Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 16. den - dopoledne: Český Těšín – městská památková zóna, pivovar Baraba a Sachsenberg; Polský Těšín – Zámecký vrch - bývalý hrad a historické centrum
Čtvrtek 18. 8. 2022 - dopoledne
Dveře jsme měli otevřené až do rána, teplota venku neklesla pod 20. To je hrozné, ještě v srpnu jsou tropické noci. Vstáváme už v 7. hodin. Ota včera prohlásil, že by si rád prošel Český i Polský Těšín.
Až do r. 1920 to bylo jedno slezské město. Po několikaletém územním sporu bylo bývalé Těšínské knížectví rozděleno na dvě zhruba rovné části. V důsledku toho byl i samotný Těšín rozdělen. Hranici vytvořila řeka Olše. Ta nejstarší část i správní budovy byly za řekou, zůstaly tedy v Polsku. Českému Těšínu zůstalo nádraží a plynárny. Z bývalého předměstí začalo pak vznikat město. Přesto byla tato část r. 2014 vyhlášena městskou památkovou zónou.
Až do r. 1920 to bylo jedno slezské město. Po několikaletém územním sporu bylo bývalé Těšínské knížectví rozděleno na dvě zhruba rovné části. V důsledku toho byl i samotný Těšín rozdělen. Hranici vytvořila řeka Olše. Ta nejstarší část i správní budovy byly za řekou, zůstaly tedy v Polsku. Českému Těšínu zůstalo nádraží a plynárny. Z bývalého předměstí začalo pak vznikat město. Přesto byla tato část r. 2014 vyhlášena městskou památkovou zónou.
Z parkoviště u památník letců v Těrlicku pokračujeme dál na východ. Parkujeme zdarma v Českém Těšíně na parkovišti Svojsíkova, které je v blízkosti autobusového nádraží. Již doma jsem si připravila základní trasu po zajímavých objektech, i když předpokládám, že občas odbočíme, když nás něco zaujme.
Z parkoviště vidíme určitě historickou budovu Masarykovy základní a mateřské školy. Byla postavena r. 1924 tehdy jako obecná a měšťanská škola. Vracíme se přes Komenského sady, kde jsou jsou bludné kameny – dokumentují nejjižnější hranici severního zalednění v době mladších čtvrtohor.
My se vracíme k autu a jdeme na druhou stranu. Přecházíme hlavní silnici, podcházíme železniční trať a noříme se do historické části města. Do ní už patří nádražní budova. Zase vidíme krásnou budovu z červených režných cihel. Byla postavena r. 1888, v únoru následujícího roku byla otevřena. V tomto případě jsou červené cihly kombinovány se žlutobílými cihlami, které tak zvýrazňují plastičnost. Budova je tak velká, že ji téměř nejde vyfotit. Koždápádně je to nádherná stavba.
Pokračujeme do Smetanovy ulice, kde je vila Gottlieba a Stelly Fantelových. Rodina advokáta si ji nechala postavit r. 1930 po vzoru anglického halového domu. Je to ukázka vilové architektury ve městě v meziválečném období. I když po válce byla upravena pro potřeby jeslí a nyní je tam mateřská školka, zůstal interiér zachován v téměř nepoškozeném stavu, vč. dispozičního řešení. Původní jsou i vchodové a vnitřní dveře a dřevěné obklady stěn.
Jen kousek to máme na zdejší hlavní náměstí ČSA. R. 1920 tady byla pole a malé usedlosti, bylo nutno tady však vybudovat náměstí a radnici. Toto místo má však jednu zajímavost. Město vykoupilo všechny pozemky, jen s domkem, co stál prakticky uprostřed náměstí, byl problém. Paní Tetlová si vymínila, že tu bude bydlet až do své smrti. Takže až do r. 1932 stál uprostřed náměstí malý domek s malou zahrádkou. Půdorysná stopa tohoto domku je na náměstí vyznačena.
