Pomezí 3 zemí, den 4, krkolomná cesta domů

A je tu poslední den. Balíme stany, chroupáme sušenky a scházíme po Treffner strasse k Villašskému hlavnímu nádraží. Před nádražím na náměstí s autobusovým nádražím je také obchod jedoho mezinárodního řetězce, tak kupujeme jídlo a pití na poslední cestu do Prahy.

Jelikož je úterý a Einfach Raus ticket platí ve všední dny až od 9 hodin, vyjíždíme prvním spojem v 9.20 do Freisingu. Tuto trasu jsem již popisoval 1 den cestou do Villachu, tak snad jen poznámku, že ve Freisingu vlaky z obou směrů, jak z Korutan, tak ze Štýrska přijedou k jednomu nástupišti v rozmezí 2 minut a po asi 8mi minutovém čekání, zase oba vlaky odjedou zpět každý svým směrem. Po velmi snadném přestupu na vlak směr Mürzugschlag opět usedáme do sedadel klimatizované jednotky Talent. Teď už musíme dávat pozor, protože chceme přestoupit na vlaky směz Linz, a to se děje ve stanici St. Michael asi po 1,5 hodině cesty.

St. Michael je malé nádražíčko, primárně na trati z Grazu do Bischofshofenu a v podstatě s odbočkou na Villach. Pokud by jste tedy chtěli jet z Vídně do Villachu přímo, pravděpodobně tuto stanici minete, a pokud přes ní přeci jen pojedete, budete se vracet úvratí. Ve stanici zastavují i IC vlaky dokonce až do Saarbrückenu v Německu. Máme asi hodinu čas a tak pozorujeme dění ve stanici. Právě má přijet zmíněný IC vlak a pokračovat po trati, po které pak pojedeme také my. Má asi 10 minut zpoždění. Když přijede do stanice, začínají minuty naskakovat. Začínám mít trochu obavy, když vím, že z toho směru má přijet právě náš vlak. IC nakonec asi se 40 minutami odjíždí, zatímco ve mně docela zatrne, když se u příjezdu našeho vlaku objeví nechvalně známý nápis "Cancelled" - zrušeno. Přemýšlím co dál, a proč jsem radši nejel přes Vídeň. Nicméně za chvíli dochází k opravě (a mimochodem, zpoždění zde píší opravdu na minuty, takže není nic nenormálního zpoždění např. 32 minut), a náš vlak s hodinovým zpožděním přijíždí.

Na další cestu směr Selzthal se vydáváme skoro na čas, protože vlak měl právě tu hodinu ve stanici čekat. Vlak jede poměrně rychle opět pěkným údolím, vedle se vine ještě silnice a dálnice, Naleve se zdvýhají Dolní Taury, nalevo Eisenezerské Alpy a pak Ennstalerské Alpy. Asi s 5ti minutovým zpožděním přijíždíme do Selzthalu. Je to v podstatě malá ves a kdyby tu nebyla důležitá železniční křižovatka tratí ze směrů Graz, Bischofshofen, Linz a Amstetten (trať směr Vídeň), tak by tu bylo docela klidné údolíčko. Když vidím kolem tu přírodu a ty Hory, lituji, že nejsem rakouský strojvedoucí.

Po další hodině čekání na přestup, přijíždí 4 vozový vlak City Shuttle z Liezenu a my s ním pokračujeme dále do Linze. Kousek za Selzthalem opuštíme údolí řeky Enns a Bosrucktunnelem projíždíme hradbu pohoří a údolíčkem říčky Teichl a následně i chvíli kolem řeky Steyr sjíždíme do údolí, přes nádraží jako Hinterstoder, Klaus, Spital a. P., Wartberg a.d. Krems. Podle míjených vlaků zjišťujeme, že zde také probíhá převoz automobilů a to jak tahačů, tak aut osobních. Ve stanici Rohr, bývala odbočka do lázní Bad Hall. Zde už je skoro rovina a intenzita vlkového provozu dává tušit, že už jsme blízko velkého města.

Přejíždíme řeku Traun, a přes městečko Traun se dostáváme do Linze. Zdejší hlavní nádraží bylo nedávno rekontruováno a tramvajový provoz byl převeden do podzemí, trochu připomíná stanici metra. V podzemním supermarketu nakupujeme za poslení centy ještě pití a sedáme do vlaku směr Summerau na české hranici. Vlak přejede Dunaj a pak opět stoupá. Kdyby byl čas na průzkum okolí, našlo by se zde mnoho památek na první koněspřežku z Budějovic do Linze, protože zatím co na české straně byl svršk tak bytelný, že se po něm jezdí i v současnosti, na straně rakouzké, kdy se už šetřilo, musely být jednotlivé úseky znovu postaveny, aby mohl být zaveden parní provoz.

Projíždíme městečkem Freistadt a následuje konečná v Summerau...a jedna neradostná zpráva, překoukl jsem se v jízdním řádu. Vlak do Českých Budějovic odjel před 18 minutami. Tolik se neděje, jede ještě jeden ve 20.56 ale horší to bude s přípojem na Prahu v Českých Budějovicích. A bylo, protože vlak na Prahu jede až ráno ve 4 hodiny a po příjezdu vlaku od Prahy mě v 1 hodinu i s desetiletou dcerou vyhodila ochranka z nádraží "na ulici". Je hezké, že se tak starají o bezpečnost na dráze, ale na druhou stranu, alespoň nějakou noční čekárnu pro cestující s jízdenkou by na každém větším nádraží mohli mít.

Takže jsme druhý den ráno o půl sedmé dorazili do Prahy.

Tato cesta je levnou alternativou pro cestující z jihu Rakouska, Einfach Raus Ticket stojí 28 Euro po 2 až 5 osob bez ohledu na věk, jen je lepší pro úsek ze Summerau na české území mít nějakou zlevněnou jízdenku např. SONE+, nebo EURegio Ticket. Jízdenka ze Summerau do Horního Dvořiště stojí totiž 147 Kč. Jinak cesta probíhá příjemně a hlavně při členitosti Rakouska je pořád se na co koukat.