Výstup na Vorder Grauspitz 2599m.n.m.
Nejvyšší hora Lichtenštejnska se nachází na hranici se Švýcarskem, odkud je také vhodná přístupová cesta. My jsme pro přiblížení se vrcholu, využili kabinovou lanovku z obce Malans. Avšak pozor na lanvovku se rezervují místa jak směrem nahoru, tak směrem dolů, protože má pouze kapacitu 8 lidí/30min. Měli jsme štěstí, že hned druhý ranní spoj, byl ještě volný (lanovka začíná jezdit od 8 hodin). Lanovka nás vyvezla do výšky 1.800 m.n.m. a ušetřila nám nejen čas, ale i cca 1.200 výškových metrů a 7 kilometrů délkových vedoucích převážně v lese. Od lanovky jsme se vydali směrem k chatě Mittelsäss a odtud už stoupali cestou zvanou Alpweg, která je sjízdná i pro vozidla, neboť slouží k obsluze místních salaší. Cestou jsme potkali i stádo pasoucích se divokých koní. Nad jednou ze salaší s názvem Bad jsme odobčili na luční pěšinu vedoucí přes kravské pastviny. Díky této cestě jsme neztratili tolik výškových metrů, jako kdybychom šli dále po šotolinové cestě a napojili se na stezku vedoucí k salaši Alp ljes. Prošli jsme okolo jezera Untere See a drželi se na místy méně a místy více vyšlapané pěšině, která nás svedla na obslužnou cestu vedoucí ke výše zmiňované salaši. Cestou k ní jsme prošli i tunelem ve skále dlouhým cca 250 metrů. U salaše, kde se pasou ovce, už značená stezka končí a je třeba se zorientovat v rozlehlém údolí, což se nám napoprvé nepodařilo a omylem jsme vystoupali na jihozápadní hřeben. Výstup to byl poměrně náročný, vedl po uvolněných kamenech a travnatých plochách. Po výstupu na něj jsme si uvědomili svou chybu a měli za to, že se po hřebeni dostaneme do správného místa. Avšak ve ¾ hřebene jsme narazili na exponované místo, které jsme se nakonec neodhodlali překonat a vrátili se do původního místa a odtud komplikovaně sestupovali zpět do údolí, abychom ztracené metry zase namáhavě získávali zpět při návratu do správného směru. Na cestě k Vorder Grauspitz však stojí jeho bratr Hinter Grauspitz s výškou 2.574 m.n.m. a jsou dvě možnosti jak se s ním popasovat. První možnost je jít přes jeho vrchol a sestoupat hřebenem do sedla mezi oběma vrcholy. Sestup však vede exponovaným hřebenem. Druhá možnost je traverzovat jeho úbočím do totožného místa. Avšak jakákoliv cesta zde chybí, jako záchytné body fungují převislé kameny a pod nohama máte nestabilní travní podklad a pod vámi nekonečný sráz. Ani jedna z cest není vhodná pro nezkušené turisty mající problém s pohybem v exponovaných místech. Ze sedla se pak již stoupá na samotný vrchol, opět po hřebeni s místy více a místy méně složitějšími úseky. Na samotném vrcholu Vorder Grauspitz 2599 m.n.m. je pak vrcholová kniha, která je za dlouhá léta od jejího založení, stále popsána pouze ze ¾. Důvodem je opravdu nesnadný přístup z Hinter Grauspitz a většina turistů se tak spokojí s pokořením menšího bratra. Na vrcholu na vás čekají pěkné rozhledy široko daleko po okolních vrcholech. Výstup nám zabral (i díky bloudění 1a ¼ hodiny, 2,5km), celkem 5 hodin a nastoupali jsme cca 1.550 výškových metrů na 13,5 kilometrech délky.
Pro sestup jsme zvolili druhé jihozapadnější údolí, než ze kterého jsme přišli a které vede k jezeru Mittlerer See. Na cestě k němu je potřeba překonat místo, kudy v deštivých obdobích teče vodopád. Je tedy potřeba zdatnějších dovedeností při slézání kamenných bloků. Od jezera, v jehož okolí se pase větší stádo zvědavých krav, vede stezka zpět k jezeru Unterer See, které jsme míjeli ráno. Zbývající cesta zpět k lanovce je již totožná s ranním výstupem.
Celkově jsme tedy na treku strávili 7:18:07 hodin, nachodili 21,6km a nastoupali 1.740 výškových metrů.
Mapový záznam naleznete zde:
https://www.sports-tracker.com/workout/gazzigazza/5b8ffdb4b99d96479e2dc2db
Virtuální záznam naleznete zde: https://www.relive.CC/view/1821415799
Kompletní fotogalerii je zde: http://gazzi.rajce.net/Vorder_Grauspitz_2018,_Lichtenstejnsko