I když domy na náměstí jsou sotva 100 let staré, jsou zajímavé a hezky opravené. Samozřejmě dominantou je na severní straně novorenesanční radnice s pozoruhodným obloučkovým štítem s hodinami. Je dlouhá 54 m a zabírá téměř celou stranu náměstí. Byla postavena v letech 1928 - 1929. Tyto obloučky se staly předlohou pro logo města. Na průčelí jsou umístěny tři pamětní desky. Jedna je věnována Jiřímu Třanovskému, zdejšímu rodákovi, českému evangelickému knězi, spisovateli a hudebnímu skladateli. Ta druhá obětem fašismu a třetí rekonstrukci náměstí. Náměstí dlouho zůstalo původním tržištěm, každou středu a sobotu se zde konaly trhy.
R. 2004 byla uprostřed náměstí umístěna fontána, která má být ztvárněním myšlenky soužití a spolupráce různých národností, které dlouhodobě žijí v tomto regionu.
Náměstí opouštíme Štefánikovou ulicí. Docela nás překvapuje, že tady i názvy ulic jsou uváděny dvoujazyčně – česky a polsky. Jdeme se podívat na třípodlažní budovu synagogy Schomre-Schabos, která byla postavena r. 1928 v maurském stylu. Fasáda je bohatě členěna šambránami, římsami a portálem s oblouky. V současnosti ji využívá Polský kulturně-osvětový svaz.
Že má být ve městě pivovar Baraba, to jsme věděli. Jenže podle původních informací měl být z tohoto pohledu za tratí, blízko parkoviště, kde máme auto. Jenže najednou koukáme, že proti synagoze byl nějaký objekt, který si pivovar Baraba přestavuje. Je tu vidět čilý život u rekonstruujícího se objektu a auto Baraba a dokonce na hradbě už vidíme i reklamní ceduli pivovaru. Takže bude tady, ale momentálně tu není. Pivovar začal s vařením piva r. 2015 – jako létající pivovar. Až doma jsem se dozvěděla, že již od r. 2015 vaří pivo tady v tomto objektu – bývalých jeslích. Letos tedy areál přestavují a budují tady i restauraci. Dokonce na svých stránkách vysvětlují, proč pivovar pojmenovali Baraba. Barabové byli otrhanci – ale jinak šikovní dělníci, kteří dělali hlavě těžké a náročné práce - stavěli železnice, kopali tunely. A právě po této celodenní tvrdé práci měli žízeň a rádi pak zašli na pivo.
Božkovou ulicí jdeme až na Hlavní třídu, kde zatáčíme vpravo a jdeme až k řece. Vpravo je budova Těšínské tiskárny, dříve Prochaskovy tiskárny, která byla založena r. 1806. Na konci 19. století patřila mezi největší a nejmodernější tiskárny v tehdejším Rakousko-Uhersku. R. 1883 se tala císařskou a královskou dodavatelskou firmu s označením C. a K. dvorní tiskárna knih. Stále se rozvíjela. R. 1949 se stala součástí Tiskařských závodů Svoboda, n. p., Praha, později Ostravských tiskáren, n.p., Ostrava a nakonec n.p. Tisk – knižní výroba, Brno.
Další změny byly samozřejmě v rámci privatizace. Od r. 1992 ji vlastnila společnost Těšínská tiskárna, a. s.. R. 1995 se stal majoritním akcionářem Ing. Lambert Krejčíř, otec Radovana Krejčíře, který odtud pocházel. Radovan byl se svou matkou Naděždou Krejčířovou v představenstvu firmy. R. 2002 byl otec unesen. R. 2005 uprchl Radovan jako trestně stíhaný do zahraničí. V letech 2012–2021 byla Naděžda Krejčířová předsedkyní představenstva. Právě spojitost s R. Krejčírem a jejich hamižnost byla důvodem ke krachu tiskárny r. 2021.
Pokračujeme dál k mostu. Vpravo je infocentrum, kde získáváme informace o obou městech, o Polském Těšíně dokonce i v češtině.
Po mostě Družba přecházíme do Polského Těšína. Tady původně byl brod přes Olši. První dřevěný most tu byl postaven již na přelomu 14. a 15. století, na obou stranách byly vodní brány. R. 1781 byl postaven zděný most. Další byl postaven r. 1891. Do r. 1921 tudy vedla i tramvajová linka. Jenže během 2. světové války byl vyhozen do povětří. Tento železobetonový most byl postaven r. 1953.
