Skalní útvary Hostýnských vrchů

Hostýnské vrchy jsou částí Hostýnsko - Vsetínských vrchů, které jsou podcelkem soustavy Vnějších západních Karpat. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny údolím řeky Bečvy. Na severu a na západě vystupují jako dominantní útvar nad rovinami Hané, též při příjezdu z jižní strany se zdvíhají vysoko nad Fryštáckou brázdou. Členitá vrchovina je složena z flyšových hornin - což jak jistě mnozí nevíte - je rytmické střídání pískovců, slepenců a jílovců. Lesní porosty jsou převážně smrkové, ale ve vrcholových partiích zůstaly zachovány ostrůvky původních bučin - karpatských horských pralesů, které jsou chráněny v mnoha přírodních rezervacích. Odlesňováním se ve středověku - a pak hlavně za éry Valašského osidlování - změnily rozsáhlé plochy i na vrcholcích hor. Les ustoupil velkým loukám a pastvinám a byl rozdroben na řadu menších ploch.

Pohoří je pojmenováno podle památné hory Hostýn, na jejímž vrcholu dodaleka svítí bělostná stavba Poutního chrámu - ( a větrné elektrárny) -a nahoru je dobré spojení autobusovou linkou z nedaleké Bystřice pod Hostýnem. Nejvyšší horou je ale svými 864.7 m Kelčský Javorník nad Podhradní Lhotou.

Krajina "Hostýnek" je velmi malebná a rozmanitá. Nejstarší stopy po lidském osídlení najdeme na Hostýně, jehož vrchol obkružují valy pravěkého hradiště. V horách najdeme i hradní zříceniny, z nichž ta nejzachovalejší je nad obcí Lukov, menší ruiny hradu, který byl stavěn bez "pracovního povolení" a nikdy nebyl dobudován, najdeme na vrchu Obřany. Z ostatních hradů - Šaumburku,Zubříče a Křídla - se zachovaly jen nepatrné zbytky. Stopy po skalním - ale nejspíš jen dřevěném hrádku - najdeme na vrcholu Skalný nad Rusavou. Zámky přístupné veřejnosti nabízí město Holešov, Bystřice p.Hostýnem, Vsetín a Valašské Meziříčí. V těchto městech můžeme obdivovat i měšťanské domy a navštívit Muzea, v Holešově i synagogu a židovský hřbitov. Ve vesnicích - a hlavně pak vysoko nad údolními svahy - najdeme četná zachovalá stavení našich předků.

V horách objeví spoustu přírodních zajímavostí jak cykloturista, tak hlavně "pěší" turista a horolezec, neboť v Hostýnských vrších nalezneme velkou koncentraci skal ! Všechny tyto skalní útvary jsou tvořeny hrubozrnnými pískovci a slepenci a jsou bohužel převážně ukryty v lesním porostu. Nejsou to zrovna skály, které nás ohromí svou výškou - nejvyšší skalní věže najdeme pod hradem Lukov a ty dosahují výše "jen" 30 metrů. Skaliska Hostýnek nás ale zaujmou svou rozmanitostí,bizarností a tvary, způsobené zvětráváním a erozí, které jsou mnohdy tak fantastické, že nad nimi v rozpacích postávají i věhlasní odborníci. Vznik tolika různých geomorfologických zvláštností nejde jen tak uspokojivě vysvětlit...

Než přejdu k popisu jednotlivých lokalit, chtěl bych ještě porovnat mapu KČT (zelenou) a mapu pro cykloturisty z vydav.Shorcart: zatímco ta první, která je určena turistům, většinu skalních utvarů opomíjí a vyskytují se na ní nesrovnalosti, na mapě pro "bikaře" jsou skály zakresleny přesně a téměř všechny ! Což určitě udiví nejen mne, ale i vás : dovedete si představit cykloturistu s kolem na zádech, an šplhá do kopce, aby si prohlédl nějaké skalisko, nebo ho nechal přivázané někde v údolí u stromu ?!?

