Údolí Lepena

Údolí Lepena

Kde ho najdeme? Ve Slovinsku, kousek za hranicemi s Rakouskem. Jméno získalo podle jím protékající říčky Lepenjica stékající s Krnských hor, na jejichž vrcholky poskytuje velmi pěkné výhledy. Při svém toku Lepenjica tvoří tůně a vodopády, kde se lze osvěžit jak koupelí ve studené vodě, tak pohledy na krásy peřejí a to hezky ze stínu okolní husté vegetace.

Než se však člověk vydá na nenáročnou túru, musí dojet k řece Soča, vesnička Soča a v ní je kemp jménem Soča. Zjišťujeme, že je velmi prostorný, nepřeplněný, upravený, čistý s možnostmi nalézt místo ve stínu. Personál milý a vstřícný. Cenu si již velmi nepamatuji, ale za auto, malý stan a 2 osoby to bylo mezi 10 až 14 Euro za noc. Kemp je velmi hezky umístěn v údolí mezi skalními velikány, takže máte trvale hezký výhled na hory, zato však je údolí poměrně brzo ve stínu, což může někomu vadit.

Na túru jdeme z kopečka pěšinou ze zadní části kempu k řece Soča, pak přes lávku a na druhém břehu se dáváme po lokální silnici vpravo podél toku řeky. Na svahu po levé straně silnice se na nás červenají divoké bramboříky, ale jsou tu i jiné květiny, které však neznáme. Silnice vede kolem dalšího kempu. Vypadá, že bude cenově přístupnější, ale je méně zastíněn vegetací. Myslím, že by se nám moc nelíbilo mít stan celý den na slunci. Řeka Soča se po chvíli začíná stáčet více Doprava a my pokračujeme stále podél břehu mírně stoupající silničkou a téměř jsme si nevšimli, že míjíme místo, kde se do SOči vlévá říčka Lepenjica a že již kráčíme po jejich březích. Jak přibývá hodin, slunce stále více pálí. Opouštíme silničku s výhledy na okolní vrcholky Krnských hor a scházíme úzkým chodníčkem mezi hustý pobřežní porost. Pokračujeme turistickou stezkou stále proti proudu říčky. Výhledy do krajiny jsme vyměnili za chládek pod korunami stromů či keřů a za pohledy na kouzlení vody v rozeklaném korytě, kde se střídají tišší tůně s krásně modrou vodou s hučícími peřejemi a vodopády. Postupujeme stále za mírného stoupání, občas zastavujeme k prohlídce místa či k odpočinku a občerstvení.

Kolegyně si trochu zvrtnula nohu a pobolívá to. Po dohodě se pomalu vracíme zpět. Při první příležitosti opouštíme turistickou pěšinku a vracíme se na silničku. Je již odpoledne, fouká poměrně dost vítr a tak je to horko snesitelnější. Cesta zpět se nám zdá nějak delší až si říkáme, že tak daleko jsme snad ani nemohli dojít. Ale je to tak. Došli. Jsme zpět u lávky přes SOču a za ní stoupá cesta do kempu. Jsme upocení a tak se ještě necháme zlákat osvěžením ve vodách řeky. Lezu do vody i v tričku, protože je stejně celé mokré. Tak teď už chápu, proč mají všichni vodáci neoprén. Voda má asi 8 až 10°C. To mi však nemůže zabránit v koupeli. Lehám si do proudu na břicho a potápím hlavu. No to je hrůza. Vyskakuji na nohy. Pookřávám. Ježíši, to je něco. Znovu se několikrát nořím pod hladinu. Ha. Připadám si jako znovuzrozený. Lákám kolegyni ke koupeli, ale odvažuje se zchladit si pouze pobolívající kotník.

Tak dobře. Sbíráme věci a pokračujeme ke stanu. Už se těším na tábornický guláš. Velmi se nám tu líbí a slibujeme si, že se sem v budoucnu ještě vrátíme.Velmi pěkných túr je v okolí ještě mnoho. Jsme přece v Julských Alpách.