V Polsku naše cesta vede hned za mostem vlevo, kde je Zámecký vrch – bývalé hradiště. Toto místo bylo osídleno již ve 2. století př. n. l.. Na přelomu 9. a 10. století tady na jižním okraji Polského království bylo postaveno hradiště - hraniční pevnost, obklopená valy a palisády. Další stavby tady postupně vznikaly. R. 1180 byla postavena první zděná stavba - románská rotunda sv. Mikuláše a sv. Václava, která sloužila jako hradní kaple. Na mši sem chodili i lidé z podhradí. Ve 14. století byl dřevěný hrad přestavěn na kamenný gotický. Dominantou byla do nároží palácové části vestavěná vysoká obranná Piastovská věž s mohutným cimbuřím. To bylo při dobývání poslední místo obrany hradu.
Po vymření těšínských Piastovců – od r. 1653 hrad chátral. R. 1839 byl rozebrán. Z Horního hradu zůstala jen Piastovská věž (nároží horního patra věže byly vyzdobeny kamennými erby těšínských Piastovců) a rotunda, kde se dodnes konají bohoslužby.
Dolní hrad – to byly hospodářské budovy, zbrojnice, také vězení. Tady bydlelo služebnictvo. Na severním a jižním nároží byly okrouhlé bašty. V jižní části přes padací most nad příkopem a valem byl jediný vchod do hradního areálu. Tento dolní hrad byl v letech 1838–1840 přeměněn na klasicistní lovecký zámeček Habsburků. Okrouhlé bašty byly zachovány. Od r. 1853 sloužil jako letní sídlo knížat Těšínského knížectví i sídlo Těšínské komory. Dnes je tam hudební škola, čajovna, ubytovací začízení a kulturní středisko. Na jižní baště je vyhlídka. Na návrší byl vytvořen park s památnými stromy v romantickém stylu s naučnou stezkou a celou řadou informačních tabulí, které jsou v polštině, češtině a v angličtině.
Stoupáme do mírného kopečka k loveckému zámečku, průchodem procházíme do parku. Hned na začátku vidíme památník Janu Kubiszovi, polskému pedagogovi , básníkovi a národnímu buditeli. R. 1882 vydal první sbírku poezie, ve které byla báseň Do Olzy. Ta se stala neoficiální polskou hymnou Těšínského Slezska.
Procházíme okolo zbytků brány, kudy se chodilo do Horního hradu. Je tu vidět zachovaná středověká dlažba a základy kruhové věže u brány. Průměr kruhu je 10 m, zdi jsou 3,3 m silné. Vnitřní plocha měla průměr přes 3 m. Míjíme rotundu sv. Mikuláše a sv. Václava, která je jednou z nejstarších románských památek v Polsku. Samozřejmě musíme zajít i na vyhlídkovou terasu, odkud je vidět na českou stranu.
Na nejvzdálenějším konci je věž Poslední Obrany, která byla postavena pravděpodobně ve 2. pol. 13. století. Ve spodní části bylo vězení, nahoře se bydlelo. Měla také funkci strážní. Ve 14. století byla zahrnuta do obranných zdí. R. 1914 byla upravena jako umělá zřícenina, v letech 2001 - 2002 byl částečně obnoven původní vzhled. U ní jsou vidět i základy zámecké kuchyně ze 16. století.
V jednom okamžiku vidíme pod hradbami zámecký pivovar. Na hradě se pivo vařilo od r. 1654. Když byly budovy strženy a byl zde vybudován park, byl pod hradbami postaven r. 1846 nový pivovar,který navázal na původní výrobu. Je to nejdéle fungující pivovar v Polsku. Pivo se tu vařilo i během 2. světové války. A vaří se tu stále – pivovar nyní patří nizozemskému koncernu Heineken. Je zde také tzv. živé muzeum pivovarnictví. Dozvíte se informace o historii pivovaru a pivovarnictví na Těšínském Slezsku. Jsou zde vidět i původní stroje a nářadí a rovněž jedinečné pivní exponáty.
Vracíme se okolo 29 m vysoké sedmipodlažní Piastovské věže, která se dochovala jako jediná ze čtyř, které střežily Horní hrad. Věž je přístupná veřejnosti. Jsou vidět obě města na břehu Olše a Slezské a Moravskoslezské Beskydy. My jsme ani nevěděli, že je věž přístupná. Neměli jsme s sebou ani zlotý. Navíc při našem příchodu paní pokladní odcházela. Tak se to vyřešilo samo.
