Návštěva Uherského Ostrohu

Cestopisy

Fotografie (55) • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (55 fotografií)

kanál Okluky

na břehu Moravy

Vstoupit do fotogalerie (55 fotografií)

Přiznám se, že jsem si o návštěvě místa, na mapě tak parádně „zašitém“ mezi Uherským Hradištěm a Veselím nad Moravou, nedělal pražádné iluze. Jana ale někde na internetu objevila chvalozpěv na atrakce tamějšího zámku, takže bylo jednu zářijovou sobotu o výletě rozhodnuto. Aby toho nebylo na celý den málo, spojili jsme jeho návštěvu s prohlídkou sousedního většího města. Prvním cílem se ale stal Uherský Ostroh, který nám přichystal několik velmi milých překvapení. Nedaleko za nádražím jsme překročili vodní tok zvaný Okluky, za ním přišli k plavební komoře na řece Moravě a sousední ostrov, spojen s městečkem ocelovou pěší lávkou, nám na jeho historický střed nabídl naprosto úžasný výhled.

Na města ležící v lautr rovině mívám názor poněkud skeptický, ale neuvědomil jsem si, jak moc může jeho panoráma vylepšit přítomnost veliké řeky. A když k tomu přičtete příznivé osvětlení a počasí, tak se nám díky tomu všemu na Uherský Ostroh nabídl zor takřka pohádkový.

A my najednou nevěděli, kam ty naše kukadla upřit dřív. Zda na dolní část kanálu, kde na samém okraji širokého toku řečiště kotvila výletní loď anebo na přístaviště s několika dalšími plavidly, zakotvenými na protilehlém břehu Moravy... či na nesmírně fotogenický jez, který říční tok přehrazoval kousek pod lávkou.

Ale to nejhezčí se vypínalo nad celým protějším břehem a namísto v zrcadle se shlíželo v klidné hladině řeky nad jezem. Ať už to byl kostel svatého Ondřeje s převysokou věží, areál ostrožského zámku se sousedním pivovarem, či „jen“ budovy a střechy bývalých měšťanských domů... a vše tvořilo natolik půvabný celek, o kterém se návštěvníkům zdává ještě dlouhé měsíce po výletě.

No, ale přijeli jsme sem nejen hledět na vodu a přes vodu, takže nastal čas popojít přes lávku do centra Ostrohu. Nečekaně milá spojovací ulice ŠANCE, z jejichž fasád na nás dýchla historie, nás vyplivla na Náměstí sv.Ondřeje. Rynek neveliký... a skoro jako by se na něm zastavil čas (až na ta všudypřítomná auta), zato ale s velmi příjemnou „domáckou“ atmosférou. Postrádal ruch a shon, známý z jiných míst. A paprsky dopoledního slunce až do těch nejmenších detailů prokreslovaly krásné fasády měšťanských domů a umocňovaly klid a mír, který všude vůkol vládl. I když byla stará stavení nejvýš patrová, i díky nim se prostranství zdálo jaksi krásnější a útulnější. Samozřejmě, že rynek zdobí i jedna neodmyslitelná vyšší dominanta. V tomto případě barokně - klasicistní kostel svatého Ondřeje, podle něhož nese své jméno. Směrem k náměstí se vypíná výrazným trojuhelníkovým vstupním průčelím. Věž s neobvykle vysokou helmicí se při pohledu z rynku nad jeho střechou poněkud ztrácí. Jinak je ale viditelná odevšad a je spolu se zámkem poznávacím znamením Uherského Ostrohu..

Vchod do kostela byl v době naší návštěvy otevřený, takže se ze vstupní předsíně dalo náhlednout i do nitra krásné chrámové lodi, jíž na hlavním oltáři vévodí patron města – svatý Ondřej.

Kousek nad kostelem se náměstíčko najednou zúžilo na šířku ulice a nabídlo průhled směrem k zámku, před nímž se nacházela předsunutá, zato honosná manýristická brána.

Zámek je nejvýznamnější památkou tohoto města s více jak 4 000 obyvateli a má za sebou bohatou historii. Jeho předchůdcem byl zeměpanský hrad (spíše vodní pevnost), který nechal zbudovat Přemysl Otakar II. A dokonce jej roku 1275 i sám navštívil.

