Ze Všeminy až do Velikové - ( 2005 )

Do roztáhlé obce Všemina, kde bychom mohli spatřit stavby lidové architektury, se dostáváme Housacarem.Údolí obce je předělem mezi Hostýnskými a Vizovickými vrchy. K přehradě a k hotelu to máme po široké asfaltce ještě hezký kus cesty. Ve vodní hladině oválného tvaru se zrcadlí budova hotelu a trup lodi, zapuštěné do betonového mola. Zdejší rekreační středisko bylo vybudováno za éry známého "socialistického magnáta" Čuby ze Slušovic. I sem se vodily exkurze a návštěvníci lapali po dechu při prohlídce jeho pokojů, protože v každém z nich byla k dispozici - no považte - barevná televize ! ( Upozorňuji, že v té době měli "barevku" jen ti "nejbohatší" a to ještě TESLU 3 - COLORS. Po velikém ručním štelování třech barev se vám obří obrazovku podařilo nastavit tak, že tváře herců s přimhouřením obou očí dostali barvu aspoň jako z dětských omalovánek...)

Nás ale čeká výstup od hotelu po žluté do pořádného krpálu. Nahoře je nějaká Koliba mimo provoz a před námi se plance skupinka seniorů na podzimním výšlapu. Na louce je "moře" ocúnů - a i ovečky se tu pasou - no to je krása...Dosti prudce zestupujeme do větší obce Trnava. Okolo hezkého kostela postává početný houf věřících, do klinkání kostelních zvonů se ale z dědiny mísí nepatřičný zvuk. Je to ničím nezaměnitelný zvuk puštěné cirkulárky - nějací šílenci tu v NEDĚLI řežou dřevo !! Řev se rozléhá na celou dědinu, ale zdá se, že tady to nikomu nevadí. ( Mnoho lidí si v dnešní době plete demokracii s anarchií a nepřizpůsobivostí vůči těm druhým. Pokud víme, tak slovo neděle má význam toho, že se v tento den nepracuje ! Toto by si u nás v Brumově nikdo nedovolil : lidé by chytili do rukou vidle, obušky, valašky a jiné předměty denní potřeby a hnali by "narušitele" přinejmenším až za Váh do Trenčína !!! Tady jsou domorodci nějací měkcí, jsou to vlastně vůbec Valaši ?!?)

Už bez značky pokračujeme na spodní konec Trnavy, na zastávce busu svačina a oddech a pak přes " psí uličku" do lučinatého údolí. Štěrková cesta nás vede napřed okolo potoka, pak stoupáme loukami a výhledy máme až k chalupám Podkopné Lhoty. Další odpočinek až nahoře u bazénu a chátrajícího areálu rekreačního střediska, kam je vstup pod pokutou 500 000 korun zakázán ! ( Protože tolik peněz sebou obvykle po kapsách nenosím, průzkum zdevastovaných budov si pro tentokrát raději odpustím...)

Zase se chytáme žluté značky. Ta je namalována i na kmeni mohutné lípy - ( prý největší v okrese ) - a tím pádem strom esteticky znehodnocuje a on nejde ani vyfotit. O něco dál vstupujeme do lesa a podle velice svérázného značkaře zestupujeme cik cak lesem od stromu ke stromu, od značky ku značce k loukám, které vidíme pod sebou ... když tu najednou družka strne a ukazuje třesoucím se prstem před sebe. " Tam, tam je divočák ..." Rozhrnu křoví a ona se tam na louce pase - funící kráva !!

Po lučinatém hřebeni vede polní cesta, místy máme hezké výhledy na Kopnou. Okolo dalšího, žlutým značením opět "znehodnoceného" nádherného buku přicházíme k překrásnému zákoutí nad Kašavou. V obci navštěvujeme pěknou moderní cukrárnu - ( tož takovou nemáme ani v nedalekém Zlíně ) - a sedáme si ven na zahrádku. Popíjíme kofolu a pozorujeme cvrkot na dědině. Já si pak fotím malého roztomilého čoklíka pod sousedním stolem, vracím dovnitř sklenice do rukou švarné šenkýřky a pak si jdeme ještě na točenou zmrzlinu. Poté už zase dál a tak jen letmý pohled na budovu kostela, který pochází z 18.století a na hodiny na jeho věži. ( Tento vcelku nenápadný " orloj" sem totiž byl v minulosti přenesen z hradu Lukova !!)

Na dolním konci Kašavy máme problém - ztrácí se nám žlutá značka ! Chvilku se moceme mezi baráky a tak nahoru na hřeben jdeme po úzké klikatící se silničce s opravdu "hustým" provozem a kolem plotu, zpoza kterého na nás se zuřivým štěkotem doráží pes. (Je to ten typ psa cholerika, který nenávidí nejen všechny pocestné, ale také všechno co se hýbe ! Kdybyste tomu chtěli podat ruku, tak vám ji ukousne už v místech, kde vám končí záda - a přitom je to jen taková "pouliční směs", tentokrát ale asi speciálně zkřížená s mambou černou..!!)

Ze serpentin silničky jsou skvělé výhledy - škoda jen, že není vidět hladina přehrady u Slušovic, která by měla ležet v údolí vlevo před námi. Konečně nahoře na křižovatce. Necháme silnici v klidu pokračovat k Hrobicím, my se chytáme značky modré. A tak vpravo vbok a přes louku a les na další rozlehlou vrcholovou planinu. Je odtud skvělý výhled na Kašavu a Hostýnské vrchy. Dolů lesem na točnu MHD do Velikové. Před 10 minutami nám to ale ujelo, další spoj jede až za 90 min a hospoda nikde ! A tak pomalu přes rozlehlou obec a kolem hezké kapličky a dřevěné zvonice až na její konec. Tam chvilku poleháváme a pak už trolejbusem bez tykadélek domů do Zlína.

( Dneska jsme si tak jako minule " trošku" protáhli nohy - ušli jsme skoro 20 km...)