Park není veliký, ale je to tam hezky upravené a na informačních tabulí je zajímavé čtení. Je tam spousta stromů, takže je tam i příjemně. Při zpáteční cestě obcházíme lovecký zámeček ze zadní strany, v jedné z budov je infocentrum. Je však zásobované výrazně hůř, než jsme na to zvyklí u nás.
Dostáváme se k pivovaru a celý tento areál opouštíme. Kousek se vracíme a ulicí Głęboka míříme do centra. Šli jsme spíš tam, kde se nám to líbilo. Zaujala nás ulice Starý Targ, která je rozšířená a tvoří skoro náměstíčko. Ulice je to krátká. Na jejím konci odbočujeme vpravo do ulice Mennicza a jdeme na hlavní náměstí Rynek. Je to prý jedno z nejkrásnějších náměstí v Polsku. Některé domy mají široká podloubí. My jsme v jedné části bohužel měli staveniště, takže nám to trochu bránilo v rozhledu. Pod renesančními budovami jsou zachovalé staré sklepy. Po požáru r. 1789 byly zdejší budovy přestaveny v barokně-klasicistním slohu. Podloubí, které bylo původně na východní a západní straně, bylo v západní části zazděno. Uprostřed náměstí je studna se sv. Floriánem z r. 1777. Je to pozůstatek po bývalém městském vodovodu z 16. století. Dominantou náměstí je radnice, která byla postavena koncem 15. století na dvou parcelách. Zažila však celou řadu přestaveb. Síň s křížovou klenbou a kamenným sloupem pamatuje období renesance. Po požáru byla přestavena pozdně barokně, po r. 1836 byla po dalším požáru zrenovována v klasicistním stylu. Hodiny byly na věž umístěny r. 1851. Zajímavá je zasedací síň, která je vyzdobena cechovními znaky zdejších řemeslníků a šlechtickými erby.
Náměstí je pěkné, je vidět, že je starší než náš Těšín, ale to horko je úmorné. Snažíme se chodit ve stínu, ale někdy to nejde. Ale i tam je horko. Město je prostě rozpálené.
Nikam dál už nejdeme, i když plány ještě nějaké byli. Stáčíme se ke kostelu sv. Máří Magdalény s pozdně barokně-klasicistní fasádou a výzdobou. Patří mezi nejstarší kostely ve městě. Vznikl přestavbou původního gotického kostela, který postavili dominikáni r. 1289 v blízkosti jejich kláštera a který byl při požáru města r. 1789 stejně jako klášter zničen. Kostel byl otevřen, tak jsme se mohli jít dovnitř podívat a alespoň na chvilku se zchladit.
Trochu se tady zase různě motáme, okolo zajímavých domů, některé by potřebovali novou fasádu. Konečně se nám podařilo najít v romantické uličce Trzech Braci středověkou studnu. Je z 15. století a stála v klášterních zahradách dominikánského kláštera. Okrasný litinový altán byl vyroben až r. 1868. Ke studni se váže legenda, že r. 810 se u zdejší studánky setkali tři knížecí synové polského krále Leška III. - Bolek, Lešek a Těšek, když se vraceli ze světa. Tak se těšili ze setkání, že zde založili město Těšín. Na stěně altánu byla tato pověst napsána v latině, němčině a polštině. R. 1951 byla tabulka nahrazena reliéfem, znázorňujícím setkání tří bratří u pramen.
Scházíme k mlýnskému náhonu, kde je zajímavá hrázděná budova. V 19. století zde byla řada budov, které sloužili Městskému pivovaru. Později zůstal areál opuštěn a budovy chátraly. V hrázděném domě se promítaly filmy. Proto mu začali říkat Elektrické divadlo. Dnes je objekt prázdný, protože nejsou vyřešeny majetkové poměry.
Vracíme se okolo strouhy, kterou zvali Příkop. Tudy se přiváděla voda do knížecího mlýna a lázní. Časem se oblast zabydlovala a vzniklo tak předměstí Příkop. Po r. 1850 bylo předměstí připojeno k městu a stalo se jeho čtvrtí.
