Výhledy ze svahů Sobolice
Turistické cíle • Výletní místo
Nejen z oblíbených rozhleden, ale také ze svahů a temen leckdy na první pohled nevysokých kopců se otvírají nádherné a nezapomenutelné výhledy. Příkladem budiž vrch Sobolice nacházející se východně od obce Kašava a 1 km od hladiny Slušovické přehrady, který dosahuje „pouhých“ 450 m nadmořské výše.
Na svazích kopce se střídají pásy listnatých lesů s remízky, křovinami a velkými loukami, díky nimž tady rádi hnízdí ptáci a oblast byla zařazena do soustavy chráněných území NATURA 2000. Dobrou zprávou pro všechny cestovatele i tuláky je, že tudy k temeni Sobolice od spodní zastávky busu v Kašavě šplhá trasa Naučné stezky, doplněná pěknými odpočivadly s informačními cedulemi.
Ze svahů Sobolice se nejprve otvírá výhled na centrální část Kašavy s nejbližším okolím a s příbývajícími výškovými metry se pohled do kraje rozšiřuje. Od prvního odpočívadla se našim zraků nabídne široké panoráma počínaje vlevo vrchem Sýkorkou (449 m) a hřebenem směřujícím od Písečného ku hradu Lukovu. V prostředku vystupuje vrch Třeskunov (462 m) se stožárem TV zesilovače a kopec Vančica (510 m). Ten vysoký kužel hory tvořící mezi nimi poslední viditelný horizont patří vzdálenějšímu Ondřejovsku (637 m). Napravo vidíme masív Sýkornice (584 m) a směrem na sever krajinu hostýnských kopců v okolí sousední obce Držková.
Druhé odpočivadlo bylo zbudováno na vrcholovém hřebeni Sobolnice, ale do krajiny poskytne už jen omezený (byť vyšší) výhled. Za zmínku stojí ještě pohled na nedaleký mohutný kopec Nad Bařinami (534 m), vypínající se nad slušovickou přehradní nádrží, ale ten spatříte, jen pustíte-li se po odbočce NS dolů svahem po lesní cestě ke studánce Libušce.
Namísto většího výhledového panorámatu nám info cedule na odpočivadle poskytne poučení o lokalitě, která je odsud vzdálena jen asi kilometr, ale kvůli lesu není vidět. Ano, řeč je o Slušovické přehradě.
Až do roku 1976 tady hluboko pod námi v údolí Dřevnice stávala osada Janůvky, která pak byla vodami přehrady zatopena. Zajímavostí je, že do Janůvek nikdy nebyl zaveden elektrický proud. V osadě sice stála funkční pila, tu ale poháněl parní stroj! Elektřinu obyvatelé získávali díky vodní turbíně, kterou okolo roku 1970 pomohl starousedlíkům postavit pan Malec. Pak bylo na vyšších místech rozhodnuto o postavení nádrže na pitnou vodu pro tehdejší Gottwaldov. Stavba byla zahájena roku 1973 a brzy poté museli obyvatelé Janůvek své domovy opustit...