Směřujeme na severovýchod republiky – 18. den – CHKO Jeseník - cca 9 km dlouhý okruh po části NS Pasák a Pod ptačí planinou: Branná–Mariánský pramen–skály Pasák–Přední Aloizov–Aloizovské louky–Banjaluka–Branná - Ostružná-pivovar Cestář

V noci bylo nezvyklé horko, ochladilo se jen nepatrně, takže peřina dnes byla zbytečná. Kupodivu už ani nepršelo. Ráno mezi mraky vylézalo sluníčko.

Ráno jsme se jen přesunuli do kabiny a přejíždíme na parkoviště pod sjezdovkou, které jsme si již včera vybrali. Tady jsme v poklidu udělali ranní hygienu a posnídali. Pak jsme se vrátili zpátky do centra, abychom vyrazili na výlet. Začínáme však ve zdejší cukrárně. Včera nám trubičky tak chutnaly, že jsme si ji koupili jako startovné.

Dnešní naše trasa je na severozápadním okraji CHKO Jeseníky. Chceme dnes projít větší část naučné stezky Pasák (její další část si ponecháváme na zítra, kdy se na ni dostaneme z druhé strany ) a část naučné stezky Pod ptačí planinou. Ta první měří celkem 12,5 km a je na ní 14 zastavení, kde je možno dočíst se informace o zdejším přírodním bohatství, historii obhospodařování tohoto kraje, o kulturních a technických památkách včetně pohraničního opevnění z doby před 2. světovou válkou. Trasa vede přes louky, lesem, okolo skal i lesní asfaltkou. Ta druhá měří celkem 4 km a je na ní 5 zastavení – vede podle říčky Branná i podél skalních stěn s výhledem do hluboké rokle.

Město opouštíme úzkou uličkou v jižní části náměstí. Jdeme po zelené – jdeme z kopce a současně chvíli i po obou naučných stezkách. První zastávku děláme u zázračného Mariánského pramene. Kdysi tady stával farní dřevěný kostelík se sochou Panny Marie Utěšovatelky. Scházeli se zde poutníci, kteří věřili v zázračné vyslyšení svých modliteb. Kostelík byl ještě nahrazen zděným kostelem, ale když r. 1789 byl zrušen jako nadbytečný, byl odsvěcen a zbořen. Jen ten údajně léčivý pramen zde zbyl. Prý má stálou teplotu 8,7 °C.

Pod skalní stěnou scházíme k říčce Branná, kterou přecházíme. Tady na rozcestí Branná – Mariánský pramen naučná stezka Pod ptačí planinou odbočuje vlevo podle říčky. My pokračujeme dál po zelené a NS Pasák vpravo. Směřujeme k hlavní silnici. Té se naštěstí jen dotkneme a stáčíme se vlevo k trati. Železniční zastávka Branná je jen nedaleko, ale nezacházíme k ní. Možná ji uvidíme shora. Tady vlastně NS Pasák začíná. Je zde mapka stezky i krátké povídání.

Tady začíná první dobrodružství. Cesta vede úzkým tunýlkem pod tratí, kde má své koryto také nedaleko pramenící potůček. Možná že po včerejších lijácích je v něm nadměrné množství vody, která stéká po betonových schodech tak, že nás rozstřikující voda docela pěkně osprchovala.

Stoupáme vzhůru, vpravo se otevírají daleké výhledy, vidíme dokonce rozhlednu Na Štvanici, ale také pěkné černé mraky. Uvidíme, co nám přinesou. Stoupáme až k přírodní památce Pasák, podle které má NS svůj název. Je to jeden z nejrozsáhlejších skalních útvarů v Jeseníkách. Jsou tu mohutné skály až 10 metrů vysoké i jednotlivé skalky s erozními pruhy,

které vznikly agresivním působením vody, sněhu a ledu na vápenité části horniny. Skály připomínají kovadlinu (jejich horní část je širší) a pastevce, jsou tu skalní plotny i skalní okno vysoké 3,5 m, široké 2 m a dlouhé 5 m. Netušili jsme, že budou tak zajímavé. Jen se špatně fotí. Naučná stezka nás vede až na jejich vrchol.

Když jsme si mysleli, že už dál stoupat nebudeme, spletli jsme se. Stále ještě musíme vzhůru. Krátkou zastávku děláme o chvíli později na vyhlídce, odkud vidíme rozhlednu na Suchém vrchu, nedostavěnou Dalimilovu rozhlednu a Králický Sněžník. Je tu nádherná krajina. Když se nemůžeme kochat dalekými výhledy, pozorujeme další, již menší skaliska.

Přicházíme na náš dnešní nejvyšší bod – na rozcestí Přední Alojzov – vyhlídka (839 m). Pod námi je jako na dlani město Branná – vidíme kostel i zámek a samozřejmě další a další kopečky od Suchého vrchu až po Králický Sněžník. Dokonce je tady umístěna i panoramatická tabule.

Konečně klesáme. Nepříliš pohodlnou cestičkou procházíme okolo pastvin k rozcestí Alojzovské louky, kde bývala osada. Dnes zde někde mají být pozůstatky lesní železnice, ale nějak jsme je nenašli. Zelená značka odbočuje vpravo, naše NS vlevo. Cest je tady víc, je nutno pečlivě sledovat značení.