Vracíme se k mostu a do Českého Těšína. Polský Těšín hodnotíme pozitivně, je tam vidět ta historie. Spoustu památek mají trojjazyčně popsané. Ale názvy ulic mají jen v polštině. O to méně chápu, proč na české straně nejsou názvy ulic jen v češtině.
Z Hlavní ulice odbočujeme vpravo a pokračujeme Masarykovou ulicí. Vidíme hezky opravenou vilu, kde je školní družina. O kousek dál je bývalá novorenesanční Fuldova vila. Nechal si ji r. 1899 postavit Eugen Fridrich Fulda, zdejší rodák, stavitel, architekt a politik. Již před 2. světovou válkou tady byl německý konzulát, po válce mateřská škola. Ta je tam stále. Vstupní portál je bohatě zdobený. Okolo vily je původní kovové oplocení s vápencovou podezdívkou a původní brankou.
To už před sebou vidíme novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, který postavili jezuité v letech 1892 – 1894.
Celou cestu máme po levé straně Masarykovy sady. Je to 2. nejstarší park v Těšíně, který byl založen na přelomu 18. a 19. století. V parku se nachází několik pomníků, fontána a malá novogotická kaple sv. Terezie z Lisieux z r. 1897.
Hned vedle je pomník Tomáše Garigue Masaryka, který byl odhalen r. 2010. První socha T. G. Masaryka byla odhalena krátce po vzniku Českého Těšína – dne 28. 10. 1924 u základní školy v Komenského ulici, kde jsme dnešní procházku městem zahajovali. Autorem byl významný moravský sochař Franta Úprka. S jeho životem a dílem jsme se seznamovali při našem jarním cestování jižní Moravou. Socha musela být odstraněna r. 1938 a během války byla ukryta ve zdejším muzeu. Pak najednou zmizela. Proto bylo rozhodnuto zde umístit tuto kamennou desku s reliéfem T.G. Masaryka na koni. Deska ze šluknovského syeintu o rozměrech 300 x 180 x 40 cm stojí na podstavci 200 x 180 x 25 cm.
Už se stáčíme k autu. Stále ještě jsme v městské památkové zoně. Jdeme okolo Dělnického domu z červených cihel, který r. 1910 koupil Všeobecný dělnický vzdělávací spolek, jak to připomíná pamětní deska na domě. Spolek byl ve městě založen r. 1897.
Opouštíme památkovou zónu a jdeme se podívat na místo, kde by měla být hospoda pivovaru Baraba. Jak jsme viděli, stěhuje se na místo proti synagoze. Momentálně asi neprodává pivo nikde. Ani vývěsní štít tu už není.
V Ostravské ulici, takže o blok dál má být pivovar Sachsenberg. Majitel a zakladatel tohoto pivovaru, prasynovec sládka z historického Karvinského pivovaru, pochází z Těšínské městské čtvrti Na Saské Kupě, dříve Sachsenberg. Tam bylo od r. 1521 několik právovárečných domů. Každé 2 týdny se vaření piva stěhovalo do sousedního domu. A na tuto tradici chtěl navázat. V r. 2010 začal vařit pivo jako létající pivovar. Pivo vaří tradičním způsobem podle původní receptury, jak jej vařil bavorský sládek, kterého do Těšína pozval přímo arcivévoda rakouský Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen. Ten tady první várku piva uvařil kolem r. 1846.
V Ostravské ulici, takže o blok dál má být pivovar Sachsenberg. Majitel a zakladatel tohoto pivovaru, prasynovec sládka z historického Karvinského pivovaru, pochází z Těšínské městské čtvrti Na Saské Kupě, dříve Sachsenberg. Tam bylo od r. 1521 několik právovárečných domů. Každé 2 týdny se vaření piva stěhovalo do sousedního domu. A na tuto tradici chtěl navázat. V r. 2010 začal vařit pivo jako létající pivovar. Pivo vaří tradičním způsobem podle původní receptury, jak jej vařil bavorský sládek, kterého do Těšína pozval přímo arcivévoda rakouský Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen. Ten tady první várku piva uvařil kolem r. 1846.
