Lichtenštejnsko - trochu malá, ale velice zajímavá země

Turistické cíle • Ostatní • Ostatní

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (17 fotografií)

Lichtenštejnsko je malá, ale zajímavá země. Její západní hranici tvoří významná evropská řeka Rýn, jejíž koryto je zde široké okolo 90 metrů. Údolí Rýnu se nachází přibližně v nadmořské výšce okolo 450 metrů a směrem na sever k Bodamskému jezeru se postupně rozšiřuje. Leží v něm pouze přibližně třetina rozlohy Lichtenštejnského knížectví. Zbývající část území se nachází v horách. Mohutné skalní masívy, které svírají úzké údolí řeky Rýn, se například v jižní části země velice zajímavě zvedají již necelý kilometr od břehu Rýnu. Impozantní skalní stěny přecházejí ve vrcholy, jejichž nadmořská výška přesahuje 2000 metrů.

Kdo pouze Lichtenštejnskem projíždí ze severu na jih nebo opačně, vidí rovinná Městečka na břehu řeky. Většinou však než se stačí rozhlédnout, je už ve Švýcarsku nebo Rakousku. Od severu k jihu totiž měří tento daňový ráj mezi Rýnem a Alpami pouhých 25 kilometrů. Také na šířce moc Lichtenštejnsko nepřibralo. Vzdálenost východní hranice od západní v Rýnu činí v nejširším místě na jihu země jenom něco málo přes 12 kilometrů. Když však člověk odbočí po klikatících se silničkách, jež stoupají v nekonečných serpentinách vzhůru, spatří úplně jinou tvář země. Někde jsou jednotlivé baráčky roztroušené v prudkých svazích, jinde domečky tvoří horské osady. A všude jsou krávy, i na okraji hlavního města.

Velice zajímavé panoramatické výhledy do údolí Rýnu se nabízejí, když člověk vyjde nebo vyjede po některé silnici do kopců. Kromě této významné evropské řeky je vidět velká část Lichtenštejnska, na protějším břehu švýcarská městečka i vesnice a samozřejmě také nádherné horské masívy, které celé údolí obklopují.

Hlavní město Lichtenštejnska (Fürstentum Liechtenstein) je Vaduz (5100 obyvatel) ležící na pravém břehu řeky Rýn. Dobře, že si to člověk jméno Vaduz pamatuje ze školních let. Na místě by toto městečko asi netipoval jako hlavní město. Někdo by dokonce mohl říct větší obec. Ale těžko může být Vaduz rozlehlejší a lidnatější, když celý tento ministát v srdci Evropy o rozloze cca 160 km² obývá jenom 35 tisíc obyvatel. Lidiček tady moc není, ale peněz ano. Země je dnes díky svému hrubému domácímu produktu jedním z nejbohatších států světa

Vaduz je sice hlavním městem, ale největším a nejlidnatějším městem malého knížectví pod Alpami je Schaan. Kde končí Schaan a kde začíná Vaduz, pozná člověk pouze podle cedulí. Úzké uličky a malebná náměstíčka, domy nesmějí být vyšší než 11 metrů. Veškerý život města je soustředěn na hlavní ulici. V centru města se nachází Městská radnice, banka, muzeum, obchody, sídlo římskokatolického arcibiskupa, poštovní úřad a poštovní muzeum.

Oficiální sídlo vládnoucí knížecí rodiny postavené nahoře na skále vypadá opravdu zajímavě, a tudíž k němu většina návštěvníků země zajíždí. Dlážděná silnice vede až k hradu, kde lze zastavit, procházet se a fotografovat. Dovnitř je obyčejným smrtelníkům vstup zakázán. Bdělí strážci hlídají klid knížecí rodiny, která sem přesídlila až v roce 1938. Lichtenštejnové sice hrad vlastnili již od 18. století, ale žili převážně v Čechách a ve Vídni.

Nejvyšším bodem země je hora Grauspitz se svojí výškou 2.599 metrů. Naopak nejnižším bodem je Ruggeler Ried (430 m.n.m.). Na severu země u řeky Rýn se nachází Lichtenštejnsko-Rakousko-Švýcarské trojmezí se zajímavým geografickým faktem. Tento nejsevernější okraj Lichtenštejnska je zároveň také nejzápadnějším bodem Rakouska. Další Lichtenštejnsko-Rakousko-Švýcarské trojmezí se nachází na opačné straně země a o trochu výš, na vrcholu hory Naafkopf .

Dříve se říkalo, že návštěvník z Čech by neměl prozrazovat, že přijíždí ze země, která nechce jejich panu knížeti nic vrátit. Avšak 8. září 2009 nastal průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. Ministři zahraničí Jan Kohout a Aurelie Frick podepsali společné prohlášení a memorandum o budoucí spolupráci a vztahy mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou byly konečně po letech opět navázány. Podpis dokumentů ale nevyřešil všechny problémy, neboť se knížecí rodina svých majetkoprávních nároků stále nevzdává.

V Evropské unii Lichtenštejnsko stejně jako Švýcarsko není, jenže na rozdíl od Švýcarska zatím není ani v Schengenu. Zato má od roku 1919 uzavřenou se svým západním sousedem měnovou a celní unii. Prakticky to tedy znamená, že na švýcarsko-lichtenštejnské hranici kontroly nejsou, zatímco na té rakouské ano.

O toulkách po Lichtenštejnsku a okolních zemích se zmiňuji také v následujících povídáních:

- Grauspitz, nejvyšší kopeček Lichtenštejnska:https://www.turistika.cz/mista/grauspitz

- Naafkopf, kopeček na hranici třech zemí: https://www.turistika.cz/mista/vrchol-naafkopf-lichtenstejnsko-rakousko-svycarske-trojmezi