Český Těšín - radnice na náměstí ČSA

Dominantou hlavního městského rynku a zároveň reprezentativním sídlem českotěšínských konšelů se stalo velkolepé stavení, dostavěné roku 1929. Tvůrcem projektu se stal ostravský architekt Vilém Richter, jehož plány do reálu převedla stavební firma Eugena Fuldy.

Mohutná budova radnice zabírá na náměstí délku více jak 50 metrů, ale její masivnost vizuálně odlehčuje pozoruhodný – téměř jak krajkový - obloučkový štít obdařený i hodinami.

Na stěnu radnice byly v průběhu času umístěny tři pamětní desky. První patří J.Třenovském, další je věnována obětem fašismu a ta poslední připomíná poslední rekonstrukci rynku. Ten od roku 2004 zdobí také nová fontána zbudovaná dle návrhu Ing.Otomara Ševčíka z Přerova.

 

Proč vlastně na náměstí ČSA (původně Radničním) objekt zbrusu nové radnice až za první republiky vznikl?

 

I když byla oblast Těšínska díky dlouhodobé historii víc jak pevně spjata s Rakousko-Uherskem, přesto se po vyhlášení Československého státu o oblast s Polskem rozhořel pohraniční spor. Bohužel se neobešel bez zbytečného krveprolití a nejdivočejší střety se tu odehrály mezi lety 1918 až 1920 a po Mnichovu.

Město Těšín bylo rozděleno roku 1920 a hranicí mezi oběma státy se stalo koryto řeky Olše. Větší polská část města přišla o vlakové nádraží, naše strana zase o historické jádro s administrativními budovami a o radnici.

Proto v tom „českém“ Těšíně, který býval jen průmyslovým předměstí s 8 000 obyvateli (dnes jich tu žije 23 tisíc), vzniklo nové „hlavní“ náměstí a na něm o něco později vyrostla i novodobá radnice.

Stát na novou výstavbu v České Těšíně uvolnil větší finanční částku, jejíž čerpání bylo omezeno horním limitem 15 milionů korun. Na zbudování radnice se zvlášť vyčlenila suma něco přes milion, ta byla nakonec jeden a půlkrát překročena.