Pivovar jsme našli. Podle mých informací by teď měla být otevřena kancelář, pivní zahrada až od 16. hodin. Jenže není, kde zazvonit, není tu ani otevírací doba. Vše je zavřeno. Dlouho tady neokukujeme. Je hrozné horko. Začali jsme v 9, končíme v 11. Jsme rádi, že budeme za chvilku v autě a odjedem. Od Oty uź 3 dny slyším, že chce jet do hor. Přitom sem chtěl jet snad víc než já, dokonce i jeho sestra nám tu polskou část nadšeně chválila. Teď je otrávený. Je pravda, že hlavní důvod je asi horko. Navíc Český Těšin je poněkud zanedbaný. Tvrdí však, že ho zklamal i ten Polský. Ale je mi jasné, že zítra už bude mluvit jinak.
Teploměr ukazuje 34 stupně, opouštíme rozpálené město. Ještě dnes se trochu přiblížíme k horám.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.751, 18.626)
Poslední aktualizace: 26.1.2023
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Těšín
Půjčovna autPříspěvky z okolí Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 16. den - dopoledne: Český Těšín – městská památková zóna, pivovar Baraba a Sachsenberg; Polský Těšín – Zámecký vrch - bývalý hrad a historické centrum
Polsko - Cieszyn - Studnia Trzech Braci - Studňa troch bratov
Studánka
Pred mesiacom som navštívila Český Tešín a pri písaní článku o radnici v tomto meste som sa dočítala pre mňa zaujímavosti o rozdelení mesta v roku 1920 na českú a poľskú časť mesta. V poľskej časti zostali histori…
0.2km
více »
Polsko - Cieszyn - Pomník Legionistow Slaskich
Pomník
Pomník Legionarov Śaskich je pamätník cti všetkých slezských legionárov padlých za Polsko. Pamätník tvorí socha Nike oblečená v kostýme cieszinskom, tá je umiestnená na kamennom hranolovitom podstavci. V dolnej ča…
0.2km
více »
Cieszyn Těšínské Benátky
Ulice
Těšínskými Benátkami je nazývaná ulice Příkopy v Cieszynie. Kolem vodního náhonu si od 17. - 19. stol. stavěli své malebné domky drobní řemeslníci, využívající ke své práci vodu. Byli to např. tkalci, soukeníci, koželuzi a kováři. V minulosti bylo umělým kanálem také splavováno dřevo a jeho voda poháněla kola velkého mlýna (Mlýnská brána). Přístup k domkům byl po dřevěném…
0.2km
více »
Procházka centrem Polského Těšína
Město
Na druhé straně hraniční řeky Olše leží historické město - Polský Těšín. Město je známé především velkou nákupní tržnicí na českopolském pomezí, kde lze platit také v kč - za nízké ceny. Lidé se…
0.2km
více »
Do Těšína i Cieszyna
Tipy na výlet
Jela jsem z Orlové autobusem do Dětmarovic na nádraží a odtud vlakem do Českého Těšína. Pak jsem již přešla pěšky po mostě Svobody přes řeku Olši do Cieszyna v Polsku. Na internetu jsem si zjistila jaké památky a …
0.2km
více »
Cieszyn - Zámecký vrch
Hrad
Na druhém břehu řeky Olše na polském území se rozkládá starobylé město Cieszyn, který byl dříve součástí spojeného Těšína. Jeho nejstarší částí je tzv. Zámecký vrch. Podle legendy mělo být město založeno na místě setkání tří bratří Bolka, Leška a Těška, což byli synové knížete Leška. Toto místo později dostalo název Studna tří bratří. Ve skutečnosti bylo základem města právě hradiště na zámeckém vrchu, kde při archeolo…
0.2km
více »
Polsko - Cieszyn - Kościól św Marii Magdaleny - kostol sv. Marie Magdalény
Kostel
Farsky kostol sv. Magdalény je najstarším katolíckym kostolom postaveným v Cieszyne. Na mieste dnešného kostola pôvodne stál kláštor dominikánov s kostolom Panny Marie. Pôvodný kostol sv. Marii Magdalény bol drevený a stál na inom mieste. Dnešný kostol bol postavený ako romanská stavba pravdepodobne v druhej časti 13. storočia. Počas reformácii v rokoch 1544 - 1611 kostol prešiel do rúk evanjelistov. Po mestskom požiari v …
