezatékalo.
Brouzdali jsme dostavníkem dál uplakanou jižní částí Islandu, oblastí Katla Geopark. Ve vísce Vík jsme si prohlédli manufakturu na pleteninu. Ruční pletení je na Islandu tradicí. Ceny za kvalitní výrobky však byly pro nás, Čechy, astronomické. Návštěvě obchodu, pod jehož střechu jsme se šli schovat a ohřát, předcházela kratičká prohlídka pláže. Temná krajina se podobala konci světa. Počasí stále krutě stávkovalo. Udržet stabilitu bylo velmi náročné.
Spoušť jsem zvládla zmáčknout za pomocí kolegy, který držel deštník a také pláštěnku. Obojí pod náporem prudkého bočního deště a neskutečně silného větru ulétávalo. Kapky vody fackovaly a píchaly, vítr smetal, byla nám šílená zima… Byli jsme durch. Neobešlo se to bez špačkování.
Přemístili jsme se pak dostavníkem (z hlavního tahu odbočili na silničku 215) na další pláž, kde jsme shlédli černé čedičové skály a jeskyni Hálsanefshellir. Horko těžko jsme ve štěrbinách skal rozpoznali papuchalky. Ani těmto mořským ptákům se jaksi nechtělo v takovém vichoru vystrkovat nosy (velké červenooranžovočerné zobáky). 200m od břehu rozdivočeného Atlantského oceánu se z vody nořila skalní skulptura Reynisdrangar. Až 66m vysoké pilíře se též nazývají Trolími skalami. Váže se k nim legenda o skřetech, které sluneční paprsky proměnily v kamenné špičaté kužely.
Přemístili jsme se pak dostavníkem (z hlavního tahu odbočili na silničku 215) na další pláž, kde jsme shlédli černé čedičové skály a jeskyni Hálsanefshellir. Horko těžko jsme ve štěrbinách skal rozpoznali papuchalky. Ani těmto mořským ptákům se jaksi nechtělo v takovém vichoru vystrkovat nosy (velké červenooranžovočerné zobáky). 200m od břehu rozdivočeného Atlantského oceánu se z vody nořila skalní skulptura Reynisdrangar. Až 66m vysoké pilíře se též nazývají Trolími skalami. Váže se k nim legenda o skřetech, které sluneční paprsky proměnily v kamenné špičaté kužely.
Poslední zastávka proběhla v přírodní rezervaci (na poloostrově... kdysi ostrově) Dyrhólaey.
Pláže byly pokryty černým sopečným pískem. Vstup na některá islandská pobřeží je zakázán. Zdejší vlny bývají zrádné. Jednou za čas přichází obří, která nemilosrdně smete. Kvůli nepřízni počasí jsme přišli o krásné výhledy na útesy, stěnu proraženou mohutným obloukem (jež je dominantou oblasti a dala tomuto ostrohu jméno) i o návštěvu majáku.
Prudký déšť ustal až po šesti hodinách, doslova jako když řízne. Nedokážu si představit takový kalamitní stav po celou dobu našeho poznávání. Prý to zde ale není nic neobvyklého. Fotografie z přírodní rezervace byly hodně drahé.
