Turistika v okolí Zvolena (I) - Na Pustý hrad pěšky i na kole

Prvořadým turistickým cílem v blízkém okolí Zvolena je starý Zvolenský Hrad, známy pod názvem Pustý. I když toto pojmenovaní již není celkem pravdivé, pro Zvolenčany je to stále jejich Pusťák, na který jsou patřičně pyšní.

Na Pustém hradě bývá nejrušnější v první zářijovou sobotu, když se koná tradiční výstup. Původně ryzí turistická akce se změnila na masovou, která přiláká tisícky zájemců. A i když se to některým skalním příliš nelíbí, cesta na Pustý hrad - především v předvolebním čase - láká i mnohé politiky, slovenského prezidenta nevynímajíc. Někteří turisté to berou jako nutné zlo. Ale jsou to konec-konců taky naši občané, nemůžeme jich jen tak vyhazovat z turistického kolektivu. A možno taká vzácná návštěva přinese nějaké eura na další výzkum a obnovu staroslavného hradu.

Kdo navštívil Zvolenský Pustý hrad před takovými dvaceti lety a dnes se sem vrátí, tak je příjemně překvapen. Systematický archeologický výzkum, který se začal v roku 1991 s finanční podporou města Zvolen a pod vedením PhDr. Václava Hanuliaka, odkryl areál o rozloze 7,6 ha (4,8 ha horní hrad, 1,2 dolní hrad a 1,6 ha střední, spojovací část), čím se tento hrad stal nejrozsáhlejší středověkou slovenskou pevností, ba domácí lokálpatrioticky rádi říkají, že v tomto směru nemá konkurenci na celém starém kontinentu. Loni 23. dubna bohužel Vašek Hanuliak podlehl těžkému onemocnění a nemohl pokračovat v započatém díle. Nejednou mi říkal, že je tady práce na celé století. Naštěstí, vychoval výborné následníky, jako je mladý archeolog Ján Beljak, který pokračuje ve výzkumech. Potěšitelný je i ten fakt, že ruka v ruce s archeologickým výzkumem jde i rekonstrukce hradních zdí, takže návštěvníci si dnes už mohou udělat dokonalý obraz o tom, jak to tady vypadalo před mnohými staletími.

Kousek z historie hradu

Chotár Zvolena byl osídlen už v době kamenné. I na úpatí Pustého hradu, na místě zvaném Pod Dráhami, kde dnes stojí prázdné budovy bývalého masokombinátu, našel místní badatel Gustáv Lehocký artefakty z neolitu a eneolitu. Rušno zde bylo zejména v mladší době bronzové (1 300 - 700 před n. l.), když bylo na hradním kopci lužické hradisko a dolu, u Hronu, několik osad, po kterých zůstalo nejen pohřebiště, ale i bronzové poklady - depoty bronzových předmětů. První z nich objevili na Pustém hradě za dramatických okolností při kopání zákopů na podzim 1944. Mnohé z těchto „partizánských“ nálezů skončili v neznámých rukách, ale část se podařilo zachránit a můžeme jich vidět spolu s dalšími památkami v historických expozicích Lesnického a dřevařského muzea (bývalé Vlastivědné muzeum) na přízemí Zvolenského zámku.

Další bronzové poklady objevili pod Pustým hradem na Haputke, kde se dostali na povrch také artefakty, které říkají o kontinuálním osídlení i v dalších dobách: halštatské a laténské a nechybějí ani památky na pobyt germánských Kvádů a keramika terra sigillata říkající o kontaktech s Římskou říši. Naši slovanští předkové teda v 6. stol. nepřišli do pusté KRAJINY. Jejich centrem se stalo hradiště Hrádok (Priekopa) nad Môťovou (dnes je už součástí města Zvolen). Asi v 11. stol. přebral správní funkci Zvolenský (Pustý) hrad. Stal se sídlem královského komitátu, který zasahoval od doliny Hrona až na Liptov, Oravu a Turiec, po polskou hranici. Podle Anonyma, po jméně neznámého kronikáře krále Belu III. (vládl v letech 1172 - 96), hrad dal postavit kníže Borš, který pronikal do doliny Hrona ze svého sídla Tekov. Pověst říká, že se tak stalo na místě, kde Borš skolil statného jelena. Na Zvolenský Hrad, který byl také strážcem významné cesty Via magna od Dunaje středem Slovenska do Polska, rádi přijížděli uherští králové, především aby se svými hosty lovili v rozsáhlém Zvolenském lese jeleny, medvědi i jinou divou zvěř.

Ani zdi Zvolenského Hradu neodolali nájezdu tatarských (mongolských) hord v roku 1241. Na hradě se prý zastavil i král Belo IV. na svém útěku po prohrané bitvě na řece Slané. Z vděčnosti za pomoc přispěl po odchodě útočníků k rychlé obnově hradu a na konci roku 1243 obnovil Zvolenu městské privilegia, protože původní listiny zmizeli v ohni bojů.