V husitské době se Ostroh stal význačnou baštou kališníků. Tehdy Ostroh odolal dokonce silné vojenské výpravě, vyslané proti němu Zikmundem. Vše se ale změnilo po odchodu tehdejšího hradního pána Haška z Valdštejna zpět do Čech – ostrožské panství i majetky mu byly zabaveny a střídali se tu pak často majitelé. Za Jana z Kunovic a jeho potomka se více jak sto let zvelebovalo město (stalo se centrem řemeslníků a trhů) i zámek. Původní hrad byl přestavěn na reprezentační renesanční sídlo.

Leží nedaleko břehů Moravy, která jej svým korytem a vedlejším říčním korytem ze dvou stran obklopovala až do 20.století. Vyrostl zde rozsáhlý komplex obytných i užitkových budov s několika nádvořími, parkem, hospodářským zázemím a areálem pivovaru. Do dnešních časů se zachovala jen vlastní budova zámku a část hospodářských v podzámčí. A samozřejmě i ten areál (dnes už bohužel nefunkčního) městského pivovaru.

Jetřich – syn Jana z Kunovic, přistoupil po polovině 16.století k velké přestavbě rodinného sídla. Navždy změnil jeho původní půdorys i podobu, neboť zámecké budovy dosáhly výše tří pater. Vše bylo budováno na mohutných dubových pilotech a pod zámkem vznikla spleť chodeb a sklepů.

Za Jana Jetřicha došlo k výstavbě arkádového dvora, lemovaného arkádami ze tří stran. Ty jsou v přízemí pilířové a v patrech sloupové. V osmnáctém století byla přistavěna čtvercová věž a stala se rozhraním mezi starým hradním palácem a novým s arkádami. Později byly ještě ve stylu baroka upraveny fasády zámku i podzámčí, kdežto ve století devatenáctém se úpravy dotkly už jen interiérů.

Roku 1932 prodal František Josef z Lichtenštejna zámek městu. Památkový úřad města Brna jej vzápětí vzal pod svou ochrannou náruč a provedl nejnutnější opravy. Už předtím v zámku kromě bytů zámeckých úředníků sídlil okresní soud a další instituce. Po prodeji se do něj nastěhoval ještě obecní úřad, pošta a telegraf, modlitebna Církve československé, skladiště OÚNZ a zařízení městské vodárny. Také v něm bylo zřízeno deset bytů.

Systematicky začal být zámek opravován až od šedesátých let minulého století. Dnes je střediskem jak městské samosprávy, tak i všeho kulturního a společenského dění.

Turistickým návštěvníkům zde slouží tři prohlídkové trasy:

1.zámecké podzemí

2.galerie

3.prohlídka zámecké věže, jejíž součástí je expozice kočárků a historických hraček

Protože nejsou lidi (a chybí průvodci!), mohli jsme se při naší návštěvě potěšit jen zážitky z unikátního zámeckého podzemí, které bylo proměněno na Cestu do fantazie.

Viděli jsme zde úchvatnou Křišťálovou jeskyni, navštívili dávnou Atlantidu a ocitli se i na tajemné planetě Kukuma, na jejímž povrchu dodnes žijí jednorožci. Kromě toho jsme se mohli pokochat i „výhledem“ z podzemní rozhledny a naše oči uviděly i Nesmírnou věž.

Musím uznat, že to vše bylo díky originálnímu nápadu velmi interesantní a prohlídka opravdu stála za to!

Po exkurzi tajemného podzemí jsme zamířili k mohutnému železobetonovému mostu přes řeku Moravu (dosahuje výše až 14 m a délky přes 200 metrů !), na němž ty mrňavé postavičky lidí a siluety aut připomínaly spíš dětské hračky.

Po návratu do centra jsme se v jedné restauraci stavili na dobrý oběd. Při návratu na vlakové nádraží jsme neodolali a od plavební komory se po hrázi prošli proti toku řeky a nádherné panoráma Uherského Ostrohu si ještě jednou naplno vychutnali...

Poslední aktualizace: 29.4.2018

Návštěva Uherského Ostrohu na mapě