Články související:
1.den: Grábrók, Reykholt, Deildartunguhver, Hraunfossar, Glymur
2.1. den: Skógasafn - muzeum Skógar, Katla Geopark – přírodní rezervace Dyrhólaey
2.2. den: Mýrdalsjökull, Skógafoss, Seljalandsfoss, Eyjafjalljokull Erupts Visitor Centre
3. den: Landmannalaugar (Duhové hory) a také o místních konících, ovečkách a o zeleni
4. den: Vestmannaeyjar (Vestmanské ostrovy) - "ostrovy západních mužů“5. den: Geopark Reykjanes - Modrá laguna, Gunnuhver, Seltún Krýsavík
6. a 7. den:Reykjavík - Harpa, Hallgrímskirkja, Hófđi, Perlan a nevelrybyGPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(63.400, -19.127)
Poslední aktualizace: 31.7.2021
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Island Skógasafn - muzeum Skógar, Katla Geopark – přírodní rezervace Dyrhólaey
Dyrhólaey
Skalní útvar
Dyrhólaey je poloostrov se skalním útesem v nejjižnější části Islandu poblíž městečka Vík. Je považován za jedno z nejkrásnějších míst celého ostrova a je tudíž hojně navštěvován. Útes, který má podobu skalní brán…
0.2km
více »
Island – ptačí útesy Dyrhólaey s papuchálky, skalní brána Dyrhólaey Arch a maják Dyrhólaey lighthouse
Tipy na výlet
Když jsme se dostali na jih ostrova a navštívili nejjižněji položené islandské městečko Vík, zajeli jsme ještě o kousek dál, abychom viděli nejjižnější skalní útesy, skalní bránu, ale hlavně také papuchálky na ptačích útesech. Z hlavní okružní silnice č. 1 se na parkoviště odbočuje po silnici 218. Parkoviště je na malém poloostrově Dyrhólaey, který je sopečného původu jako témě…
0.3km
více »
Maják na mysu Dyrhólaey
Dům, budova
Maják byl postaven na tomto místě již v roce 1910, ale současná stavba je z roku 1927. Budova se skládá z čtvercové věže na níž je kovová konstrukce a dalších bočních částí po levé a pravé straně. Výška budovy je 13m a rozsah je 27 námořních mil (50km).
0.3km
více »
Island pod stanem (11) - pláž Víkurfjara, útesy Reynisdrangar a vrak DC-3 Dakota
Cestopisy
17.6. sobotaPřes noc dost prší, při budíčku si déšť dává chvíli pauzu, ale než dosnídáme, tak stany již opět balíme za mírného deště. Odjíždíme směrem k meštěčku Vík. Cestou několikrát zasta…
0.3km
více »
Reynisfjara - černá pláž
Pláž
Pláž Reynisfjara je považována za nejkrásnější z pláží na Islandu. Nachází se poblíž města Vík a je z ní vidět blízký útes Dyrhólaey i útes Gardar. Je zde možné také pozorovat skalní jehly Reynisdrangar. K pláži j…
2.9km
více »
Útes Gardar
Skalní útvar
Útes Gardar se nachází v místě pláže Reynisfjara a dotváří tak atmosféru místa. K útesu se lze dostat po silnici č. 215.
4.5km
více »
Island – Vík, nejjižnější obec Islandu s pivovarem Smidjan Brewpub, čedičové jehly Reynisdrangar a čedičové jeskyně Hálsanefshellir
Tipy na výlet
Po deseti dnech putování po ostrově se dostáváme k jižnímu pobřeží. První zastávkou na jihu je městečko Vík. Do hlavního města Reykjavíku je to cca 185 km na severozápad. To je vzdálenost, kterou ještě musíme běhe…
6.5km
více »
Island pod stanem (6) - NP Dyrholaey, městečko Vík a Fjaðrárgljúfur
Cestopisy
12.6. pondělíHonza nás budí opět v 7h. Obloha je téměř zatažená až na prosvítající kousek modré oblohy směrem na jih nad oceánem. Balíme batůžky na jednodenní výlet a plánujeme nákup potravi…
6.5km
více »
Okolo Islandu bez jediné islandské koruny
Cestopisy
ÚvodTento článek poskytuje informace o našem cestování okolo Islandu v létě 2017 v počtu 3 osob. Věřím, že může být inspirací pro budoucí cestovatele po tomto krásném ostrově. Důležitá…
7.8km
více »
Pád letadla, který přinesl radost farmáři (pláž Sólheimasandur)
Technická památka
Vrak letadla Douglas DC-3 Dakota zde nouzově „posadil“ na pláž pilot v roce 1973, když nenašel letiště v Keflavíku. Při snaze přistát totiž pilot letiště přehlédl a doletěl o 100km dál na jihovýchod. Následně prý …
13.4km
více »
Ledovcový splaz Sólheimajökull
Štít
Sólheimajökull je ledovec, který je jakýmsi 10km dlouhým jazykem vycházejímci z ledovce Mýrdalsjökull. Konec ledovce je zdrojem pro řeky Jökulsá á Sólheimasandi. K místu se dostaname po…
18.9km
více »
Island - Skogar
Vodopád
Skogar Jižní perla Islandu.
