Výšlap k rozhledně na Jedlové hoře z hradu Tolštejna
Výšlap z hradu Tolštejna k rozhledně na Jedlové hoře.
Po zdolání hradu Tolštejna jsme se vydali k rozhledně na Jedlové hoře.Ráno,když jsme vystoupili z vlaku v Jedlové na nádraží,tak poprchávalo a tak jsem se obávala,jaký bude den.V dešti mě zrovna chodit venku nebaví, není to ono,jako když je jasno a taky snímky nestojí za nic.Ale pak pršet přestalo a než jsme došli na hrad Tolštejn sem tam vysvitlo i sluníčko, i když se honily mraky nad námi.Bylo zkrátka čím dál líp a líp.A nakonec se tak vyčasilo,že jsem si svlékla i svetr,jak mě bylo horko,ale to už jsme měli zdolanou rozhlednu.
A tak jsme vyšlápli z hradu Tolštejna napřed do mírného kopce, který jak jsme se blížili čím dál víc k rozhledně byl prudší a prudší.Jak taky ne,rozhledna přece nestojí v rovině,ale na kopci,aby bylo pěkně vidět do okolí.Cestou jsem očima šmírovala,zda neuvidím nějakou tu houbu,ale nic.Až Vláďa našel krásného kozáka,kterého pak nechal nahoře na Jedlové v restauraci,protože než by ho donesl domů,tak by měl z něj fašírku.Ale to byla taky jediná jedlá houba,kterou jsme viděli,mimo pár prašivek.Zkrátka se udělala na houby už zima.
Stoupali jsme výš a výš,výhledy byly překrásné! Byla jsem nesmírně okouzlena, protože jsem tudy šla naposledy tak před 10 lety a na tenhle výlet jsem se moc těšila.Viditelnost byla úžasná, v dáli se zobrazoval Ještěd,svojí stříbrnou konstrukcí svítil do dálky, z jiné strany zas byl vidět protáhlý kopec Velkého Sedla,u Nového Boru se tyčil kopec Klíč a spousta jiných různých kopců a kopečků vlnily krajinu. Zkrátka máme u nás v naší zemi překrásně!Ne nadarmo se zpívá v jedné naší české písni: „Čechy krásné, Čechy mé ……… ………………., ke které napsal text Václav Jaromír Picek.
A tak jsme pokračovali stále výš a výš, lhala bych,že jsem chvílemi neodpočívala,musela jsem,byl to kopec pruďas!
Ale taky mu byl jednou konec a najednou se před námi zjevila rozhledna!
Vrch Jedlová je 774 m.n.m.Sama rozhledna byla postavena na konci 19.století, otevřena byla r.1891.Je 23 m vysoká.Po 2.světové válce začala chátrat.V r.1993 ji zachránil podnikatel Josef Krejčí,který ji zrenovoval a taktéž přilehlé trosky restaurace,kde se dá dobře najíst a koupit různé suvenýry a taktéž je tu nabídka pokojů na přespání.
My jsme se pokoukali,koupili suvenýry,nasvačili se a vydali se nahoru po schodech na vrchol k cimbuří rozhledny,abychom ještě lépe zhlédli ty krásy okolo nás!Bylo se věru na co dívat.V nedalekém Polsku byly vidět jejich elektrárny,které sice oku nelahodí, ale jak jsem již výše popsala, znovu jsme viděli ty naše krásné známé vrcholy.I v Německu se zobrazovaly v dálce stolové hory,viditelnost nádherná,zkrátka všude okolo…potěšení pro oko - ráj to na pohled!!!
A náš výlet se chýlil ke konci.Z Jedlové hory jsme sešli na Křížový vrch v Jiřetíně pod Jedlovou a autobusem domů.Byl to nádherný den!