A nyní "stručná" procházka po jednotlivých lokalitách:

Na jihu "Hostýnek", pod zříceninou hradu Lukova, najdeme již zmiňované mohutné stěny tří skalních věží. Beze skal nejsou ani strmá severní úbočí vrchu, na němž je hrad vystaven, nás ale bude spíše zajímat nedaleký skalní útvar Králky, který je vzdálen jen 300 m od hradu odbočkou z turist.značky. Je též hojně navštěvován horolezci, které nejvíce zajímá spodní - 40m dlouhá a 10 m vysoká - stěna. Nedaleko od rybníka Bezedníku, na vrchu Růžová , najdeme na odlesněném hřbítku menší, ale členitý mrazový srub a otevírá se nám z něj hezký výhled na obec Lukov. Nedaleká Vela svým vrcholem přečnívá okolní lesy a těsně pod svým vrcholem ukrývá zajímavou,přerušovanou skalní hradbu a sličnou, 6 m vysokou skalní věžičku. Na poslední výspě pod Ondřejovskem - 1 km od Rozcestí U Obrázku - bychom našli mohutné a tajemné skalisko Delfín.(Takto jsem si ale pojmenoval skálu já, místní název se mi bohužel nepodařilo zjistit ...)

Městečko Fryšták má své "Čerťáky", což je menší, ale velmi zajímavá skalní hradbička a najdeme ji asi 1.5 km od Horní vsi v lese, na strmém ostrohu nad potokem.

Nedaleko vesnice Přílepy je po modré turist.značce přístupná kóta Hrad. Kuželovitý vrcholek je poset drobnými skalkami a na vrcholu je deprese, která může někomu připomínat kráter sopky, jiný v ní zase vidí maličké hradní nádvoří. Jednu jeho stranu zdobí skalní věžička - tor.

Rekreační obec Rusava, jejíž rozsáhlý katastr vyplňuje dvě údolí, je z jihu chráněna dominantním masívem Ondřejovska. Skalnatý hřeben je výrazným sedlem, kterým prochází turist.značky, rozdělen na dvě části. Západní Ondřejovsko / 631.6m) je 2.5 km dlouhý skalnatý a velice půvabný hřeben a pěšina přes něj se proplétá mezi balvany a stromy horského pralesa anebo nás vede po horní hraně nízkých, ale dlouhých mrazových srubů. Kdybychom od vrcholové kóty zestupovali prudším svahem k severu, dostali bychom se k Zadním skalám. V délce více jak 0.5 km tu po vrstevnici probíhá přerušovaný skalnatý hřeben, jehož největší výchozy dosahují výše až 10 m horolezeckou "Homolí", zatímco stupňovitá krásná "Kaskáda" má 8 m - tyto útvary jsou širší veřejnosti téměř neznámé... Od sedla na Ondřejovsku směrem na východ se dostaneme na hlavní vrchol PP Ondřejovsko ( 633 m), kde nás kromě zbytků horského pralesa zaujmou malebná skaliska mrazových srubů a veliké balvany. Ve vzdálenosti asi 1 km na sever od tohoto vrcholu zasahuje k zelené značce z Okluku do Lukovečka poslední výchoz Předních skal krásnou rozeklanou skalní hradbou, 6 m vysokou. Další skály bychom objevili na hřebeni v lese, kde se přerušovaně táhnou v délce taktéž 0.5 km po celém vrcholku bezejmenného kopce a najdeme tu i bizarní věže, tábořiště a chatu ochránců přírody z Holešova...

Od Rusavy na sever se po modré značce dostaneme pod známý vrchol Skalný ( 708 m), kde se na zalesněném vrcholku nacházejí jedny z nejhezčích skal Hostýnských vrchů. Můžeme tu obdivovat krásně modelované skály Orel, Zub, Žábu a Koně, ale ve vegetačním období toho tolik neuvidíme, nejlepší doba pro návštěvu je od listopadu do předjaří. Málokdo ví, že rozsáhlá oblast se nachází i pod turist.magistrálou z Tesáku na Hostýn. Až po louku nad rusavským vodojemem tu najdeme v délce téměř 1 km četné skalní výchozy a útesy.

