Loading...
Víkendoví cyklovýlet. Vyjeli jsme z Velké nad Veličkou 2.8.2008 směrem do Javorníka dál do Filipovského údolía k chatě Megovce. Tam jsme navázali na turistickou trasu směr na Kubíkův vrch -zelená turistická značka. Tato turistická cesta je hodně do kopce. Tak jsme museli v podstatě celou cestu tlačit kola silou na horu. Jednu dobu jsem myslel, že se na mě proto známí, kor jejich něžné přítelkyně naštvou :). Naštěstí se tak nestalo- či to nedali znát. Před vrcholem se otevřeli Louky a z nich krásný výhled- tehdy jsem začal tušit, že nás může chytnout i déšť. Z K. vrchu kousek po zelené tur.cestě a dostali jsme se na křížení z cestou Nová Lhota - směr Stará Tura(SK).Tato cesta je pěkná většinou asfaltová a co navíc až do Staré Tury pěkně z kopce. To nám všem ulevilo po náročném výstupu. Ve Staré Ture jsme zašli na oběd, do hospůdky. Zní jsme vyjeli směr vodní nádrž Dubník 1. Když jsme sjížděli k přehradě chytil nás okraj přeháňkového mraku pršelo a většina lidí šla domů. Mrak však asi po 15.minutách přešel a vylezlo slunce. Toho jsme využili a okoupali se. Po příjemném osvěžení jsme vyjeli směr Čachtice. Asi 2.km za Starou Turou jsme vjeli do deště. Déšť postupoval proti nám. Tak jsem zvolil cestu zpátky do S.Tury. Vyjeli jsme z deště a na začátku města zakotvili na autobusovém nádraží pěkně pod střechou- déšť nás tam dostihl a tak následovala krátká pauza. Po ní jsme vesle vyjeli směrem Višńové - Čachtice. Jelo se fajn vzduch po dešti byl osvěžující až do Čachtic. V Čachticích následovalo doplnění tekutin v hospůdce. Zní nám cesta stoupala hezky k hradu. V půli cesty začalo jemně pršet. Po chvíli uvažování co dál vyhrál názor dobít hrad. To se vyplatilo. Na zřícenině už nepršelo ,byl to poslední déšť co nás zastihl. Našli jsem si místo na tábor, podívali po okolí, nasbírali dříví na oheň,a nachystali stany. Potom jsme oheň zapálili opékali večeři, popíjeli vínečko a dokonce i zanotovali nějakou tu Horňáckou písničku. Pak jsme ulehli ke spaní.
Ráno byla velká mlha, při ní jsme snídali. Po rozplynutí mlhy následovalo pokochání krásným výhledem a pak cesta domů. Znovu jsme se stavili na chvíli okoupat v Dubrovníku. Z něj směr Myjava. V Myjavě jsme se osvěžili zmrzlinou a znovu šlápli do pedálů přes nejhorší kopec Polanu. k večeru následoval příjezd domů. Všichni zúčastnění na tu akci stále v dobrém vzpomínají.
Letos by jsme chtěli udělat podobný výlet tentokrát na zříceninu Branč u Sobotiště. Tak uvidíme jestli to vyjde. Případně se můžete přidat.