PODZIMNÍ CYKLOVÍKENDOVKA

Fotografie (23) • Foto: mlynek

KARDIAKOVA PODZIMNÍ CYKLOVÍKENDOVKA

21. - 24.9.2006

Letošní rok je pro mě zakletý. Od ledna jsem měl problémy s achilovkou a aby toho nebylo málo, musel jsem v březnu do nemocnice, kde mi voperovali kardiostimulátor. Konzervativní léčení achilovky bylo neúspěšné a tak konečný verdikt zněl - operace. Tříměsíční čekací dobu jsem si zpestřil výletem do Rakouska, jednak proto, abych si otestoval jak mi funguje zmíněný kardiostimulátor a další důvod byl, že mě při šlapání na kole achilovka moc nebolela a tak se to dalo vydržet.
Bylo krásné babí léto a tak jsem zpakoval cajk a vyrazil vlakem do Břeclavi. V tamní Hypernově jsem nakoupil zásoby a už jsem si to štrádoval na hraniční přechod v Poštorné. Volil jsem mírné tempo, jelikož jsem nevěděl jak se bude chovat moje choré srdce a nohu jsem také nechtěl příliš zatěžovat.
Jel jsem po staré známé trase Reintal - Hohenau - Angern. Cesta v pohodě ubíhala a kdyby nebylo slabého protivětru nemělo by to chybu. V obci Baumgarten odbočuji k západu a jelikož je už pozdní odpoledne končím dnešní 70ti km etapu v Oberweidenu na hřišti. Musím stavět stan, jelikož na mě útočí hordy krvelačných komárů. Rychle jsem se šel umýt k pumpě na vedlejší hřbitov, nabral zásobu pitné vody a po konzumaci studené večeře jsem se skryl před dotěrnými moskyty do stanu.
Po bezproblémové noci jsem si ráno uvařil kafíčko, trochu posnídal a po sbalení bagáže jsem se vydal na další pouť. Jedu směrem na Schoenfeld a v obci Lassee kupuji baterky do fotoaparátu a repelent proti komárům, protože se blížím k Dunaji a tam jich bude mraky. Protivítr dostává grady a mě to stojí hodně sil, abych udržel slušné tempo. Po několika km jízdy jsem zakotvil v parku u barokního loveckého zámku v Eckartsau, abych se před prohlídkou posilnil. Prohlížím si zámek a okolní udržovaný park a v odpoledním teplu jedu k dalšímu zámku u Dunaje a to je zámek Hartnit v obci Orth a.d.Donau. Dnes se tam nachází vlastivědné muzeum a muzeum rybářství a včelařství. Chvílí jsem tam okouněl, ale je třeba jet dál a hledat místo k noclehu. Zajíždím k místnímu hřišti, ale nic z toho nebude, jelikož hřiště se zamyká a navíc tam opravují střechu klubovny a je tam velký ruch. Protivítr a moje slabá kondice mě nutí k odpočinku. Lehám si vedle hřiště na lavici a chvílí podřimuji. Nedá se nic dělat a tak musím jet dále. V Gross Erzensdorfu jedu na místo, kde vždy cestou na Vídeň bivakuji. Je to zrušené přírodní koupaliště, které využívalo část Hitlerem stavěného kanálu Odra-Dunaj. Je tu klid a tak si připravuji bivak, vařím kafé a hned lezu do vody, zkrátka pohoda. Po večeři lezu do spacáku a pozoruji letadla, která mi nad hlavou míří na přistání na vídeňské letiště. Komáři neštípou, jelikož fouká větříček a to oni nemají rádi. Zbytečně jsem vysolil 6 Eur za repelent.
Ráno jedu do Vídně. Po cyklostezce je to na Mexikoplatz 15 km, ale já jedu dál, podívat se do botanické zahrady Augarten, jsou tam ještě pozůstatky z druhé světové války tzv. Flakturmy, betonové věže, na kterých byla umístěna protiletadlová děla k obraně Vídně před leteckými útoky. Dělám kolečko centrem Vídně, ač je sobota je tu hodně lidí a velký provoz.
Rakušáci mají týden před volbami do parlamentu a tak se strany předhánějí ve volební kampani. V zahradách u Hofburgu je hlava na hlavě , snad všechny spolky tam prezentují svou činnost. Je tu nafoukaný sníh a děcka lyžujou, jezdí na ponících, kanoisté předvádějí eskymácké obraty v bazénu z plexiskla, je tu horolezecká stěna a spoustu jiných atrakcí.
Snažím se dostat k dómu sv.Štěpána, ale všude je plno lidí a tak se prodírám davem a zajíždím do Prátru a po mostě přes Dunaj zpět na cyklostezku abych se dostal zpět do své nocležny.
Zpařený chvílí plavu a málem mě přejel chlap na člunu poháněném elektrickým motorem, nebylo ho vůbec slyšet. Vařím večeři, popíjím pivo a čekám až se setmí, abych zalezl do spacáku.
V 9,00 ráno, po snídaní, vyjíždím na cestu k domovu. Silný protivítr mě nutí vydávat hodně sil, ale musím jet, abych chytil v Břeclavi odpolední vlak směr Ostrava. Z posledních sil jsem se v 17,00 hod. doslova doplazil na nádraží, kupuji jízdenky a v nádražní restauraci si dávám knedlovepřozelo a 2 piva. Odstrojuji kolo, balím bagáž a v 18,00 hodin ujíždím k domovu. Doma, v Místku, jsem před půlnoci, trochu se opláchnu a už lezu do postele.
Závěr:
Ujel jsem 300 km, srdce vydrželo, počasí přálo, tak co si víc přát. Dnes už jsem po operaci Achilovy šlachy a netrpělivě čekám až zase budu moci vyrazit na vandr.

Šaman - KČT Lysá hora