Jedeme do našich severních hor - 36. den - dopoledne: Opočno, městská památková zóna a pivovar Baron; Lanžov - kostel sv. Bartoloměje a hřbitovní kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Ještě včera jsme běhali společně po kopečkách, dnes se naposledy scházíme u snídaně. Balíme a opouštíme pokoje.

Je po 9. hodině a už se loučíme na parkovišti. Každý jedeme jinam. Tedy skoro. Kamarádi se chtějí zastavit v pevnosti Hanička. My se vracíme na naši trasu, ale pojedeme jinudy. Zastavujeme se v Opočně, kde je městská památková zóna. V infocentru se dokonce dozvídáme, že je tady minipivovar Baron. Tak to jsou překvápka.
První písemná zmínka o městě je z r. 1068 v Kosmově Kronice české. Za dobu existence se zde vystřídala celá řada majitelů. 

Parkujeme zdarma přímo u kapucínského kláštera, který byl i s kostelem Narození Páně postaven v letech 1674 - 1678. Klášter přežil až do r. 1950, kdy ho komunisté zabavili a v klášteře zřídili sociální ústav pro ženy. Od r. 2007 je klášter nevyužívaný. Je tedy nepřístupný. Jen jsme mohli ode dveří nahlédnout do kostela, ve kterém se stále konají bohoslužby.

Na Kupkově náměstí v parčíku proti klášteru je busta Františka Kupky, českého malíře, grafika a ilustrátora, který se ve městě r. 1871 narodil. Uprostřed je mariánský sloup z let 1714-1718. Je tu také celá řada zajímavých domů s barokními jádry, ale převážně klasicistními fasádami. Za zmínku stojí aspoň Sokolský dům, Kodymův národní dům, budova městského úřadu, hotel Holub, restaurace U Slunce.

Náměstí opouštíme Zámeckou ulicí. Jdeme se podívat k zámeckému letohrádku, který byl postaven v renesančním stylu v letech 1601 - 1602, jeho součástí byla i míčovna. Někdy v době mezi r. 1810 a 1820 byla provedena empírová úprava. Ze schodišťové věže vede zastřešená chodba ke kostelu a zámku. Dům je nyní nepřístupný.

Na chvilku se jdeme podívat i do parku vedle letohrádku. Tento prostor byl původně využit pro hospodářské účely. Na severozápadní straně je skleník z r. 1820. Jeho prosklená stěna do parku je v empírovém stylu.

Vracíme se do Zámecké ulice a pokračujeme okolo rodného domu Františka Kupky a budovy základní školy na Trčkovo náměstí, kde je celá řada prastarých měšťanských domů. Na náměstí s parkovou úpravou jsou barokní sousoší sv. Floriána mezi anděly z roku 1734 a sv. Jan Nepomucký s anděly z r. 1729.

My se jdeme podívat do kostela, který je stavebně propojen se zámkem. Původní zámecká kaple sv. Ondřeje byla na kostel Nejsvětější Trojice přestavěna r. 1567 - se zámkem byl spojen chodbou na hradbách, od r. 1569 je se zámkem spojem chodbou z oratoře. Od r. 1723 se původně zámecký kostel stal kostelem farním.

Uličkou mezi jízdárnou a úřednickou budovou, postavenou v letech 1716–1720, vcházíme na nádvoří zámku. V místě dnešního zámku - na srázu nad Zlatým potokem bylo již v 11. století hradiště, které střežilo Kladskou cestu, spojující Čechy s Kladskem. To na poč. 12. století vyhořelo a ztratilo tak svoji obrannou funkci. Kolem r. 1350 tady byl postaven opevněný gotický hrad, který byl v v letech 1560 až 1567 přestavěn na renesanční zámek. Fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Byly přistavěny i další objekty hospodářského významu a kaple s hrobkou. Z původního hradu se dochovala okrouhlá studniční věž s arkýřem, i ta však byla částečně renesančně upravena. R. 1602 byla založena renesanční zahrada. Stav po požáru r. 1690 byl důvodem k rozsáhlé přestavbě v barokním stylu. Další přestavby probíhaly během 19. století. Zámek je jednou z největších památek města.
Volně se zde můžeme procházet, nejsou tu ani žádní lidé, což nás docela překvapuje. Dostáváme se na vnitřní nádvoří s nádhernými arkádami, z terasy je vidět na anglický park se studniční věží. Orlické hory jsou v silném mlžném oparu. Na prohlídku zámku nechceme, tak ani nepátráme, jak je to s prohlídkou. Vracíme se zpátky na Trčkovo náměstí a procházíme průchodem v původní měšťanské škole. Je krásně vyzdobený průchod i škola při pohledu z Hradební ulice.