Od turist.rozcestí Klapinov nás červená značka přivede do hlubokého sedla a následně 800m dosti strmým stoupáním ku hradu Obřany. Kromě hradní zříceniny jednoho z nejvýše položených moravských hradů nás zaujme výhled z extrémně strmého svahu do údolí Bystřičky a též skalní "bradlo", táhnoucí se po východním hřebeni, kde bychom našli velmi zajímavé skalní útvary.

Cestou z hradu po červené značce do údolí Bystřičky vidíme nalevo strmý ostroh, z jehož vrcholku nám na pozdrav kynou rozeklané skály Kozlůvek.

V centrální části "Hostýnek", poblíž známého rekr.střediska Tesák, najdeme blízko u sebe spoustu skalních zajímavostí. Zejména hora Čerňava ( 844 m) je doslova poseta skalními hradbami, drobnými tory a rozeklanými skalisky. Vrchol je sice přístupný po žluté značce, ale ta je cílevědomě všechny míjí a tak si je budeme muset pohledat sami...

Podvrchol Smrdutá (700 m) nám nabídne pohled na birarní Hlavu a další zajímavá skaliska. Zajímavostí tu je 56 m dlouhá pseudokrasová jeskyně. Pokud se odtud vydáme po zelené do Chvalčova,čeká nás spousta překvapení . Značená cesta obtáčí po vrstevnici celý vrcholek hory a nabízí nám pohled na četné skalní útesy, některé vysoké až 30 m ! Vede nádherným bukovým lesem a též výhled do hlubiny údolí Bystřičky, kudy se vine horská silnice na Tesák, je více než uspokojivý !! Pod posledními skalními útesy se rozprostírá největší balvanitý proud na Valašsku a na jeho spodním konci bychom našli dvě menší, ale velmi robustní šikmé skalní věže. Od nich nás pěšinka svede k nedaleké silnici a loučce pod strmý svah kopce Bludný ( 637 m). ten je poset tmavými a nevábnými rozeklanými skalisky, hezká skála 15 m vysoká se ale nachází na jeho temeni. My tam ale nepolezeme, protože nás spíše zaujme podivný hukot, který z loučky uslyšíme. Když půjdeme po sluchu, uvidíme tu 100 m dlouhou soustavu kaskád a malých vodopádků, jediných v celých Hostýnských vrších.

Po červené značce z Tesáku Do Rajnochovic bychom po 2.5 km přišli na rozcestí pod horou Sochová ( 740.6m). Dobře viditelná pěšina nás kolem mnohých menších skal a balvanů vyvede až na vrchol, kde nalezneme 9 m vysokou skálu, na jejíž vrchol vedou vytesané schůdky.

Sever vrchoviny je na skalní´tvary chudičký. Na Kelčském Javorníku nenajdeme nic, ale na jeho podvrcholku Jehelníku, hned vedle pamětní desky L.Jaroše jsou bizarní rozeklaná Dvojčata.

Na lesnatém hřebeni mezi vesnicí Lázy a Rajnochovicemi se ukrývá tajemné nízké skalisko Čertův kámen.

Po pekelníkovi se kupodivu nejmenuje krásná 8 - metrová skalní věž nad obcí Jarcová, ale podle kulovitého vrcholu a svého kyjovitého tvaru nese název Jarcovská kula.

Skoro 200 m dlouhý mrazový srub se Zbojnickou jeskyní pro změnu nese název z opačného spektra - jmenuje se Křížový vrch ( 670 m), ale z estetického hlediska asi žádného romantika nenadchne. To samé platí i o skalkách a drobných puklinových jeskyních na nedaleké Drastihlavě.

