Vihorlat - Mořské oko

Vihorlat – Mořské oko

Pokud se nespokojíte s pouhou prohlídkou Mořského oka, které lze poměrně snadno dosáhnou po silničce od jihu z Remetských Hamrů, zvolte nástup od západů z vesnice Zemplínské Hamry. Lze se sem dostat ráno autobusem ze Sniny nebo vlastním autem. To můžete bezpečně zanechat na parkovišti vedle kostela, nebo u přilehlé restaurace. Tak jsme učinili i my, popili s domorodci startovní pivo a kolem kamenolomu vyrazili na cestu. Všude kolem byly výstražné cedule, že jde o vojenskou oblast, přesto ale přes ni vede legální žlutá značka na sedlo Tri table. Na starších mapách ještě není. V sedle Tri table jsme se napojili na hřeben, který vede po poměrně Ostré hraně až na Jedlinku. Odtud doporučujeme sestup k Malému mořskému oko, které se vám určitě zalíbí. A k velkému Mořskému oku to už pak je jenom kousek. Budete překvapeni jeho velikostí a nádherně průzračnou vodou. Všude kolem hluboké lesy, trochu to vypadá jako v Kanadě. Opět jsme šli celou cestu sami, zde se ale objevuje více lidí z jižní strany po již zmíněné silničce. Tak se tu dobře uživí bufet a penzion. Pokračovali jsme opět do sedla Tri table, tentokrát po modré značce a potom dál na Sninskou skálu. Ta má dva vrcholy a oba stojí za to. Z toho jižnějšího je ještě jednou neskutečně krásný pohled do kráteru Mořského oka a nekonečné lesy v okolí, se severnějšího vrcholu se vám otevře pohled na Sninu a široké daleké okolí. Po modré značce se potom dá dojít zpět do Zemplínských Hamrů.

Pohoří Vihorlat určitě stojí za to navštívit, my jsme na něj měli jen jeden den, ale dá se tu chodit určitě mnohem déle. Od 1.7.2012 začal na Slovensku platit nový zákon o vstupu do vojenského prostoru Vihorlat bez dříve nutné povolenky. I tak by se mělo ale chodit pouze po turistických cestách, a těch je bohužel málo.

Přesný plán trasy je v přiloženém souboru (server Hiking.cz)

Foto Olga