Pokračujeme Kodymovou ulicí, kde je renesanční zvonice z r. 1594, kde jsou dokonce zvony sv. Ondřej z r. 1510 a sv. Václav z r. 1545. Naproti na rohu Charouzovy ulice je roubený dům, nejstarší dům ve městě. Podle nálezů keramiky se v těchto místech žilo již ve 13. století. Je tady však víc zajímavých domů. Celé město na nás působilo klidným a velice příjemným dojmem. Tím jsme ukončili prohlídku snad toho nejzajímavějšího. Bašteckou ulicí se vracíme na náměstí a k autu.

K pivovaru to není daleko. Protože se už nikde jinde stavět nechceme přejíždíme tam autem. Pivovar Baron navázal na tradici vaření piva ve městě dokonce v prostorách původního zámeckého pivovaru. Pivo se v něm začalo vařit v 60. letech 16. století. Budova byla v 18. a 19. století upravována. K ukončení činnosti došlo r. 1933. Dál byl tento objekt, stejně jako řada ostatních zámeckých budov (s výjimkou zámku) využíván pro hospodářské účely. V jižním křídle byly byty. V posledních desetiletích je většina objektů prázdná a chátrá. R. 2011 se v bývalém pivovaře začalo s opravami a r. 2018 se stavbou minipivovaru Baron a od r. 2019 se pivo prodává. I když máme ještě nějaké pivo z těch, které jsme koupili v pátek ve Dvoře Králové, kupujeme tady další - musíme přece i toto pivo ochutnat.

Cestou z města tankujeme, bohužel i auto občas potřebuje nakrmit. Je horko, na odpoledne hlásí od západu oblačnost a déšť. Skoro jim věříme, určitě se mění tlak, oba jsme nějací unavení..

Na naši trasu se chceme připojit u hradu Pecka. Cestou se zastavujeme v Lanžově, kde nás zaujal kostel sv. Bartoloměje. Parkujeme v blízkosti křižovatky u sochy Jana Nepomuckého z r. 1763. Jednolodní kostel má románské základy z 1. třetiny 13. století. V 16. století byl přestavěn renesančně. Další úpravy byly v 17. i 18. století. Z původní románské stavby se zachovala loď postavená kvádříkovou technikou a pravděpodobně i spodní část věže. Další prvky jsou na fasádě - např. římsa s obloučkovým vlysem a zubořezem, ale i jiné prvky.

Až nyní jsme si všimli nedaleko na louce postaveného kamenného oblouku. O kousek dál je pak hřbitov a kousek stranou novogotická hřbitovní kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Postavil ji František Czeczinkar, rytíř z Birnitz, majitel panství v nedalekých Bílých Poličanech jako rodinnou hrobku. Základní kámen byl položen r. 1854, ale vysvěcen byl až r. 1862. Jakou úlohu zde hraje brána, to jsem bohužel nikde nenašla.

Projíždíme Miletínem, kde jsme byli před třemi lety a kde mají vyhlášený perník Erbenovy miletínské modlitbičky. Tentokrát nezastavujeme a pokračujeme až do Tetína. Tady na křižovatce je hospoda Dupačka s nabídkou poledního menu. Ani neváháme. Jdeme na oběd. Cena 95,- Kč i s polévkou je víc než zajímavá. Jídlo bylo výborné, porce až moc velké. Než dojedeme na hrad Pecka, snad trochu vytrávíme.

Jedeme do našich severních hor - 36. den - dopoledne: Opočno, městská památková zóna a pivovar Baron; Lanžov - kostel sv. Bartoloměje a hřbitovní kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova na mapě