0.2km
více »
Cesta do rozděleného města
Cestopisy
Ještě dříve, než se zamyslíte nad tím, co chtěl názvem autor vlastně říci, rovnou vyklopím, že se jedná o návštěvu našeho a polského Těšína. Měst, která kdys jedním celkem byla, leč historie je navždy rozdělila.…
0.2km
více »
Turistická známka č. 172 - Studnia Trzech Braci w Cieszynie
Turistická známka
Przy stromej uliczce Trzech Braci wyłożonej jeszcze kocimi łbami ustawiona jest żeliwna, neogotycka altanka na planie sześcioboku kryta daszkiem namiotowym. Okrywa ona starą studnię, wspomnianą już w dokumentach w XIV wieku, a należącą do dominikanów. Trzy ściany altanki wypełniały t…
0.2km
více »
Polsko - Cieszyn - Rotunda sw. Mikolaja
Rotunda
Romanská rotunda Świetego Mikolaja - sv. Mikuláša je prvým sakrálnym objektom na území Těšínského Slezska a jednou z najstarších románskych pamiatok v Polsku. Nachádza sa v juhozápadnej časti hradného kopca, kde …
0.3km
více »
Polsko - Cieszyn - Rynek
Náměstí
Polské mesto Cieszyn, jedno z najstarších v Slezsku sa nachádza v južnej časti Polska na toku rieky Olza, má približne 34 800 obyvateľov, jeho história siaha až do 9. storočia. Najvyhľadavanejším a zároveň najkraj…
0.3km
více »
Polsko - Cieszyn - Wieža Piastowska - Piastovská veža
Ostatní
Gotická, kamenná Wieža Piastowska - Piastovská veža sa nachádza na zámockom kopci, v jeho severozápadnej časti. Vežu Piast postavili v prvej polovici 14. storočia ako jednu z najdôležitejších súčasti obranného hradu Piast, ktorý nechali postaviť kniežata z rodu Piastovcov. Dodnes sa z pôvodných štyroch obranných veží obklopujúcich Horný hrad zachovala už iba táto jedna. Dnešnú…
0.3km
více »
Polský Těšín - přes Zámecký vrch
Přírodní park
Tak jako v Praze obdivujeme Hradčany, v Brně - Špilberk i v hlavním městě bývalého těšínského knížectví - Těšíně stával mohutný obranný gotický hrad. Dnes v západním okraji polské části Těšína, v jednom z…
0.3km
více »
Polsko - Cieszyn - kosciol Swietej Trójci - kostol Svätej Trojice
Kostel
Počas návštevy a prehliadky poľského mesta Cieszyn ma zaujala sakrálna stavba, rímskokatolícky kostol sv. Trojice, ktorý bolo vidieť už z námestia Rynek cez celú ulicu Jana Matejki až k námestíčku Józefa Londzina, kde je kostol postavený. Kostol je jednoloďovou stavbou postavenou v goticko - renesančnom slohu. Loď kostola je zaklenutá klenbou s hlbokými lunetami. Kostol je post…
0.3km
více »
Český Těšín - most Slobody
Most
Most spájajúci dve mesta Těšín, českého a polského postavili v roku 1903 u príležitosti 55. výročia vlády cisára Františka Josefa I. Slávnostné otvorenie sa konalo v deň jeho narodenín 18. augusta a pomenovali ho …
0.3km
více »
Polsko - Cieszyn - Kościól pw. Wniebowziecia Najswietskej Maryi Panny v Cieszynie
Kostel
Počas prechádzky poľským mestom Cieszyn ma zaujali dva kostoly, postavené v tesnej blízkosti. Prvým bol kostol sv. Trojice, druhým kostol Nanebovzatia Panny Marie. Kostol Nanebovzatia Panny Marie v Cieszyne je súč…
0.3km
více »
Zámecký vrch v Těšíně (Polsko)
Hradiště
Zámecký vrch v Těšíně (Polsko)
Góra Zamkowa w Cieszynie298 m n.m.9.3.2019 Zámecká hora nacházející se za Olzou v polském Těšíně je nejstarší historickou částí města. Místo bylo osídleno již v …
0.4km
více »
Cieszyn
Město
