Zimní procházka okolo Lemberku
Vypadalo to, že paní Zima se už konečně rozhodla předat svou vládu jaru,- alespoň kalendář tomu nasvědčoval-, ale najednou zase do rána sněhová nadílka obílila ulice města a vyděšené jaro raději ještě na chvilku schovalo svou přívětivou tvář pod duchnu. Ale jako by se Matce Přírodě nás zželelo, přemluvila svého synáčka Slunce, aby nás trochu rozehřál a po dlouhé době se vyhoupl na blankytnou oblohu.
Naši známí se chtěli pochlubit novým autíčkem, pozvali nás na výlet, jehož cílem mělo být nabrání trochy vody z léčivé Zdislaviny studánky pod zámkem Lemberkem, nacházející se nedaleko půvabného městečka Jablonného v Podještědí. Cesta proběhla v pohodě a za nedlouho jsme zaparkovali na malém blátivém plácku u zahrádkářské kolonií pod penzionem Pfleger.
Kupodivu, na rozdíl od České Lípy zde zůstala docela bohatá sněhová nadílka, ale sluníčko opravdu nádherně svítilo, sníh se třpytil a stačilo sejít trochu klouzavou cestičkou od chalup dolů do údolí Panenského potoka a rázem jsme se ocitli v romanticky pohádkové krajině a i když jsme poslední dobou nejednou na zimu láli, najednou jsme si rázem uvědomili, jak krásnou přírodní scenérií umí vykouzlit.
Přešli jsme přes první uzounkou lávku a před druhou se na nás najednou zničeho nic vyhrnulo početné hejno kachen, které se vehementně dožadovaly nějaké pochoutky. Když nepochodily, vzaly za vděk alespoň prvním zeleným výhonkům nacházejících se pod sněhem. I jezírko nacházející se pod ledovým příkrovem, vypadalo v této nezvyklé podobě impozantně. Nedaleko jezírka jsme se obdivovali kráse nádherného ledopádu, který vznikl na skalní stěně. Pomalu jsme si vychutnávali plnými doušky všechnu tu krásu kolem nás, až jsme došli k Zdislavině studánce. Voda tohoto pramene je léčivá a hojně vyhledávaná, o jejich léčivých účincích se přesvědčila i sv. Zdislava, jinak choť lemberského pána Havla z Lemberka. Údajně touto "voděnkou" vyléčila ve 13. století mnoho svých poddaných, což jí nakonec přineslo i svatořečení. Dnes lemberská paní odpočívá v kryptě baziliky sv. Zdislavy a sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí, ale studánka se dočkala rozsáhlé opravy v roce 2008. O dva roky později jí sice zhoubné záplavy poškodily, ale léčivý pramen stále chrlí dostek vody dál. Empírový gloriet s osmi toskánskými Sloupy pro změnu poškodila loňská sněhová nadílka, ale soška sv. Zdislavy dostatečně ochraňuje okolí před dravými živli.
Nabrali jsme si vodu, ale domů se ještě nikomu nechtělo a tak zatím co část odnášela kanystry k autu, my ostatní jsme se vydali po cestě dál proti toku potoka. U dnes vypuštěného Pivovarského rybníka jsme spatřili dominantní siuletu Lemberku. Na jiskřivém bílém sněhu vypadal majestátně. Nedalo nám to a vystoupali jsme zasněženým svahem k zámku. Chvíli jsme si prohlíželi tuto zajímavou historicky významnou stavbu renesančního zámku z jejiž původní gotické podoby, se zachovala jen válcová věž, z jejiž vyhlídkového Ochozu se nám naskytne překrásný kruhový výhled na blízké Lužické Hory a široké okolí.
Když se k nám přidali nosiči vody, opustili jsme zámek, prošli jsme okolo skupiny zachovalých dřevěnek ze 17.století a Bredova loveckého zámečku, abychom pokračovali dlouhou lipovou alejí a pod Zdislavinou kapličkou jsme se navrátili zpět ke studánce. Ještě jsme si zde chvíli odpočali, popili voděnky, pokochali se zimní krásou okolí a pomalu se vrátili stejnou cestou zpět k parkovišti.
Tato krátká, ale určitě zajímavá procházka nás všechny naplnila nebývalými dojmy a spojení léčivých účinků vody a krásy zimní atmosféry, určitě značnou měrou pozitivně zapůsobily na naše tělo i duši.