Čeká nás poměrně prudké klesání – cesta vede lesem téměř až na rozcestí Banjaluka – hájovna. Až do 2. světové války tady bylo překladové nádraží pro zde vytěžené dřevo. Naložené vlaky sem sjížděly samospádem po trati s rozchodem 700 mm. Toto unikátní dílo lesních drah po r. 1937 zaniklo. Toto místo takhle pojmenovali lesní dělníci, kteří sem přijeli ze srbského města Banja Luky.

Tady NS pokračuje rovně. Jenže my plánujeme, že se na toto místo dostaneme po žluté zítra, proto na rozcestí odbočujeme po žluté vlevo. Jdeme jen kousek – na rozcestí Banjaluka – viadukt. Tady máme možnost volby, kterou část NS Pod ptačí planinou si chceme projít. Ta pohodlnější vede po lesní silničce rovně po žluté turistické trase mezi tratí a říčkou Branná k nám známému rozcestí Branná – Mariánský pramen, odkud se musí vystoupat do města. My samozřejmě volíme tu druhou – náročnější část, která odbočuje po zelené přes říčku Branná a stoupá lesem ke skalám. To je ten důvod, proč jsem tuto cestu zvolila. Otovi nezbývá nic jiného, než se podřídit. Ví, že námitky by byly zbytečné. Cesta vede mezi skalisky, do kopce, občas z kopce. Skály jsou však nádherné, ty nejhezčí bohužel nefotogenické. Místy jsem měla pocit, jako když procházíme malým skalním městem. Jeden skalní hřeben následuje další. Dříve tato oblast nebyla zalesněná, jsou zde vidět staré lezecké cesty. Na jedné ze skal dokonce stával altán.

Na hlavní silnici se dostáváme u hřbitova, ale to už kousek pod námi vidíme věž kostela. Vracíme se moc spokojení. Viděli jsme zase zajímavý kus naší krásné vlasti. Navíc opět máme další houby na sušení. Sice jsem už vydala zákaz, ale nakonec jsme ho porušili oba. Ty nádherné houby přímo u cesty tam nešlo nechat.

V cíli jsem neodolala a zakoupila každému jednu trubičku jako nedělní moučník. To je taková dobrota, že jsem neodolala. Sjeli jsme na ranní stanoviště - na parkoviště pod sjezdovku, kde jsme si uvařili opožděný oběd. Houbová omáčka ze včera podušených hub byla hotova za chvíli. S knedlíkem to byl výborný oběd. Dnešní houby krájíme na sušení.

Přesouváme se do Ostružné, kde od r. 2016 své pivo vaří pivovar Cestář ve skutečně vkusně upravené dříve zchátralé vesnické usedlosti. Na místě však zjišťujeme, že je to malý rodinný pivovar, který má otevřeno jen v pátek a v sobotu od 15 do 22 hodin. Dnes je tedy zavřeno. Dále zjišťujeme, že včera tady měl koncert jazzman Laco Déczi, vl. jménem Ladislav Déči. To kdybychom věděli, určitě bychom sem zajeli už včera. Na něj v Plzni chodíme, když se tam objeví. Je to Slovák, který r. 1962 odešel do Prahy. R. 1985 emigroval a nyní žije v Americe. Přesto sem často se svojí kapelou přijede.

Uvnitř – na prosklené terase je nějaká malá sešlost, asi se loučí s Lacem, venku má ještě auto. Dveře jsou otevřené. Dlouho váhám, zda tam mám nakouknout a poptat se na petku. Když už si mne všichni všimli a koukali, co tu nacvičuji, tak jsem se odhodlala a vešla. To mi už šel majitel naproti. Za chvilku už mi jednu petku donesli, že už piva moc nemají, ale jednu že nám prodají. To bylo Otovo štěstí. Dnes večer by neměl co pít nebo by se musel spokojit s nějakým zde běžně nabízeným pivem, převážně Holbou.

Teď už jen najít místo na přespání. Zpátky do Branné nechceme. Za Ostružnou odbočujeme vpravo do Petříkovic, kde je u silnice označené parkoviště Petříkov - okraj. Je to tady super. Není to u hotelu, je na rovině. Jen ještě popojíždíme do Petříkovic. Ota zde v době dávno minulé oslavil 2x Silvestr, chce se tam podívat, zda ještě něco pozná. Moc toho nebylo, ale domek, kde tehdy slavili asi poznal.

Vracíme se na parkoviště, večeříme a sbíráme síly na zítřejší výlet. Venku je docela zima, zvlášť ve srovnání se včerejškem, navíc jsme u potoka. K vodě se však nikde dostat nedá. Zase musíme použít vlastní vodu. Jdeme spát brzy, ráno nechceme spát dlouho, ale já nějak nemohu usnout. A to jsme se tak krásně prošli.

Směřujeme na severovýchod republiky – 18. den – CHKO Jeseník - cca 9 km dlouhý okruh po části NS Pasák a Pod ptačí planinou: Branná–Mariánský pramen–skály Pasák–Přední Aloizov–Aloizovské louky–Banjaluka–Branná - Ostružná-pivovar Cestář na mapě