Cieszyn byl hlavním městem bývalého Těšínského knížectví. Leží po na pravém břehu řeky Olše (Český Těšín na levém). Hlavní rozvoj města byl ve středověku - probíhaly zde důležité obchodní…
0.4km
více »
Muzeum Těšínského Slezska (Polsko), nejstarší muzeum založené v českých zemích
Muzeum
Muzeum Těšínského Slezska (Polsko), nejstarší muzeum založené v českých zemích Muzeum Těšínského Slezska (Muzeum Śląska Cieszyńskiego), původně Šeršníkovo…
0.4km
více »
Polsko - Cieszyn - Kościól św. Krzyza - kostol sv. Kríža
Kostel
Počas prechádzky mestom Czieszyn ma zaujal okrem iných pamiatok aj veľmi pekný katolický chrámový kostol postavený v neskoro barokovom štýle. Kostol sv. Kríža je trojpriestorová, stĺpami rozdelená budova v tvare obdĺžnika a s vstavanou vežou v hornej časti, ktorá nadvädzuje na jeho fasádu rozdelenú do troch osí pilastrami. Kostol, ktorý zasvätili sv. Krížu vznikol začiatkom 18.…
0.4km
více »
Český Těšín - Hlavní třída
Ulice
Jedná se o nejprezentativnější ulici Českého Těšína, který byl v době svého vzniku pouhým průmyslovým předměstím mnohem většího Těšína, rozkládajícího se za řekou Olší na návrší na polské straně. Po rozdělení sporného území roku 1920 zůstalo sousedům historické centrum města a naší republice velké vlakové nádraží, zbudované již v polovině „století páry.“
Hlavní třída dosahuje o…
0.4km
více »
Těšín - radnice
Radnice
Radnice historického města Těšín (dnes v jeho polské části) je dominantou hlavního náměstí, tzv. Rynku v jehož jihovýchodní části stojí. Postavena na konci 15. století v 16. renesančně a na počátku 19. století barokně přestavěn…
0.4km
více »
Procházka Českým Těšínem
Město
Zajímavé město - Český Těšín si můžete prohlédnout na levém břehu hraniční řeky Olše na českopolské hranici. Jeho historické jádro s množstvím památek, rozloženo na pravém břehu Olše, dnes leží na území Polska. Tě…
0.5km
více »
Český Těšín - Námestie ČSA
Náměstí
Na Námestí ČSA v Českom Těšíne som bola prvýkrat vo večerných hodinách a veľmi sa mi námestie páčilo. Najzaujímavejšou budovou je radnica, postavená po vzniku Československa, kedy sa Tešín rozdelil na Český Těšín …
0.5km
více »
Český Těšín nádraží
Dům, budova
Vlakem za zážitky do přírody i za památkami jezdím často přes železniční stanici Český Těšín. První vlak do Těšína přijel roku 1869, to bylo ještě v rámci Rakousko-Uherska. Po I. světové válce se Těšín rozdělil na…
0.5km
více »
Český Těšín - radnice na náměstí ČSA
Radnice
Dominantou hlavního městského rynku a zároveň reprezentativním sídlem českotěšínských konšelů se stalo velkolepé stavení, dostavěné roku 1929. Tvůrcem projektu se stal ostravský architekt Vilém Richter, jehož plán…
0.5km
více »
Na výlet do Českého a Polského Těšína
Tipy na výlet
Na pěkný výlet vlakem jsme se tentokrát vypravili do Českého a Polského Těšína. Český Těšín vznikl po rozdělení původního Těšína. Jeho historické jádro s mnoha historickými památkami rozkládající se na pravém bř…
0.6km
více »
Český Těšín
Město
Český Těšín leží na Severní Moravě, jihovýchodně od Ostravy na statní hranici s Polskem. Český Těšín je od Polského města Cieszyn oddělen řekou Olší, která v tomto místě t…
0.6km
více »
Legiovlak v Českém Těšíně
Muzeum
Z internetu jsem se dozvěděla, že od pátku do úterý (16.-22.9.2016) bude na nádraží v Českém Těšíně pojízdné muzeum o československých legiích. Tuto unikátní expozici zprostředkovala Československá obec legionářsk…
0.8km
více »