Pod kašavským kostelním orlojem
Turistické cíle • Památky a muzea • Památník
V sedmdesátých letech minulého století vyšel v nakladatelství Olympia průvodce Beskydy a Valašsko, který se stal první "vlaštovkou" později velmi oblíbených turistických průvodců. Psalo se v něm, že věžní hodiny, umístěné na kostele svaté Kateřiny Alexandrijské v Kašavě, sem byly přeneseny z rozpadajícího se hradu Lukova. Tuhle informaci nemohu potvrdit ani zamítnout, neboť jsem ani po velikém gúglování o "lukovském orloji" žádnou další zmínku nenašel, ale budiž - věřme, že je tomu tak. Při pohledu na kostelní věž, jejíž interiér je vybaven hned čtyřmi zvony, exteriér vysoko nahoře dosud krášlí hodiny, lemované popraskaným barokním okružím. Což svědčí o tom, že sem byly vsazeny už v době vzniku kamenného chrámu. Stalo se tak v časech, kdy byl Hrad Lukov pomalu opouštěn, neboť noví majitelé Seréyinové si nechali v blízké Lešné vybudovat pohodlnější zámecké sídlo. (Tohle ale nemělo s jeho nynější pohádkovou podobou ještě vůbec nic společného...) Noví majitelé lukovského panství se právě v Kašavě přičinili i o výstavbu nového kostela na místě původního starého, dřevěného a chrám byl celkově dokončen v roce 1760.
Ciferníky hodin hledí z výše do všech čtyř světových stran a věžní zvony neopomenou svým zvukem potvrdit stále ubíhající čas. Kostel sv.Kateřiny je nejvýznačnější historickou památkou obce, a jak vidno, místní si jí považují, neboť kostel po rekonstrukci doslova září "novotou." Pokud nakoukneme do minulosti, Kašava vždy bývala součástí lukovského panství a brzy po svém vzniku se mohla pochlubit nejen dřevěným kostelíkem a fojtstvím, ale také pěti vodními mlýny, postavenými nad říčkou Dřevnicí. Jeden býval pánský, ostatní byly poddanské. Kromě toho zde stávala i várečná krčma. V šestnáctém století dědinu dosídlili Valaši ze Sedmihradska a k podobě svého kmene navždy změnili její charakter. Ale tohle vše už je dávnou minulostí a okolo dominantního kostela se dnes všude kolem rozprostírá převážně moderní výstavba. Lidové tradice ale v Kašavě zachovány zůstaly. Jako třeba Fašanky s voděním medvěda, velikonoční mrskačka, kácení máje a mnohé další. A o to, aby nezanikla krása valašského lidového kroje a nádherných lidových pěsniček, se už víc jak třicet let stará místní (a také dost slavný) národopisný soubor Kašavan.
Chrám svaté Kateřiny není jedinou památkou obce. Před jeho vstupním průčelím je umístěn kamenný kříž a barokní socha, na jejíž sokl v minulém století přibyla pamětní deska se jmény padlých občanů v I.světové válce. K zajímavým památkám patří i sousední fara. A také další památník z roku 1967, který se skrývá v malém parčíku za kostelem. Byl vystavěn na památku místních, kteří tragicky zemřeli v té druhé, daleko strašnější válce. Jsou zde uvedena i jména tří amerických pilotů, jejichž sestřelený bombardér B17 se po zásahu německou stíhačkou právě tady nad Kašavou zřítil k zemi a v jeho troskách celá posádka zahynula. (Bombardér byl součástí perutě 28 letadel, která v srpnu 1944 prováděla nálet na cisterny s ropou na ostravském vlakovém nádraží.)