Doslova BOMBOU je ale skupina velice malebných skal na odlesněné stráni poblíž rozcestí pod Kadlůbkem, které se jmenují Hošťálkovské Čerťáky. Paseka ale pomalu zarůstá novou výsadbou už vzrostlých smrčků, takže by jste s návštěvou tohoto překrásného místa neměli dlouho otálet...Tyto skály bývají nesprávně označovány jako Skály pod Tisovým, ale jedná se o mylný název a navíc jsou na mapě KČT zakresleny o 1 km dál na východ.

Na JV Hostýnských vrchů se nad vodami přehradní nádrže Slušovice, která je zdrojem pitné vody, z v prudkém lesního svahu vrchu Pod Bařinami vypíná asi 12 m vysoké skalisko Janůvky.

A jako zlatý hřeb si vás na závěr dovoluju pozvat do maličké rekreační valašské obce Držková. Bude tady dobře postaráno o vaše žaludky, v houbařské sezoně neodejdete ze zdejšídh lesů s prázdnou a v okolí naleznete bezpočet zajímavých skalních zajímavostí.

Přední skály jsou známé širší veřejnosti a hlavně horolezcům, kteří tuto soustavu až 25 m vysokých stěn rádi navštěvují. Turisty spíše zaujmou krásné pohledy na Držkovou a okolí z jejích vrcholků. Zadní skály najdeme ukryty v lese o 1 km dál k severu, poblíž rozsáhlé louky, kudy vede zelená značka. Po prohlídce tohoto zajímavého, 18 m vysokého sk.bloku, po ní můžeme zestoupit do hlubokého údolí Ráztoky a kolem usedlostí následně vystoupat k osadě U Juránků.

Po překročení silničky a vystoupání na nižší hřeben přicházíme k lesnímu rozcestí : lesní cestou vpravo by jste se dostali k dlouhému přerušovanému pásu velice bizarních meších skal a balvanů, kde jeden útvar vypadá při čelním pohledu jako veliká hlava nebo skalní viklan a který nese jméno Kulíšek. Cesta od rozcestí vlevo ( po zelené) nás přivede na vrcholek s hezkým torem a při pohledu vpravo nás čeká překvapení v podobě miniaturního skalního městečka.Najdeme tu ve skalních stěnách opravdu prazvláštní tvary a na vrcholu nejvyššího - 6m vysokého skaliska - i pěknou skalní mísu, plnou dešťové vody.

Po návratu do Držkové mám pro vás ještě jeden tip: modrá značka vás přes velikou louku s hezkými výhledy a přes les vyvede na hřeben Sýkornice ( 584 m). Když odbočíme po cestě vpravo, dostaneme se na konec louky s tábořištěm a po pěšině po pár desítkách metrů lesem na skalnatý hřebínek, kde nás přivítá první překrásné skalisko Vrzavých skal. Asi po 50 m dál přicházíme k horní hraně asi 10 m vysokého mrazového srubu a tato hlavní stěna zdejších skal - i když nikterak dlouhá - oplývá mnoha pozoruhodnými geomorfologickými jevy. Najdeme tu pseudoškrapy i rozličné dutiny typu tafoni atd. a posedět a vydechnout si můžeme na kládách velkého tramského tábořiště pod ohromným převisem. Za zády na nás budou pomrkávat siluety namalovaných koní na skalním úpatí... Pásmo skal přerušovaně pokračuje v délce asi 500 m dál k západu, ale i když jsou některé skalní útesy docela vysoké, už nás ničím neohromí a navíc bychom k nim museli slézat po čím dál strmějším svahu...

Při návratu zpět na rozcestí si vám za krásného počasí dovolím doporučit pokračovat po značce dál přes les a vrcholovou louku až k výraznému travnatému hrbolu Na Kopné. Otevře se vám odtud překrásný kruhový výhled na celé pásmo Vizovických vrchů a části "Hostýnek a já se s vámi tímto pohledem, milí skalní tuláci, loučím...

P.S. Podrobnější popisy jednotlivých skalních lokalit postupně v turistických cílech...