Skogar je známý díky proslulému a velmi podmanivému vodopádu Skogafoss, ale také jako výchozí nebo cílové místo pro Landmannalaugar trek, pravděpodobně…
23.1km
více »
Island pod stanem (5) - z Thórsmórku zpět do Skógaru
Cestopisy
11.6. neděleRáno naštěstí již není po včerejších mracích ani památka a obloha je až na pár jemných cirrů téměř vymetená. Dokonce je i po ránu poměrně teplo. Jsme za to rádi, protože nás čeká…
23.2km
více »
Přechod průsmyku Fimmvörðuháls, jižní Island
Cestopisy
Tento díl zaznamenává náš druhý a třetí den na Islandu, kdy jsme procházeli horským průsmykem Fimmvörðuháls v rámci jedné z nejvíce turisticky oblíbených cest na Island ze Skogáru do Þórsmör…
23.7km
více »
Dovolená na Islandu - 7. část - jih ostrova a odlet
Cestopisy
Pondělí 19. 8. 2019 - odpoledneOd východu přijíždíme na nejjižnější cíp Islandu - do městečka Vík. Zastavili jsme se zde z několika důvodů. Naše zelená ještěrka měla hlad, potřebovala nějaké pohonné hmoty. I my js…
24km
více »
Island – obec Skógar, Skógafoss – vodopády, kemp a výlet v chráněné krajinné oblasti
Tipy na výlet
Naše dovolená se nám už skutečně krátí. Máme před sebou už jen pár dnů, abychom poznali i jih ostrova. Naši první nocna jihu ostrova budeme spát v kempu Skógafoss. Je na jihu stejnojmenné chráněné oblasti, která se ro…
24km
více »
Island Mýrdalsjökull, Skógafoss, Seljalandsfoss, Eyjafjalljokull Erupts Visitor Centre
Cestopisy
2.2. denZ Vík í Mýrdal ( z „bažinatého zálivu“ - jak je také nejjižnější víska na Islandu nazývána) jsme pokračovali na sever k ledovci Mýrdalsjökull. Prudký déšť ustal jako když řízne.
Tato č…
24km
více »
Vodopád Skógafoss
Vodopád
Skógafoss na vás rozhodně zanechá dojem. Tvoří ho hustá masa vody padající z výšky cca 60 metrů. Na šířku pak patří mezi ty nejširší vodopády Island, měř…
24.1km
více »
Mýrdalsjökull
Ledovec
Myrdalsjökull má rozlohu 596 km2 a je 4. největší ledovec Islandu. Pod ledovcem je ukryta stále činná sopka Katla.
29.7km
více »
Vík
Výletní místo
Vík má 300 obyvatel, leží na mořském pobřeží a je položen v údolním zářezu ledovce Mýrdalsjökull.
29.7km
více »
Island pod stanem (3) - mezi ledovci sopek Ejafjallajökull a Katli
Cestopisy
9.6. pátekVstáváme již v 7h na povel Honzi, který si vzal na starost ranní budíčky. Vylézáme ze stanů ven, kde již krásně svítí Slunce, je jasno a vítr se také oproti včerejšímu dni uklidnil…
30.6km
více »
Island pod stanem (4) - z údolí Thórsmórk po treku Laugavegur
Cestopisy
10.6. sobotaDle domluvy, kterou jsme provedli včera, než jsme šli spát, tak Honza s Jirkou vstávají v 6 hodin a po rychlé snídani sami dva vyrážejí po trase Laugavegur treku. Chtějí po ní…
40.2km
více »