Loading...
Je 15.3.2020, brzké nedělní ráno. Venku je hezky a my měli s manželkou naplánovánu návštěvu Přerova a jeho památek. S ohledem na zákaz provozu restauračních zařízení (vždyť bychom se tam s odpuštěním neměli ani kde vyčůrat... a navíc je i zámek s muzeem uzavřen) jsme ale cestu zrušili a zamířili MHD na Lešnou.
(Byli jsme tam sice loni na prohlídce zámku, ale potom už jsme si ZOO celé nestačili projít, a tak to dnes aspoň napravíme.)
Jenže člověk míní... a koronavirus a opatření vlády vše mění!
Do zoologické zahrady jsme se dostali brzy po otevření, ale ty davy lidí, které jsme míjeli na předchozích návštěvách, dnes nebyly nikde!
Procházka areálem připomínala návštěvu parku anebo spíš města duchů, neboť kromě dvou maminek s kočárkem, několika rodin s dětmi a mileneckých párů nebyla krom ošetřovatelů a zvířátek v areálu už ani noha.
Když už jsme u těch animals – mysleli jsme, že pro návštěvníky bude uzavřen jen pavilon s rejnoky a hala Yucatán, ale my se nedostali ani do jediného vnitřního pavilonu a dokonce i průchozí voliéry byly všechny do jedné prázdné! Překvapily i zavřené žirafky, plameňáci a pelikáni... ale výběhy se slony, lvy a opičí savana naštěstí svými obyvateli obsazeny byly.
Takže suma sumárum v nás tahle procházka zanechala velice rozporuplné pocity, ale zase jsme se poprvé mohli potěšit nerušeným pohledem na kočkující se tygry. Ti jsou totiž za normální situace zalezeni ve svém výběhu jak nejdál od lidí to jde a i v hledáčku fotoaparátu se silným zoomem lze spatřit maximálně tak kus hřbetu usilovně chrnící kočkovité šelmy.
Nejpočetnějším zvířecím druhem, který jsme v ZOO spatřili, byli kupodivu zlínští migranti – kachny divoké, jejichž hejna obsadila plochu každičkého rybníka či umělého jezírka v areálu zahrady a docela dost jich spokojeně kvákalo i v Lukovském potoku!