Nejstarší částí hradu je obytní věž na temenu kopce. Její odkryté základy o rozměrech 10,8 x 11,7 m naznačují, že to byla vskutku impozantní, snad až osmipodlažní stavba. Největší stavebný rozmach se však pojí s legendárním županem, magistrem, rytířem Dončem na začátku 14. stol. Donč byl na svou dobu chytrý člověk, který se nejprve přidal na stranu oligarchu Matouše Čáka Trenčianského, no později přijal za své myšlenky nového krále Karola I. Roberta z Anjou, podporoval jeho reformy a vynikl i v diplomatických službách. Podle tohoto nejznámějšího zvolenského župana nazvali archeologové část horního hradu pracovně Dončovým hradem. Karlův syn Ludvík I. Velký však přikázal postavit na okraji Zvolena nový, pohodlnější a honosnější zámek po vzoru italských městských kastelů a do něho se přestěhovalo i sídlo župy. Starý hrad si zachoval už jenom vojenský význam. Své žoldnéře na něm umístnil i Jan Jiskra z Brandýse, který v polovině 15. stol. hájil zájmy nezletilého krále Ladislava Pohrobka. Právě Zvolen si Jiskra vybral za své sídlo. Při útoku jeho rivala Jána Huňadyho starý hrad vyhořel.

Zvolen sehrál významnou úlohu i v čase tureckého nebezpečí v 16. a 17. stol. Byl centrem obrany středoslovenského prostoru s důležitými banskými středisky, které Osmany lákali. Jak nám dokládá Willenbergova kresba z roku 1599, v té době byla na hradním kopci strážní věž - vartovka, součást systému signalizačních zařízení, které si vzájemně oznamovali pohyb Turků ohněm a kouřem.

Po skončení protitureckých bojů hrad se stal vskutku pustým a byl jenom zdrojem stavebního kamene. Hradní zdi zarostli plevelem, křovím i statnými stromy. Tajemství hradu se pokusil poodhalit v letech 1886 - 89 archeolog Jozef Könyöki. Avšak ke skutečnému oživení došlo - jak jsem již napsal - až po roce 1991.

Nauční stezka

Obšírnější informace o Pustém hradě můžete najít na stránce města Zvolen (www.zvolen.sk) anebo na www.pustyhrad.eu, kterou spravuji pustohradní rytíři - členové sdružení Příznivci Pustého hradu. A dřivě, než se vybereme na vycházku na hradní vrch, můžeme se zastavit v místní informační kanceláří v centru města na Nám. SNP.

Na náměstí začíná i modro značený turistický chodník. Projdeme vedle zámku a mostem ponad železniční trať a řeku Slatinu po cestě k zimnímu stadionu. Modrá značka stoupá do sedla pod Veľkým vrchem a obloukem na Pustý hrad, my pokračujeme k stadionu, za kterým je opuštěná lesovna Haputka. (Jsou plány na její přebudovaní na informační středisko). Tady se začíná nauční stezka, která stoupá na hrad společně s modrými značkami (ty sem přicházejí od hlavní zvolenské železniční stanice). Informační panely nám říkají nejen o historii hradu, ale i o přírodních danostech hradního vrchu, jenž se má stát rekreačním lesoparkem.

Na hradě stojí chatka, která slouží především archeologickému výzkumu. Vybudovali ji Příznivci Pustého hradu za pomoci města Zvolen a sponzorů a o letních víkendech zde dostaneme i drobné občerstvení a suvenýry. Po odlesnění turisté kritizovali nedostatek možností skrýt se před pálícími slunečnými paprsky anebo při dešti. Tento problém vyřešilo město postavením kryté terasy. Z hradu se dnes otevírá skvělá panoráma údolí Hrona a okolních horstvech: Javoria, Poľany, Nízkých Tater, Velké Fatry, Kremnických a Štiavnických vrchů.

Z hradu seběhneme do sedla a po značkách naučné stezky na břeh Hrona. Zde se můžeme osvěžit minerální vodou Červeného medokýše a proti toku Hrona a Slatiny se vrátíme do města.

Na tuto pěší vycházku potřebujeme asi 3 ½ hodiny.

Na Pustý hrad na kole

Loni vybudovali, resp. přebudovali, zpevnili lesné cesty, dík čemu se na Pustý hrad pohodlněji dostanou i cykloturisté. Pravda, nemůžou jet od Haputky na hrad (ani opačně) po nauční stezce, ale po nové cestě, která vede od Haputky do sedla pod Pustým hradem. Z něho je nová cesta na horní i na dolní hrad. Na kole je sjízdná i cesta z hradu k Červenému medokýšu.